3.3.2018
V souvislosti s vystoupením V. Putina před Radou federace dne, které zapůsobilo na Západě jako informační jaderná puma (zde, zde, zde, zde). Článek vyšel 7.11.2017.
Alexandr Rogers: O Velké Ruské Kouřové Cloně
Zachovejte klid a věřte v Rusko.
Když píšu o Ruské federaci, mám několik výhod před „místními“ experty.
Za prvé, nežil jsem v Rusku nepřetržitě celé ty roky, od roku 1987 jsem sem přijížděl epizodicky, a proto jsem všechny probíhající změny viděl zvlášť jasně, diskrétně. Na rozdíl od ruských expertů, kteří se jako ta žába z aforismu vařili pomalu.
Za druhé, nejsem členem nějaké skupiny nebo hnutí, proto nemusím odpovídat nějakým skupinovým normám chování nebo názorů.
Za třetí, navzdory rozšířeným klepům o mě, na nikoho nepracuju, mám nezávislé zdroje příjmů.
To ze své strany vytváří nějaké těžkosti, protože nemám žádné „sponzory“, kteří by zajišťovali, ať jsem pečený vařený na televizní obrazovce. Ale nestěžuju si, protože můžu zůstávat sám sebou, což je pro mě důležitější.
Tak tedy, po takovém úvodu, chci podtrhnout některé svoje pozorování ruské skutečnosti (zda je bude každý přijímat nebo ne, to je jeho věc):
1. V průběhu několika mých cest do Ruska po roce 1998 vidím, že situace je pokaždé lepší. V roce 1993 a 1998 to byli bandité, kasíno, nevkusné neonové reklamy, prostitutky na ulicích, chudoba, alkoholismus a zločinnost. S každou další cestou do Ruska se situace razantně měnila lepším směrem.
A už k roku 2008 se vše velmi kardinálně změnilo, byl to rozdíl nebe a dudy. Pokud jsem v roce 1998 četl známého Kalašnikova-Kučerenko o „rezavém potrubí“ a „zdrojové kolonii“, pak když jsem četl totéž o deset let později, vyvolávalo to už jen údiv a smutek – člověk mentálně zatuhl v minulosti a stále více a více byl odtrhnutý od reality (jako i mnoho dalších představitelů této skupiny).
2. Dojmy člověka, který přijel z Ukrajiny: Rusové si žijí na vysoké noze. Minimálně ta část, která je věčně se vším nespokojená. V realitě jsou všude elektronické fronty, automatizace všech byrokratických procesů, člověk všechny nutné papíry získá bezkontaktně, rychle, operativně.
Soudy pracují, policie je slušná a korektní, státní mašinérie pracuje jako švýcarské hodinky. Práce je, platy jsou násobné oproti ukrajinským. Osobně znám několik inženýrů, kteří berou 100-150 tisíc měsíčně. Pojem „dobře placený inženýr“ je na Ukrajině anekdota, nemluvě už o stavu, který je po euromajdanu.
Přímé linie s prezidentem, po kterých se všechny ozvučené problémy magickým způsobem řeší. Je třeba také poukázat na práci kterou dělá ONF (a kterou kompletně ignorují média). Mají spoustu projektů ohledně monitoringu nejrůznější problematiky, počínaje dírami na cestách a opožděnými výplatami a konče ekologickým monitoringem. A to není potěmkinova vesnice.
3. Hlavní bod, kvůli kterému píšu článek: v Rusku není všechno tak, jak vypadá.
Snažil jsem se toto téma neotevírat, protože proto je to i „Velká ruská kouřová clona“ (VRKC), ale když už o tom zahovořil Chazin, můžu zjevně taky.
Možná ne všechno, ale velmi mnoho. Příkladů je spousty.
3.1. Ekonomika je jakoby „v krizi“, ale zlaté a valutové rezervy stabilně rostou.
3.2. „Peníze nejsou“, ale dva týdny po podobném prohlášení se zvyšují důchody.
3.3. „Investic je málo“, ale po celé zemi probíhá obrovské množství staveb instrastrukturních projektů – cesty, elektrárny. Dělá se fundament pro další technologický skok (každý další vyžaduje více energie, než ten předchozí). Přičemž v televizi se to příliš neukazuje.
3.4. „Serdjukov je zkorumpovaný“, ale základ pro kvalitativní zvýšení bojeschopnosti armády byl vytvořen během něho. Za to také získal vyznamenání.
3.5. Hovoří se o privatizaci, a ve skutečnosti probíhá „soft“ verze nacionalizace a státní podíl v ekonomice vytrvale roste (kdo to nevidí, to je jeho problém).
3.6. Činitelé na poradách u Putina „brečí“, že v oblasti plynu „nepanuje tržní tvorba cen“. Na což Putin důrazně přerušuje a prohlašuje „vše je u nás tržní“. Kšá kšá, jak si to představujete, říkat jak je to doopravdy!
3.7. Když proti Rusku zaváděli sankce, najednou se ukázalo, že vláda má dva rezervní fondy, ve kterých je „jen“ 200 miliard dolarů (4 000 miliard kč, 11 000 miliard rublů...). Nějak nikdo nezadal otázku, „odkud se vzaly“. Jednoduše vznikly z vákua.
A kolik je ještě fondů, o kterých nikdo neví? Mám podezření, ale nemusím o všech vědět.
3.8. Když byly třeba investice do těžby niklu, jako zahraniční investor byla zvolena firma Glencore. „Patrioty“ to velmi znechutilo („prodávají rodinné stříbro“ atp.). Ale já si velmi dobře pamatuju, že „švýcarskou“ firmu Glencore zakládala KGB kvůli předchozím sankcím USA, jako cestu importu potřebných těžebních technologií do SSSR.
A po rozpadu SSSR zůstala „kágébáckou“. Takže „Krvavá GeBule“ jednoduše přendala peníze z jedné kapsy do druhé, vrátila něco financí domů.
O Glencore je možné mluvit, protože američani to už dávno ví (jednu dobu se pokoušeli stíhat formální majitele). A kolik je takových firem pod kontrolou KGB SSSR, kromě ní?
3.9. Profesionální auditor se zeptal Chazina, odkud se vzaly peníze na všechny ty stavby, které běží po celém Rusku? Soudruh Chazin na to pobaveně odpověděl, „A vy si myslíte, že olympiáda v Soči byla skutečně tak drahá?“
Ve filmu „Den nezávislosti“, když americkému prezidentovi ukazují podzemní základnu, na které zkoumají emzáky, se prezident ptá „A za jaké peníze to bylo postaveno?“. Odpovídají mu: „Vy si skutečně myslíte, že armádní záchodová mísa stojí deset tisíc dolarů?“ V Americe je to ve filmu, u nás doopravdy.
3.10. Není třeba zapomínat, že Putin, Ivanov, Naryškin, a další členové „družstva Ozero“ jsou profesionální rozvědčíci, specialisté centra „C“ KGB SSSR (linie „L“ a „N“). Jsou vycvičeni konat nelegálními metodami, motat protivníkovi hlavu a předstírat že jsou někdo jiný, než jsou ve skutečnosti. Například, můžou předstírat že jsou oligarchové nebo korupčníci.
Formy odporu okupaci můžou být nejrůznější. V jednom z románů Heinleina se předpokládalo vytvořit jako krytí hnutí Odporu speciální institut církve.
Celkově mám takový dojem, že ti, kdo vymysleli Velkou ruskou kouřovou clonu (nebo jak jí říkají), získali dobré klasické vzdělání a četli sérii románů Paula Andersona „Technic History“ o agentu Dominiku Flandrym.
jpgazeta.ru/aleksandr-rodzhers-o-velikoy-russkoy-dyimovoy-zavese/
ps.: Putin dnes v Lužnikách
Informační báze KSB