Hladomor 30. let v USA

23.2.2017

jik

poznámka redakce: podle našich údajů jsou přesné demografické údaje USA let 1930-1940 dodnes v USA předmětem státního tajemství, a diskuse o obětech hladomoru v USA je společenské tabu. Úzcí specialisté a zasvěcení historici údajně o problému několika milionů mrtvých Američanů, kteří zaplatili svými životy za "ekonomické ozdravení" USA, údajně vědí. Viz také odkaz na interview s Borisem Borisovem na konci článku. O hladomoru v USA ve 30. letech se také několikrát zmiňoval V.M.Zaznobin na základě informací od amerických kontaktů, které kolektiv VP SSSR má k dispozici.

Během studia záležitostí okolo Stalina a SSSR jsem našel také zajímavý článek Borise Borisova, v němž tvrdí, že v té samé době, kdy proběhl hladomor v SSSR, proběhl také hladomor v USA¹. Je dobré uvést, že se nejedná o nějakého zapšklého komunistického funkcionáře, ale o jednoho z vedoucích činitelů jisté ruské soukromé banky. Tento člověk má zcela jistě slušné znalosti matematiky a tak si všiml nesrovnalostí v oficiálních statistických ročenkách USA.

Tvrzení Borise Borisova

Soustředíme se pouze na záležitosti hladomoru let 1932-1933 a vynecháme, jinak zcela jistě oprávněné výtky autora vůči USA s ohledem na ‚rovnost přístupu‘ vládců USA k vyvražďování Indiánů a k ‚ukrajinskému hladomoru‘. Svoje invektivy vztahuje nejen k USA, ale obecně ‚anglosaským národům‘, když upozorňuje na podezřelé události v britských dějinách.

Podle Borisova na základě dynamiky růstu počtu obyvatel v desetiletí 1931-1940 chybí 8 553 000 obyvatel, přičemž přímo v roce 1931 došlo k náhlému poklesu přírůstku obyvatelstva na polovinu, který trval deset let a který se potom zase stejně náhle vrátil na předchozí úroveň. Ve statistických ročenkách to není nijak komentováno, přestože autoři na stránkách ročenek řeší řadu podstatně méně významných záležitostí. Záležitost náhlého poklesu přírůstku obyvatelstva autoři přecházejí mlčením.

V dalším se Borisov zabývá vlivem migrace a konstatuje, že po očištění o vliv migrace, chybí k roku 1940 celkem 7 394 000 obyvatel.

Za srovnávací základ pro hladomor v USA staví nikým nezpochybňovaná statistická data Ruska 90. let 20. století, které podrobně podchycují populační důsledky prudké společenské a hospodářské krize. V této době se úmrtnost v Rusku zvýšila o více než třetinu a představovala zhruba polovinu populačních ztrát.

V roce 1932 bylo z 125 miliónů obyvatel USA 12,5 miliónu nezaměstnaných a vrchol nastal začátkem roku 1933, kdy bylo 17 miliónů nezaměstnaných. Upozorňuje, že když v té době SSSR zveřejnil v USA inzerát o náboru specialistů na práci v SSSR za neveliký plat, odpověděla na něj přibližně polovina čtenářů! Nezaměstnanost v USA dosáhla jedné třetiny práceschopného obyvatelstva, přičemž plně zaměstnaných bylo pouze 10 %. Přitom teprve v roce 1935, poté, co milióny lidí musely zemřít, byl přijat zákon o pojištění na stáří a nezaměstnanost, který dal některým skupinám zaměstnanců jistou podporu. Předtím ovšem nic takového nebylo a veškerá tíže pomoci zůstala na obcích, které však většinou byly ve stavu bankrotu. Borisov upozorňuje na fotografie té doby, kdy se okolo polních kuchyní soustřeďovali lidé ještě poměrně dobře oblečení, bývalá střední třída, kteří ale již neměli vůbec nic.

V úmrtnosti zvláštní postavení má dětská úmrtnost. Vzhledem k tomu, že v USA nejsou zavedeny občanské průkazy, bylo snadné dětskou úmrtnost skrýt. Oficiální statistika USA přitom, na pozadí pěti miliónů uprchlíků, dva a půl miliónu lidí bez přístřeší a sedmnácti miliónů bez práce a prostředků k obživě, v tomto období kupodivu ukazuje pokles, namísto vzestupu úmrtnosti. To je jasným důkazem zfalšování statistických údajů. Dokonce i ve špičce krize byla podle oficiálních údajů úmrtnost v USA nižší, než v době prosperity, v roce 1928. Podle údajů po státech v District of Columbia úmrtnost vzrostla a dosáhla 1,51 %, což vypadá jako správné číslo, ale v Severní Dakotě dosáhla jen 0,75 %! Například v Kalifornii došlo k pozoruhodnému poklesu úmrtnosti (z 1,41 % na 1,11 %). Stejně tak oficiální statistiky v letech 1932-1933 ukazují, že došlo k poklesu i dětské úmrtnosti.

V pozdějších ročenkách rozebírá četnost populace narozené před rokem 1940. Zatímco ve dvacátých letech se narodilo 24 miliónů dětí, ve třicátých letech na základě statistiky narozených se mělo narodit 26,8 miliónu dětí. Ale v pozdějších ročenkách v těchto ročnících chybí 5,6 miliónu dětí a pokles nelze vysvětlit poklesem porodnosti. Na základě toho lze odhadnout počet obětí hladomoru v USA na asi dva milióny lidí starších deseti let a asi polovinu z pěti a půl miliónu dětí do 10 let. Druhá polovina je důsledek skutečného poklesu porodnosti. Vedle dětí se velká úmrtnost týkala etnických menšin (Indiáni, černoši, hispánci, Číňané, Indové a další). Úmrtnost měla přímo charakter genocidy a vedla ke snížení podílu menšinového obyvatelstva o desítky procent.

Tyto události, nazývané tehdy v USA ‚defarming‘ probíhaly takřka současně se sovětskou kolektivizací a rozkulačováním. Obě akce měly vlastně úplně stejný charakter a byly způsobeny naprosto stejnými příčinami. V obou případech šlo o přeměnu malých zemědělských hospodářství na velké. V případě USA velké banky vyhnaly zadlužené farmáře, kteří nebyli vůbec nijak zajištěni a zůstali zcela bez prostředků a bez obydlí. Tito lidé potom v lepším případě končili v táborech organizovaných Civil Works Administration, kde vykonávali otrocké práce v otřesných podmínkách za pět dolarů měsíčně.

V této době vláda USA také vyšla vstříc jistým kruhům a ve velké rozsahu systematicky ničila potraviny. Samozřejmě, že zcela ‚tržními metodami‘. Byla vybita stáda skotu v počtu 6,5 miliónů kusů dobytka, zaoráno 10 miliónů hektarů a spousta obilí se buď spálila, nebo utopila v moři. Otevřeně vyhlašovaným cílem bylo zvýšení cen zemědělských výrobků na dvojnásobek.

Smrt spousty vlastních obyvatel nikdy vládnoucí kruhy USA nezajímala. Přitom až do roku 1988 se USA vedle ‚ukrajinského hladomoru‘ nijak nezajímaly ani o další témata ze ‚zlatého Goebblesova fondu‘, jako Katyň a ‚znásilněné Německo‘.

Statistické soubory

Základem následujícího zpracování jsou oficiální statistické ročenky USA, jak jsou zveřejněny na webu².

První zajímavostí je skutečnost, že pro rok 1932 statistická ročenka zveřejněna není s poznámkou, že pro daný rok nebyla zpracována. To samo o sobě nemusí nic znamenat, protože v daném historickém obzoru (1878-1994) chybějí i další ročenky: 1884 (byla zpracována společně s rokem 1885), 1886, 1890, 1923, 1943, 1975 (dosud nejsou digitalizované), 1927 (podobně, jako ročník 1932 prý nebyla zpracovaná).

Sčítání obyvatel

Začneme pohledem na údaje o počtu a přírůstku obyvatel v 19. a 20. století:

Tabulka 1: Počet obyvatel USA a desetileté přírůstky³

Můžete si všimnout, že mezi léty 1930 a 1940 skutečně došlo k prudkému snížení přírůstku počtu obyvatelstva, aby se ihned v následujícím desetiletí přírůstek vrátil na předešlé hodnoty. Jednoduchou interpolací stanovíme, že tady jakoby chybí přibližně 9 miliónů obyvatel. To zatím není nic zvláštního, to se, koneckonců, stát může. Pokud vyloučíme nějaké mimořádné události, které si nějak nemohu v dané době a místě připomenout, máme jen několik možností, jak to zdůvodnit:

1. Poklesl počet narozených dětí

2. Zvýšil se počet úmrtí

3. Snížila se imigrace a narostla emigrace

Přírůstky a úbytky

Další tabulka uvádí počty narozených, zemřelých a migrujících. Data pocházejí ze statistických ročenek USA:

Tabulka 2: Počty narozených, zemřelých a migrujících v USA v letech 1920-1950⁴

K tomu poznámky:

1. 1. Pokles počtu narozených dětí – není ze statistických dat zřejmý. Během 30. tých let porodnost po výrazném zvýšení v roce 1927 zůstala víceméně konstantní až do roku 1940. Podezřelé to začíná být na začátku 40-tých let, kdy statistické údaje udávají výrazné zvýšení. Čirou náhodou v době, kdy do války narukovala řada mladých mužů, kteří by tedy měli chybět při zakládání rodin … Dosti zvláštní.

   2. Vzestup úmrtí – k jistému zvýšení došlo. ALE došlo k němu v roce 1929 a potom opět, až do roku 1950 je tento počet překvapivě stabilní. To by tedy mělo znamenat, že někdy v letech 1870-1900, kdy se tito lidé narodili, by nemělo docházet k nárůstu obyvatelstva. Jenomže, když se podíváme do tabulky 1, vidíme, že počet obyvatel USA se v té době zdvojnásobil! Velmi zvláštní.

   3. Migrace – ano, zde je to jasné: oproti dvacátým létům se přírůstek obyvatelstva v důsledku migrace snížil ve třicátých letech oproti předchozímu desetiletí 45x. Kromě jiného je dobré si uvědomit, že tak prudký pokles migrace musel mít závažný důvod. Ale v absolutním měřítku tento pokles migrace vysvětluje 3 milióny obyvatel. Chybí nám nějakých 6 miliónu obyvatel.

Věkové skupiny obyvatelstva

Začneme tím, že se podíváme na graf, zobrazující rozdělení obyvatelstva podle věku:

V tomto grafu je vidět, jak populace v průběhu stárnutí ubývá. Po porodu je poměrně vysoká kojenecká úmrtnost, jejíž obětí jsou slabé plody. Dalších několik let je úmrtnost minimální až do nástupu do školy, kdy se děti v důsledku začínajícího odlučování od rodičů učí střetávat s nebezpečnými situacemi. K dalšímu zrychlení úbytku populace dochází v období dospívání v důsledku změn hormonální rovnováhy. Potom nastává plató, které trvá zhruba do 35 let věku a pak již četnost populace začíná rychle klesat. V žádném případě není možné, aby se tato křivka ohnula vzhůru.

Nyní se podíváme na počty obyvatel USA podle věkových skupin a vyjdeme z toho, že četnost malých dětí bude nejcitlivěji reagovat na významné události a tedy také hlad.

Tabulka 3: Obyvatelstvo USA v letech 1930 – 1960 podle věkových skupin⁵

Tabulku 2 a 3 přepíšeme do podoby, tak, aby skupiny ročníků zůstaly v jednom řádku:

Tabulka 4: Obyvatelstvo USA v letech 1930 – 1960 podle roku narození

Zde máme zjevně naprosto nesmyslné údaje. Není prostě vůbec možné, aby dětí bylo více, než novorozenců, to by se ‚američané‘, lapidárně řečeno, museli množit například řízkováním. Určitým vysvětlením je samozřejmě imigrace, ta ovšem nemůže vysvětlit skutečnost, že součet narozených z let 1925-1929 byl nižší, než kolik se jich napočítalo ve sčítání obyvatelstva v roce 1930 a ten byl zase nižší, než kolik se jich napočítalo v roce 1940. Kdyby celý migrační přírůstek byl tvořen pouze dětmi těchto ročníků, což je naprostá pitomost, nemohlo by to vytvořit takováto čísla.

Dalším vysvětlením může být zase migrace, ale černá, nepodchycená ve statistikách. Ale logická úvaha říká, že když dosud tradičně silná oficiální imigrace náhle spadla, potom s tou černou to muselo být podobné. Nedovedu si představit, jak by černá imigrace musela být veliká, aby v této věkové skupině mohlo přibýt tři sta tisíc dětí.

Pro porovnání si ještě vezmeme obrázek ze statistické ročenky roku 1961. Všimněte si skupiny 35-39 let a porovnejte ji se skupinou 30-34 let a tabulkou 4. Přestože narozených bylo ve skupině 30-34 let o 1,5 miliónu více a tato skupina ještě nemohla být v zákopech 2. světové války (tehdy jim bylo okolo 15 let), přesto na stromovém grafu je četnost této skupiny nižší, než věkové skupiny 35-39 let!

Diskuze

Když jsem se začal probírat statistickými ročenkami USA, měl jsem zpočátku dojem, že se oproti sovětským pramenům jedná o skvělé soubory dat. Jenomže jsem si všiml, že v průběhu let docházelo ke změně metodiky, a také jsem si uvědomil, že řada údajů z těchto sborníků, které na první pohled vypadají jako údaje sebrané v terénu, jsou ve skutečnosti založené na výběrových vzorcích, případně nějakým způsobem korigované. V každém případě podezření na manipulaci je veliké a proto lze souhlasit se závěry B. Borisova.

Ale i některá další čísla ze statistických ročenek lze považovat za vyloženou fikci. Například onu úmrtnost v Severní Dakotě, která měla v roce 1932 činit 0,75 % obyvatel, ostatně z tabulky 71 z ročenky roku 1934 vyplývá, že v USA byla tehdy celkem 12 států, které měly úmrtnost pod jedno procento a dalších 31 států s úmrtností pod 1,25 %. 1,25 % znamená průměrnou délku života 80 let, 1 % 100 let a konkrétně v Severní Dakotě to mělo být asi 130 let! Je mi jasné, že tato čísla jsou zkreslena migrací, ale co je moc, toho je příliš. K tomu zbývá dodat již jen jedovatou poznámku, že prostě díky krizi se lidé nepřejídali a proto se doba života začala prodlužovat … Ostatně podívejme se na výše uvedený obrázek, kde se četnost populace osmdesátiletých uvádí již velmi nízká.

Při úvahách nad možnými řešeními mě napadá, že je velmi pravděpodobné, že zemřelí hladem prostě ze statistiky vypadli tím, že úřady se o úmrtí nedovídali a bližní zemřelé pochovávali sami. Tím ovšem ve statistických údajích vznikaly chyby, které se řešily nějakými korekcemi, o kterých se pouze v brožurách uvádí, že byly prováděny, ale bez jakýchkoliv podrobností. Bylo by zajímavé vědět, jaká rozhodnutí k těmto ‚korekcím‘ udělalo vedení statistického úřadu po nástupu hladomoru, ale docela určitě nějaké muselo být. Osobně si myslím, že nejprve stornovali ročenku z roku 1932 a rychle vymysleli ‚korekce‘, přesněji řečeno záměrné manipulace s cílem rozmělnit nepříjemná data do celých třicátých let. Vývoj uváděného počtu narozených a zemřelých tomu nasvědčuje.

Kromě toho mám dojem, že celý problém asi začal ještě dříve, protože již čísla za roky 1929 a 1930 nevypadají úplně v pořádku. V roce 1929 po černém čtvrtku mohlo dojít k řadě sebevražd a později i úmrtí z hladu, které se asi také nedostaly do statistiky a dále fakticky zvětšují rozsah hladomoru v USA.

poznámky

Viz také:

Skutečný hladomor byl v USA, nik oliv v SSSR