Perspektivy Turecka a rozpadu NATO

... Trump, 24. 11. V telefonickom rozhovore s Erdoganom slubuje ze hUSA nebude dodavat ZBRANE kurdskej opozicii v Syrii ako ani inym teroristickym skupinam co Turci oznamuju cez ich ministra zahranicnych veci... je mozne ze cely tancek o vystupeni z NATO smeroval k tomu aby pod touto hrozbou mal Trump paku na zastavenie tychto dodavok... osobne by ma viac potesilo vystupenie Turecka z tejto zlocineckej skupiny...!

A jak jim to sluší :-D
https://colonelcassad.livejournal.com/3827449.html

Erdogan se usmívá takovým tím úsměvem ,,pro kameru", ale na tvářích Putina a Rúháního je vidět opravdová spokojenost.

No, psychologický profil Erdogana se tak trochu podobá Lukašenkovu. Donedávna ještě usiloval o tureckou hegemonii v regionu, vesele ze státních zdrojů podporoval syrskou "opozici", nechal svou zemi na pospas ekonomickým dobyvatelům ze Západu a jediné, co pevně třímal v ruce, byla osobní moc balancující kdesi mezi Atatürkovým sekularismem a nespecifickým islamismem. Teprve přímá konfrontace s ráznou akcí RF v Sýrii a bezzubou reakcí USA jej přivedla k tomu, že asi koketoval s nesprávnou stranou. Mimochodem, i Lukašenko se do nedávného společného vojenského cvičení točil jako korouhvička v domění, že to lze hrát na více stran než pochopil, kde a s kým má jaké perspektivy. Takže mít Erdogana za schopného a znalého lídra je přeceňováním jeho schopností - okolnosti jej vedou tam, kde správně vnímá menší rizika. Pravdou je, že sílicí ruský vliv v Turecku je pro Turky vlastně spásou...

přesně - kam vítr, tam plášť- tomu pánovi já osobně vůbec nevěřím. erdogan je dle mě lotr, který oochopil, že nemá jinou cvestu, než jít s vítězi...
a tím rusko bezesporu je....

mám tomu rozumět tak, že patriarchální Turecko s islámským naboženstvím má vést žena ? Pro většinu muslimů je ženská jen onuce a mají ji volit?

Díky za shrnutí událostí, nicméně si dovolím drobnou opravu, nebyl sestřelen MiG, ale Su-24.

Ještě je tu nejasná kurdská otázka. USA se z jejich nacionalizace bude snažit vytřískat maximum. A tou je další potenciální válečný konflikt. Jestliže se okolní země semknou a nedovolí vznik Kurdistánu, bude to v 1. fázi dobré, ale to napětí tam zůstane jako odjištěný granát do budoucna. Co myslíte?

Teď se s tím nebude dělat nic, teď je na řadě Idlíb, Ar-Rastan a jih Sýrie od Damašku ke Golanským výšinám.
Problém Kurdů se nechá vyhnít. Nechají Američany, aby se marně namáhali přesvědčit Turky na nějaké ústupky, to povede akorát ke zvýšení napětí mezi Tureckem a USA a k tomu, že Kurdové(ti kterým to ještě nedošlo) pochopí, že jim Američané zase slibovali něco, co nedokážou splnit.
Pokud by chtěli vytvořit z části syrského a iráckého území nějaký Kurdistán, tak to bude neubránitelná nudle, kterou se okamžitě Turci pokusí vojensky obsadit, aby předešli vypuknutí kurdského povstání na vlastním území, případně minimalizovali jeho následky. Američané kvůli Kurdům do přímého střetu s Turky nepůjdou a čím více a dále budou Turky dráždit, tím více se bude Turecko vzdalovat NATO se všemi důsledky, které jsem popsal níže. To Američané nemohou riskovat, proto Kurdy nechají ve štychu a kromě pár symbolických akcí a spousty keců se na nic nezmohou.
Kurdové nakonec zjistí, že jediná životaschopná varianta, která pro ně neznamená válku nebo neustálé ohrožení je autonomie jejich území v rámci Sýrie a Iráku, pod patronátem Ruska.
Tipuju to do dvou let. Když moc dobře, tak za rok, dříve těžko, ty procesy a myšlení lidí mají svoji setrvačnost.

Za nepřítele byli označeni jmenovitě Erdogan a Kemal Ataturk, nikoliv Turecko obecně a to sestřelené letadlo byl bombardér Suchoj 24, ale jinak souhlasím.
Pokud by se Rusům podařilo přelanařit Turky na svou stranu, to by byl tedy mistrovský tah mezinárodní politiky s dopadem do více míst a procesů, tzv. mnogochodovka.
Na druhé straně jsou si toho vědomi, tak se vynasnaží přeběhnutí Turecka zabránit všemi způsoby (a zase to pos....).
Vystoupení Turecka z NATO, nebo jenom přerušení spolupráce s ostatními členskými státy by znamenalo:
1. Zásadní narušení fronty zemí NATO okolo Ruska a ztrátu kontroly nad velmi početnými a celkem dobře vybavenými tureckými ozbrojenými silami a základnami na jejich území.
2. Ztrátu kontroly nad poloostrovem Malá Asie jak ve smyslu budování páteřních plynovodů, ropovodů, železničních tratí apod., tak ve smyslu prostoru ze kterého Rusku neustále hrozí určité riziko.
3. Ztrátu páky na Turecko ve věci řešení kurdské otázky podle představ neokonzerv a naopak využití Turecka jako páky na Kurdy ve smyslu jejich dotlačení k rozumné dohodě se Sýrií a Irákem, možná i Íránem.
4. Kontrolu nad neokonzervami založeným hnutím pro vzestup turkických národů, které iniciovaly neokonzervy a jehož lídry jsou Turecko a Kazachstán, by opět získali Rusové. Oni by tomu asi nebránili, akorát by si ošéfovali, aby se to neobrátilo proti nim.
5. V dalším kole by to znamenalo i omezení vlivu Číny ve středoasijských republikách.
6. Pokud by se podařilo vliv Ruska v Turecku upevnit a bylo by vidět, že to vede celkově ke zklidnění situace, mohli by se touto cestou vydat i Řekové, kteří vždycky v Rusku spatřovali jakéhosi mladšího, ale silnějšího bratra, kterému v 15. století předali odkaz byzantské říše. Nedávno se na jiném cvičení NATO šprajcli bulharští vojáci, kteří odmítli vést palbu na cíle s ruským označením s tím, že Rusko není nepřítelem Bulharska.

Teď si vemte pastelky a začněte si vybarvovat státy kde už převážil nebo zřejmě brzy převáží ruský vliv, případně už daly najevo aspoň to, že už proti Rusům a spol nepůjdou:
Irán, Irák, Katar, Sýrie, Turecko, Egypt, většina Lybie(Haftár). V Evropě ještě Srbsko a možná i to Bulharsko, dokud bude v Maďarsku Orbán, ten taky proti Rusům nepůjde, začíná se viklat i Afghánistán. Arménie je spíše proruská, Ázerbajdžán tak napůl, ale trend je k Rusku. Nejistá je Gruzie, ale pokud zůstane sama, tak vlny dělat nebude.
Čili hra není ani zdaleka vyhrána, ale rozehrána je dobře.
Vzhledem k tomu, že trio Putin-Lavrov-Šojgu moc chyb nedělá, tak jsem přesvědčen že to zvládnou a podaří se jim dosáhnout uklidnění v celé oblasti.

A protože všechno souvisí se vším, odrazí se příznivý vývoj na Blízkém Východě a v celé středomořské oblasti i dalších částech světa, například v Evropě.
Podle dnešních zpráv to vypadá, že Makrela nedá dohromady vládu a v Německu budou nové volby.

Rusku už se podařilo "přelanařit" Turecko, což se projevilo v nákupu S400 Tureckem za miliardy, kde neokoni prskali jak stádo koček ve sprše. Nákup podobného zbraňového systému znamená výběr dlouhodobého strategického partnera, volba budoucnosti.

O tom vím, ale zatím je to v rovině proklamací, smlouva ještě nebyla podepsána a termín dodání a uvedení do provozu je ještě v nedohlednu.
Ale je to velmi ilustrativní moment na celém blízkovýchodním vývoji v posledních letech. Před dvaceti lety Turci a Izraelci řvali jak hyeny, že si Kypr chce pořídit baterii S-300.
Nelíbilo se jim, že to umí efektivně sledovat vzdušný prostor nad jihem Turecka a Izraelem. Po dlouhých tahanicích si už dodaný systém odkoupilo Řecko, je umístěn na Krétě odkud alespoň symbolicky pokrývá kyperský vzdušný prostor.
Před deseti lety zase Izraelci řvali kvůli íránským balistickým raketám a jaderné elektrárně a furt vyřvávali něco o bombardování, až si Írán objednal pět baterií S-300. Řev se ještě zvýšil, nakonec USA a Izrael dotlačili Rusko ke stornování zakázky, ale celé to zřejmě v pozadí běželo dál, protože za pár let bylo oznámeno, že Írán vyvinul a začíná vyrábět systém podobný S-300. Oni moc dobře vědí, že jedná baterie moc nezmůže, ale ucelený systém, propojený se souvislou sítí systémů menšího dosahu, kterým přehledový radar předává údaje o cílech vhodných k likvidaci, což v Íránu je, znamená velký problém a ztráty útočníka by mohly být nepříjemně velké. V té době jsem četl názor nějakého izraelského generála, že pokud by byly zjištěny konkrétní známky snahy koupit i S-400, tak nezbývá než nálet na Írán provést ihned. V lednu 2007 dokonce proběhly dva pokusy izraelců o podobný záškodnický nálet jako na Osirak, ale už v té době velitelé amerických sil v Zálivu a v Iráku stáli v opozici vůči vládě a když izraelská letadla na svých radarech uviděli, tak jim dali vybrat mezi návratem a sestřelením.
Izraelská vláda potom podávala přes Kun..lízu oficiální žádost do Washingtonu, aby jim byly stanoveny bezpečné průletové koridory nad Irákem a Perským zálivem. Nikdy k tomu nedošlo a celá věc po podpisu smlouvy 6+2 postupně usnula.
Tolik k dosavadní historii systémů S-300 a S-400 na BV a jejich vlivu na světový vývoj.
Celkem by mě zajímalo znění dohody dle které Rusové přímo nezasahují do izraelských záškodnických akcí na jihu Sýrie.
Asi ještě nepřišel jejich čas.

Nedávno si srbský režisér Emir Kusturica veřejně povzdechl, že vlastnictví systému S-400 řeší otázku války a míru. Máš, žiješ v míru. Dodal, že je škoda, že Putin nepřišel k moci dříve, že on by Jugoslávii ochránil.
Já si to sice nemyslím, tehdy na to Rusko nemělo, víc než symbolický útok na letiště v Prištině v tehdejší situaci udělat nemohli, ale i tento názor ilustruje stav myšlení lidí.

Kusturica podle mne měl na mysli hypoteticky silnou RF pod vedením Putina místo rozebranou RF pod "vedením" Jelcina, nezapomínejme, že Kusturica je režisér... Prostě klasický povzdech "co by kdyby"...

Mimochodem, co je pravdy na tom, že podle očividných svědectví obyvatel proběhl 22.11. v Langley výsadek US Navy z Ospreyů na centrálu CIA? potvrzením z jiných zdrojů zatím nedisponuji.