Čínský majdan '89

Čínský majdan '89

8.6.2014

 

Převzato odtud.

 

Před pár dny bylo 25. výročí smutného konce "čínského majdanu" – událostí na náměstí Tchien-an-men.

Stejně jako dnešní události na Ukrajině pro Ukrajinu, Tchien-an-men roku 1989 se stal pro Čínu důležitým bifurkačním bodem, majícím strategický význam v perspektivě desetiletí. Pokud by sjednocení „čínští studenti“ tehdy zvítězili, Čínu by čekalo přibližně to samé, co Sovětský svaz včera, a Ukrajinu – dnes. Krach ekonomiky, rozpad země po různým tektonickým liniím, bouře emocí, možná i občanská válka. A samozřejmě, stovky tisíc mrtvých jako důsledek událostí, umnožený na měřítka Číny. Nicméně nic z toho se nestalo. „Studenty“ po měsíci stanování v osudný den 4. června zalisovali tanky do asfaltu, náměstí bylo zalité krví, Čína byla cílem rozličných západních sankcí, ale velká země se vydala vlastní cestou, nehledě více na různé „rádce, chtějící jen to nejlepší“. Dnes Číňané říkají „děkuji“ nevelkému muži výšky 157 cm, který byl schopen včas odstranit čínského „Gorbačova-1“ (Hu Jaobanga) a potom se vypořádal i s Gorbačovem-2 (Čao C'-jangem), během samotných událostí. Trpaslíka nazývali Teng Siao-pching. Sovětský svaz bohužel svého Teng Siao-pchinga nenašel, stejně jako ho nenašla Ukrajina nyní, a jeho osud se ukázal být tragickým.

Podívejme se na čínský majdan, který skončil vítězstvím jeho odpůrců – a tím dal čínské státnosti šanci na stabilní rozvoj země. Pro Číňany všechno začalo v polovině dubna 1989, hned po smrti čínského Gorbačova – Hu Jaobanga. Tehdy vyšly desítky tisíc lidí na demonstraci a poté bylo založeno stálé stanové městečko na hlavním náměstí hlavního města (nepřipomíná vám ta technologie nic?). V okamžiku náštěvy do Číny skutečného, sovětského Gorbačova (15. května), se na náměstí a okolo nacházelo už okolo půl milionu lidí. Ideály sovětské perestrojky velmi povzbudili demonstranty a ti návštěvu velmi očekávali. Ještě nikdo nevěděl, že ty ideály jsou lživé a blahými úmysly dláždí cestu do pekla.

 

Pálení vládních letáků s přesvědčováním.

Buduje se bohyně Demokracie.

Poslední črty na tváři Demokracie.

Přesvědčovali demonstranty dokonce shazováním letáků z vrtulníků.

Ale marně. Události se jen rozrůstaly. Jen málokdo chápal, že domluvit se s demonstranty je v daném případě nemožné. Sázkou byla Čína a její osud. Nic menšího.

Události na náměstí byly doprovázeny tvrdými mocenskými boji ve vyšších patrech státního aparátu. Čína mohla jít cestou perestrojky SSSR, pokud by zvítězila linie Čao C'-janga, který sympatizoval se studenty a připouštěl možnost politických reforem. Dokonce uspěl během návštěvy Gorbačova se s ním setkat a „najít společný jazyk“. Ale hned po ukončení návštěvy Gorbačova (19.5.) byl Čao C'-jang odstaven od moci, 20. května byl v Pekingu zaveden výjimečný stav a 3. června se k náměstí přiblížily zatím neozbrojené vojenské jednotky. „Studentům“ se díky tomu podařilo podpálit a vyřadit několik desítek kusů vojenské techniky: tanky čínské armády se pod palbou prodíraly barikádami z autobusů, náklaďáků a traktorů, jiní demonstranti využívali ocelové nosníky ze závor, aby zničili obrněné technice pásy. Když se stroje staly nepohyblivými, protestující vylézali na pancíř a ucpávali sání motoru látkami napuštěnými benzínem, které zapalovali. Obrněná technika překážela dalšímu pohybu armády. Premiér Singapuru Li Kuan Ju ve své knize „Singapurská historie“ cituje slova Hu Pinga, ministra obchodu Číny: „Následující den po incidentu osobně projel ulici Chanvan Road, a po celé délce od Vojenského muzea do kompexu pro příjem hostů Djaojuitaj viděl dýmající zbytky 15 tanků a obrněných transportérů. Vojáci obklopili perimetr.“

"Vždyť jsou to děti!" likvidují vojenskou techniku.

Opojná radost vítězství nad vojensko-stranickým monstrem.

Přesvědčování vojáků jako z příručky technologií Majdanu.

Zasahování citlivých míst hadry s benzínem a koktejly molotova. Vojáci jsou zatím neozbrojení.

Technika hoří.

 

Nakonec, v noci na 4. června bylo přijato principiální řešení vyčistit náměstí silou a všemi dostupnými prostředky. Příkaz armádě dal předseda centrální vojenské komise, Teng Siao-pching.

Na úsvitu 5. června 1989 bylo po všem. Čína prošla kritický bod bifurkace a získala šanci na stabilní rozvoj. Jak dnes o čtvrt století později vidíme, svou šanci nepropásla. Cena za uchování státu a jeho perspektiv byla 200–150 obětí a okolo 7000 raněných. Americké a čínské disidentské kruhy se dopočítaly k „nebeské tisícovce“ (1000-1500 obětí), ale i to se dnes přijímá v Číně jako přijatelné, s ohledem na děsivou alternativu pro celou zemi, v případě vítězství čínských majdanovců. Trpaslíka Teng Siao-pchinga kruhy pekingské inteligence, kreativní třídy čínského hlavního města, asi 2,5-3 roky nenáviděly - „...zavraždil naše děti!“

Nicméně situace se začala postupně měnit v roce 1992-1993. Když na příkladu Sovětského svazu uviděli, k čemu mohla vést jiná linie v období politické krize. Tak, jak my nyní dnes na příkladu Ukrajiny čteme učebnici Majdanu a jeho následků v reálném čase, tehdy Číňané s ohromením sledovali jinou učebnici – rozpad sousedního SSSR, prvního socialistického státu světa. Poté rozhodnutí Teng Siao-pchinga u bývalých čínských majdanovců začalo získávát jiná hodnocení a jeho vliv vyrostl do ohromné výše.

 

Všichni spolu (1984) – představitelé dvou linií rozvoje. Jedna vedla k stabilitě a prosperitě Číny, druhá by vedla k rozpadu země a dezintegraci. Zleva – Čao C'-jang (Gorbačov-2), uprostřed Teng Siao-pching, vpravo Hu Jaobang (Gorbačov-1, jehož smrt byla katalyzátorem událostí).

Navzdory rozšířenému omylu, vítězství Tenga v stranickém sporu nebylo dopředu vůbec dané. Jeho oponenti zaujímali vyšší posty. Hu byl po odstranění následníka Maoa, Hu Gofena, nejen generálním tajemníkem Komunistické stany Číny, ale i na začátku cesty předsedou ústředního výboru strany, dědicem funkce po Maovi. Čao C'-jang také zaujímal post generálního tajemníka, do svého odstavení. A jen ohromný vliv Tenga, opírajícího se na veterány Dlouhého pochodu, mohl postupně zlomit růst „perestrojky“ v Číně, a odstranit v politické nebytí místní architekty perestrojky. Co bylo dále, víme. „Čtyři modernizace“ pod pevnou politickou kontrolou aparátu strany, kontrola strany nad všemi politickými procesy – a smělé ekonomické experimenty. Ale partaj nepouštěla ze svých rukou otěžě kontroly ani nad armádou, ani nad státem. Pojistkou proti politickým turbulencím byl korpus veteránů KS Číny, plnících funkci kontroly a balancování sil uvnitř země.

Teng a Margaret. Poslední návštěva „železné lady“ v Číně před předáním Hongkongu.

 

Dnes je možné říct, že „čínská cesta“ (reformy v ekonomice, plná kontrola nad politikou) se ukázala být strategicky gramotným rozhodnutím, a perestrojka Gorbačova (reformy v politice, chaos v ekonomice) byla pro zemi katastrofou. Co nadělat – zadním umem, po tolika letech, jsme všichni generálové. Ale pochopit situaci a důsledky rozhodnutí, v okamžiku krize, není dáno každému.

 

Diskusní téma: Čínský majdan '89

Lidé chtějí věřit slibům..

| 11.06.2014

Děkuji za velice zajímavý článek, hodně věcí je tu pro mě nových..
Bohužel, opět se ukazuje, že lidé lehce uvěří "slibům", aniž vědí, že tyto nebudou splněny, resp. že budou zneužity ve prospěch těch, co vše řídí ze zákulisí.. Ale je i vidět, že lidé na celé zeměkouli mají velice podobnou mentalitu, pokud jde o přání a očekávání lepších časů. Což zase nahrává těm elitám - stejnou "technologii" mohou používat stále dokola - než je lidé prokouknou a slibům neuvěří. Což už nebude dlouho trvat.

Gorbacov

! | 08.06.2014

Mr. Gorbacov nyni za odmenu zije v USA ktere pomohl zruinovat vychodni evropu

poučenie z krízového obdobia

ujo | 08.06.2014

Tých táranín a kalerábov, čo nám za totality natlačili do hlavy a zrazu, s odstupom rokov človek vidí, že to vôbec nie je sranda, keď sa povolia opraty plebsu a ona vymievaná bdelosť sa nahradí posratou demokraciou, blačiacich ožranov na majdane, lebo v demokracii:
- nie je rospoznaná kvalita hlasu, všetci majú len jeden, aj profesori, aj ožrani, aj zlodeji, (iba v ukrajine si Jasenjuk ukradne hlasovaciu kartu poslanca a môže mať hlasov viac),
- ale pravda predsa môže vzniknúť hlasovaním (Ratzinger),
- keby voľby niečo zmenili, tak by ich už dávnio zrušili (na webe),
- demokracia je vrchol anarchie (pán Baruch Spinoza niekedy v 17-st.).
Preto, ak sa nebudeme zaujímať a poučať z histórie, budeme si ju musieť zopakovať.

Re: poučenie z krízového obdobia

udo | 09.06.2014

re: Ratzinger a "Pravda" hlasovaním..
Ako v roku 325 na koncile v Nicae hlasovanie o zbožštení proroka Issu s Nasarie?
220 Konštantínom vybraných "vyslancov eparchii"
218 za
2 sa "zdržali".

Aj ÚV KSS by sa malo čo učiť :)
To už fakt je určite lepšie v takého "boha" neveriť.
Potom som aj ja, kresťan, podľa nich ateista.
Otázka:
Kto je Bohu bližšie?
Ten, čo verí vo falošného boha, alebo ten, kto v neho neverí?
Kam idú tie ovce po porážke?
Čo je to za nebo?
Miesto kde NiEt BOha?

Samozrejme proti iným, mnohým veľmi humánnym, religióznym myšlienkam pontifexa maxima tiberijského, nič nenamietam a rád sa nechávam poučiť.

No obávam sa, že s pôvodným kresťanstvom má v zásade celkovo tak málo spoločného, ako jeho titul,
či marxizmus s komunizmom.
Nič.

Čínský majdan '89

xxx | 08.06.2014

...revoluce žije jenom v uvědomělém emočne-logickém subjektu v poli prostoru a času

Re: Čínský majdan '89

udo | 09.06.2014

..a až keď si uvedomíme,
že ČAS a PRIESTOR objektívne NEEXISTUJÚ,
že ide len o dve zámerne neprimerane akcentované miery,
sme schopní vymaniť sa zo starej pasce asociálnych inžinierov
a začať evolúciu kultúry myslenia,
a preťať tak zacyklenie inferna re-volúcii.
Ešte viac poodhaliť onen závoj Pravdy a
potúpiť na špirále vývoja ďalej. .

Ostatne podobne, ako pri prekonaní ilúzie oddelenia "ducha" a "tela", či moderne "hmoty" a "energie".
..bo od vekov správne sa píše:
"Duch a telo, jedno jest"

Informáciu, mieru nemožno od existencie(mathérie) oddeliť.

Snaha vrchných kást davo-"elitárnej" spolocnosti po celom svete bola vždy od určeného stupňa vývoja, dať ovciam falošný obraz reality.

V žiadnom prípade nie náhodou temnejšie jelitá deformovali kolektívne podvedomie(kultúru) otrokov obrazom fiktívnych kategórii, ako napr.:

1. V Mezopotámii zbožštenie štyroch z piatich agregátnych stavov mathérie:
vzduch(boh Anu), oheň (Enlil), voda (Enki), zem(bohyňa Ki)

2. podobne aj v Číne..
Navyše deformácia Konfuciovho učenia nadmernou akcentáciu poslušnosti voči autoritám, pričom sa zámerne nepripomína, že "šľachtictvo sa nemôźe získať dedičstvom, ale iba postupne nadobúdanou morálnou integritou”(Konfucius).

3. podobne v Indii.. Znetvorenie Budhovho učenia do absurda, formou primárnej koncentrácie sa prakticky len na vnútorné prežívanie, stavy mysle, miesto aktívne zúčastňovanie sa na smerovaní vývoja spoloCnosti ako celku. O Hinduistickom pantheóne, pantheizme ani nehovoriac..

4. Zbožštenie Slnka, ako falošný monoteizmus Latinskej ameriky. (nepliesť si s vyslovene symbolickým pojatím slnečného kotúča, ako zobrazenia lásky Boha ku všetkým ľuďom v Atonistickom a z časti aj ešte staršom Heliopolskom elitárnejšom monoteizme Egypta)

5. Vyzdvihnutie klanového rasistického krvilačného bôžika vojny, milujúceho primárne výlućne svojich vyvolencov, nad všetkých iných klanových "duchov" okolitých kmeňov a národov. Viď zvrátnené, tvrdo fašistické formy dnešného judaizmu a jeho derivátov. Vžítanie rôznych pseudokresťanských cirkví.

6.Chronologická deformácia pôvodného islamu jeho prerobením na blokujúci DMA systém(Z hľadiska štandardov projektovania sociologických operačnýtch systémov).

7. "Vynájdenie" pojmov času a priestoru a postavenie ich na piedestál zatienenia všetkých iných mier a hlavne pojmu Miery, ako takej.
"Vynájdenie" fikcie oddelenia Hmoty a Energie, či ich ekvivalentu "Tela" a "Ducha".
Následné zákerné hermeneutické zjednotenie tejto snáď najprepracovanejšej mentálnej pasce v štyroch aSpektoch(Net, Nef, Pašt a Sebek) ich dlho najvyššieho boha Amena kraju Egoptah a následne prakticky celej tzv. antickej civilizácie.
..tento sofistikovaný model pretrváva nie len prakticky vo všetkých pseudokresťanských cirkvách západu, no aj v jeho modernej vede, v podstate západneho egoizmu.
..pretrváva v ateizme tak idealistickom(falošný obraz boha jednotlivých cirkví), ako aj materialistickom(tzv. Marxizmus, resp. aktuálny konzumistan dnešnej zombikultúry s "upírmi" navrchu)

..a to všetko namiesto princípu aktívneho spolutvorenia svojho osudu na princípe sTrojenia - technológie myslenia na báze MIM, dehermeneutizovaného len pre najvyššie jelitá jelít.
no dnes už nie len..
Oficiálna smotánka spoloNEcnosti je zrovna tak bezprízornou tlupou tupou, umelo prikrmovanou odpadkami zo stola svojich panov. Tučným prasaťom revolúcii starnúceho vypelichaného féNixa, keď si znova ako had kožu kruhu inferna, zmeniť potrebuje. Skysnutá smotánka Médiei je vždy Kanonenfutterom oných revolúcii a prístup kľúčov k realite riadenia spolocnosti v princípe nikdy nemala, I keď sama v tej samovražednej ilúzii skutočnej moci, často žije..v noci

Rozhodnutie je na nej:
Či chce ako Janko v klietke ježibaby byť kŕmený a potom upečený fénixom, alebo do pece dostať najnepoučiteľnejších so skutočných ma(na)gorov, držiacich v krízovom režime kurz planéty kamikadze?

re: Zadný um.
Nejde náhodou pri preklade v tomto zmysle skôr o podvedomie?
Či už individuálne a/alebo kolektívne..

Přidat nový příspěvek