Způsob pěstování brambor pod slámou se používal ještě v 19. století. Je pravda, že nebyl moc rozšířený, ale velmi úspěšný. V některých oblastech se používal ještě po revoluci.
Kvůli ušetření času a materiálu vesničané nezakopávali brambory do země, ale jednoduše na ně navršili 20 cm vrstvu slámy, listí a podobného biologického odpadu. Potom už mohli klidně čekat do podzimu. To znamená , že kopčení brambor nedělali. Přesto potěšily rolníky svou mimořádnou úrodou.
Kolektivizace a válka odsoudily tento výnosný způsob pěstování brambor pod slámou k zapomnění.V současnosti se s úspěchem obnovuje.Podle přísloví: co je nové, to je dobře zapomenuté staré.
Způsob pěstování brambor pod slámou je jednoduchý a dělá se takto: na nepoorané (neporyté)zemi se rozloží v dostatečné vzdálenosti hlízy. Potom se zakryjí vrstvou 20-30 cm slámy nebo jiného biologického materiálu. To je všechno. Neokopávají se , neplejí se. Na podzim, když stonky začnou zasychat, se odstraní vrstva slámy a brambory se sesbírají. Ti, kteří zkusili tento způsob pěstování, potvrzují, že úroda je mnohem vyšší než při tradičním pěstování. Ještě to vylepšili. Jeden z dobrovolných experimentátorů přidal k těmto operacím ještě provzdušňování (překlad by byl „tvoření štěrbin“). Kovovým kolíkem 10-12cm udělal mezi řádky díry (ve slámě). Podle jeho tvrzení se úroda zvětšila o 15-20%.
Ještě jedna modernizace spočívá v tom, že před položením sadbových brambor nasypou na záhon 10-15 cm rašeliny. Brambory se dávají do jamek na zeminu a rašelinou se nezasypávají.Celé se to pokryje vrstvou slámy. Úroda se ještě zvětší.
Jednou se skupina mladých zemědělců-experimentátorů rozhodla k pokusům s bramborami. Nedá se říct, že by všichni věřili ve staro-nový způsob pěstování. Hlodal v nich červ pochybností. „Jestliže je vše tak prosté, proč jde výzkum ke stále složitějším technologiím? Něco je jinak (špatně).“
Právě pochybnosti ovlivnily experiment jak časově, tak ve výběru místa.Místo bylo vybráno v sadu po vykácených starých stromech a keřích. Políčko 3 x 3m poryto a byly vybrány kořeny pýru.Na povrch bylo navezeno hnojivo: hnůj ve směsi s minerálním hnojivem, kýbl na každý čtvereční metr a hráběmi smícháno s hlínou, pak to provzdušnili (nějakými bránami asi-pozn.překl.).Do křížení rýh položili brambory-naklíčené. Neznámého původu.
Potom položili mezi řádky stonky loňských slunečnic.A nahoru odpad ze zahrady a sadu a seno ve vrstvě 30 cm. Sázení udělali začátkem června. Rostlinky se objevili za měsíc, zpočátku byly světle zelené a tenké, nezdálo se, že by mohly vyrůst. Ale potom se vzpamatovaly, zesílily a rozkvetly.
V červencovém vedru, kdy bylo ve stínu 35 stupňů, bylo pod slámou 19 – to je optimální teplota pro vegetaci. Přitom v nejsušším období bylo pod slámou vlhko.
Přišel podzim. Sundali slámu a co uviděli:
Část hlíz opravdu ležela na zemi, většina byla napůl v zemi a lehce se vyloupla. Pod každým keřem bylo 1,5 kg různě velkých brambor – od 20 g do 200g . Celkem z políčka 3x3 m bylo 4 kýble brambor (asi pytel). Spočítali, že kdyby položili pod slámu 100 (?)hlíz, sklidili by 400kg. Nebyl to rekord, ale pořád byla úroda lepší než tradiční technologií.
Výsledky experimentu byly více než nadějné, proto chtěli mladí rolníci příští rok zasadit co nejvíc-na kolik bude stačit slámy, sena a jiného odpadu. Na sadbu použít jen střední a velké hlízy jednoho druhu.
Způsob pěstování brambor pod slámou je možno doporučit lidem, kteří nemají moc času. Musejí se jen postarat o dostatečné množství slámy a sena a ostatního. Je to nejlepší způsob v suchých letech, vrstva slámy ochrání před příliš vysokými teplotami a zabezpečí dostatek vláhy.
_______
Poznámka autora: Slámu je možné lehce zatížit deskami, aby ji vítr nerozfoukal. V územích s teplou zimou je možné takovým způsobem sázet i v zimě, ale vrstva slámy musí být 50 cm. Úroda je na jaře. K odpuzování myší je nutné středem záhonu zasadit několik rostlin (černokorňa – ještě dohledáme, co to je –pozn. překl)
Překlad Aien, zdroj.
Informační báze KSB