Žito-(rež)-přírodní lék

29.08.2013 11:14

Ještě před 100 lety bylo žito v Rusku základní obilninou. Je odolnější k suchu než pšenice a má stabilnější výnosy. Pěstuje se už 2000 let. Od starých časů až téměř do současnosti se bílý pšeničný chléb jedl jen ve svátek, ve všední dny se lidé živili černým režným chlebem, který je z dnešního hlediska po všech stránkách zdravý.

Žito (po našemu rež ) – je jednoletá tráva, semena jsou uložena v klasu. Pěstuje se v mnoha zemích, ale není známa jeho divoká forma.

Bílkovina žitného zrna obsahuje užitečné aminokyseliny jako lisin a treonin. Díky tomu se může považovat jak za prospěšnou potravinu, tak za lék.
Obecně se žito používalo na pečení chleba a výrobu kvasu, který má také dietetické vlastnosti.
Široké uplatnění získalo v lidovém léčitelství. Na staré Rusi se mělo za to, že jídla z žita zvyšují životní tonus (energii?) a zlepšují náladu. Žito všeobecně posiluje a zlepšuje zažívání.
Také sám režný chléb je v některých případech sám lékem.

Lidová medicína jej používá jako lehké projímadlo, je doporučován lidem trpícím zácpou. Odvar z otrub naopak průjem léčí. Odvar z otrub pomáhá při chronickém kašli (zastaralém), pomáhá odkašlávání a ředění hlenu.

 

Režný chléb je také účinný na vředy. Rozmočený v mléce (obklad) pomáhá jejich rychlému změkčení a dozrání.Teplé obklady ze zahřátého režného těsta jsou dobrý prostředek na léčení tvrdých bolestivých otoků.
Obklady z režného těsta pomáhají od bolesti při radikulitidě-zánět míšního kořene (asi lidově houser).Proto je možno produkty ze žita jako chléb, kaše, placky a další produkty zařadit mezi zdravé potraviny a zároveň léky.

Otruby a celá zelená hmota rostliny je užitečná při cukrovce a špatné funkci štítné žlázy. Odvar z otrub se doporučuje při ateroskleróze, vysokém tlaku, anemii a také jako prostředek ke zlepšení srdeční činnosti.Odvar z otrub ještě pomáhá při plícní tuberkulóze.
Prostá nerafinovaná strava umožňovala našim předkům mít sílu k práci po celý den, být energickými a zdravými.

Žitný kvas je nejzdravější ze všech chlebových kvasů. Tímto chutným nápojem bývají nadšeni cizinci navštěvující Rusko. A pro Rusy není lepšího nápoje než kvas.Není to jen velmi chutný, ale i prospěšný nápoj.Je nejvýživnějším a biologicky nejcennějším ze všech současných nápojů.

Žádná z obilnin se nedočkala takové úcty jako žito. Velký ruský malíř Ivan Ivanovič Šiškin věnoval žitu jeden ze svých nejznámějších obrazů, který se nazývá „Žito“.

 

 

Není náhodou, že si velký umělec vybrat žito zobrazení moci, krásy a velkoleposti Rusi. Ze všech ruských obilnin právě žito vyniká mimořádnou životaschopností a odolností. Neohrozí je ani sucho ani větry-po skončení nepohody se žito zase postaví na svém mohutném stéble a roste dál.
Obdivovatelé talentu I.I.Šiškina považují tento obraz za jednu z nejlepších prací. „Žito“ přineslo malíři celosvětovou slávu. „Žito“ symbolizuje sílu a vytrvalost Rusi.
 


VARACHOVNICA

Ruská národní kaše ze zeleného žita, dozrálého jen do mléčné zralosti zrna. Nazývala se taky „zelenou“ kaší, ale nikdy se nejmenovala „režná kaše“. To je důvod proč se na termín „varachovnica“ zapomnělo.

Varachovnica byla v 18. a 19. století populární mezi šlechtou i prostým lidem.Byla oblíbenou pochoutkou. Po roce 1861 začala mizet ze stolu vesničanů a dělníků kvůli vzrůstající ceně.

Zelené žito bohužel nikde nekoupíte, to si musíte sami vypěstovat.

Slova jednoho moudrého člověka: (asi citát…)

„Zatím žito dozrálo, i když ne úplně, na zelenou kaši to byl ten pravý čas.Takovou kaši jsem to léto vařil nejednou, od té doby mám malé žitné políčko vždy po ruce.Sám jsem jedl , i syna krmil.Moc dobrá kaše, čestné slovo, doporučuji.Klásky hodím do vařící vody na pár vteřin a pak prosuším.Potom důkladně promnu proti vousům a třením mezi dlaněmi odstraním zbytky.Jen opatrně, zrna jsou měkká a hebká.Na malou porci stačí 10-15 klásků. Vařím je v mléce. Dlouho se ale nevaří, rozvařila by se.Vařte ji na ploténce ne víc než 20 minut. Tož tak.“ (Vot tak!)

Toto je kaše z jiného zdroje:

ZELENÁ KAŠE ZE ZELENÉHO ŽITA NEBO PŠENICE

Když žito nebo pšenice začíná zrát, požneme je, klasy ponoříme na několik minut do vařící vody, pak se vysuší v troubě, pomelou a vaří se ve vodě nebo v mléce, přidá se sůl a máslo.
 

Žitný chléb s otrubami a kváskem bez kvasnic

Tento recept je z webu koolinary.ry
 

-žitná mouka -3 sklenice (stakany)

-otruby-0,5 sklenice

-cukr krupice nebo med -2 polévkové lžíce

-sůl podle chuti

-koriandr (koření)

-kvásek-0,5 sklenice

-rostlinný olej 2-3 pol.lž (dala bych rozpuštěné sádlo-stejné množství)
 

Vzít kvásek (pokud ho máte v ledničce z minulého pečení). Oživit ho tím, že přidáme 2 pol.lž. mouky a 1 pol.lž. cukru nebo medu, přidávat vodu a míchat na hustotu smetany. Dát na teplé místo-do hrnku s pokličkou, zabalit do plátna a dát např. na radiátor.To udělat ráno. Večer smíchat mouku, otruby, sůl a koriandr, přidat asi polovinu kvásku a druhou polovinu schovat do ledničky napříště.Přidávat teplou vodu až je těsto akorát, ani husté ani řídké .Přidá se tuk a pořádně se těsto vymíchá.
Forma se vymaže tukem, vysype moukou a vloží se do ní těsto, přikryje se plátnem a nechá do druhého dne kynout.Ráno rozehřejeme pořádně troubu a pečeme 1-1,5 hodiny.(200stupňů)
 

Kvásek Z NAKLÍČENÉHO ZRNA: naklíčené zrno žita nebo pšenice-1 sklenice, žitná mouka -1 pol.lž., cukr nebo med-1 pol.lž.
Ráno asi v jedenáct hodin namočit zrno, přikrýt (zabalit do ručníku) a dát do tepla. Druhý den ráno propláchnout a zase přikrýt (je lepší to propláchnout asi 3x, aby to nezačalo kvasit).Odpoledne dalšího dne-zrno je naklíčené-rozmixovat.Přidat ostatní součásti , zabalit do plátna a dát do tepla. Druhý den ráno je kvásek hotový.NEZAPOMEŇTE SI ČÁST KVÁSKU SCHOVAT DO LEDNIČKY NA DALŠÍ PEČENÍ!
 

http://www.perunica.ru/rastenia/1987-rozh-prirodnoe-lekarstvo.html

Pozn překl. (Aien)-V závorkách jsou moje poznámky