RT zveřejnilo souhrn historie dohod americko-ruské spolupráce v Sýrii

Únor:
První dohoda, mající za cíl, jako další v řadě, snížení násilí v Sýrii, snížení počtu civilních obětí, pomoc s urovnáním situace mezi znepřátelenými stranami.
Obě strany se dohodly, že se každá zasadí o příměří na své straně, bude přesvědčovat své spojence, aby se smířili a nestříleli. K tomu měli každá za sebe ustanovit skupinu vyjednávačů. Vyjednavači také měli dohodnout, o čem syrské znepřátelené strany (klany) chtějí jednat na neutrální půdě, na čem se chtějí dohodnout, aby platilo v přechodné době do voleb. Rusko a USA pak měly dopomoci schůzce na mezinárodní úrovni = rozhovorům o ukončení války v Sýrii. Dále si obě strany měly vyměnit informace o pozicích svých skupin (tím myslím skupin, na které mohou mít vliv, tj. Rusko na provládní skupiny a USA na „umírněnou opozici“) a dále o pozicích teroristů. Na teroristy se zavázaly útočit, ničit jejich pozice a osvobozovat jimi obsazené území, aby se civilisté mohli vrátit domů.

Vyplnění:
1) Rusko a Sýrie – splněno vše. Předali přesné informace o více jak čtyřiceti velkých skupinách „umírněné opozice“ a isiláků. Denně provedli až 150 útoků na pozice teroristů a osvobodili více než 500 obydlených míst. Skupině vyjednávačů se podařilo smířit 65 ozbrojených znepřátelených klanů, posadit jejich předáky k vyjednávacímu stolu a dohodnout se na politické budoucnosti Sýrie (společně vypracovali osnovu nové syrské ústavy).
2) USA a koalice – skromné úspěchy. Rusku předali jen obecné a nekonkrétní údaje o pozicích teroristů. Útočit na teroristy se nesnažily, početnost a úroveň útoků zůstala stejná. Skupina vyjednávačů byla neúspěšná, nepodařilo se „umírněnou opozici“ (zvláště an Nusru) přemluvit, aby přestala střílet, sedla k jednomu vyjednávacímu stolu a zapomněla na své ultimativní požadavky (konkrétně např. odchod Asada ještě před volbami).
Výsledek: počet teroristických útoků ze strany an Nusry se zvýšil oproti r. 2015 dvakrát.

Září:
Tato dohoda byla uzavřena díky obrovskému úsilí ministrů zahraničí obou zemí. Předpokládala zabezpečení humanitárního koridoru k Aleppo a to úsilím obou stran. Synchronně měla být odvedena od silnice Castello („cesta smrti“) jak provládní vojska, tak „opoziční“ (an Nusra). Silnice měla zůstat volná pro humanitární pomoc a střežit ji měly obě strany. K tomu mělo být sestavené společné koordinační centrum, které také mělo řídit společné útoky na centra a základny isiláků a an Nusry. Teroristům, kteří se vzdají, měl být zabezpečený odchod z oblasti.
Vyplnění:
1) Rusko a Sýrie – začaly s vyplňováním dohodnutého. Na západní části Cesty smrti byly umístěny základny Červeného půlměsíce, byly určené koridory pro bezpečný odchod civilistů (i teroristů z an Nusry). Na spolupráci s Američany byli vybráni vojenští specialisté, ale Američané s nimi spolupracovat odmítli.
2) USA a koalice – ačkoliv stále tvrdily jaký vliv mají na vůdce an Nusry, nepodařilo se jim přesvědčit je k odchodu od Cesty smrti ani k vytvoření humanitárních koridorů. Naopak – an Nusra zaminovala některé potencionální cesty, kudy se civilisté mohli z obklíčení dostat k humanitárním základnám. Odmítli vpustit humanitární konvoje do svých kontrolovaných částí a začali s represemi civilistů, s jejich používáním jako živých štítů. Situace v Aleppo se zhoršila.
https://russian.rt.com/article/325527-hronika-sorvannyh-dogovoryonnostei-kak-rossiya-i-ssha