Od každého podle schopností, každému - nepodmíněný základní příjem

18.07.2017 21:03

 

Ve Finsku začal velký experiment se základním příjmem. V jiných zemích byly rovněž zahájeny pilotní projekty, ale byli to Finové, kdo udělal první rozhodný krok. V roce 2017 Finsko zahájilo zkušební provoz a začalo platit 560 eur (635 dolarů) měsíčně dvěma tisícům nezaměstnaných dospělých, a to bez jakýchkoliv omezení. Po vyhodnocení výsledků nebyl odhalen rozdíl v míře zaměstnanosti mezi lidmi pobírajícími základní příjem a dalšími nezaměstnanými.

Ale ti, kteří obdrželi „penzi“, se stali šťastnějšími. Samozřejmě, neexistuje žádný způsob jak zjistit, zda univerzální základní příjem (UZP), který má být zaveden do celého světa, bude mít podobné účinky. Ale Finové došli k závěru, že restrukturalizace sociálního státu jim umožní platit základní příjem na této úrovni - 560 eur - a to i bez zvyšování daní.

Finsko bylo zvláštní případ. Nerovnost tam byla jedna z nejnižších na světě. Vládní výdaje představovaly více než 50% HDP, takže UZP těžko hmatatelně zasáhlo do pokladny. Je to stárnoucí země, která dává významné částky na důchody pro významnou část populace. Zdálo se, že nemají co ztratit.

Změny se projeví až v průběhu času. Za prvé, i když UZP, zdá se, nezasahuje do hledání zaměstnání, udělal z ní spíš hobby. Znamením tohoto posunu vnímání se stal trend na oslavu 40. výročí - „rok odpočinku“. Noviny The New York Times si všimly fenoménu „létajících Finů“ na evropských silnicích: poutníci středního věku na motocyklech, kteří cestují kontinentem. Jiní se rozhodli věnovat rok tomu se něco nového naučit nebo vyzkoušet nějaké řemeslo. Evropské univerzity jim začaly nabízet své individuální kurzy.

Za druhé, a to je poněkud překvapivé, starší Finové, kteří do zavedení UZP vykazovali relativně nízkou míru účasti na trhu práce, začali pracovat více. Také se zrychlil růst mezd, a to zlepšením produktivity a zvýšení podílu plateb pro zaměstnance a nikoliv akcionářům (pro firmy je nyní těžší udržet zaměstnance, musí víc platit). Ekonomové vysvětlili růst produktivity práce také zvyšováním kvalifikace pracovníků, a také tím, že dospělý byl schopen věnovat více času na vzdělání.

Třetí změna je méně příznivá: vzestup nacionalismu. Finsko již dlouho čelí odlivu mozků, kdy ambiciózní mladí Finové odjížděli do větších měst a na místa, kde je méně daní. Stát doufal, že rozšíření UZP i na cizince přitáhne mladé lidi do regionů. Ale tento plán najednou nefunguje a nacionalisté získali 30% hlasů, na vlně výkřiků, že Finsko bude smeteno bouří cizinců.

Tato zkušenost však nezastavila Skotsko - po Finsku také zavedlo UZP pro obyvatele i pro nově příchozí občany: pro ty, kteří žili a pracovali tam po dobu nejméně dvou let. Naděje je nalákat „nováčky“; to se také stalo. V Glasgow se formuje velmi zvláštní komunita podnikatelů. Někteří z nich se soustředili na řemeslných podnicích, kterým se podařilo zůstat nad vodou díky základnímu příjmu, jiní byli idealisty ze Silicon Valley. Edinburgh se stal centrem pro umělce i pro bohaté, kteří chtěl být se zajímavými lidmi.

Nově příchozí způsobili nárůst cen nemovitostí, někteří lidé si začali stěžovat na ztrátu „skotskosti“. Ale Skotsko se vyhlo náladám proti migrantům. Místo toho, reformátoři se potýkají s překvapivým klidem: kosmopolité ochotně platí skotské daň, stejně jako městská bohéma a obyčejní Skoti.

Některé země také snažili zavést UZP, ale ne vždy úspěšně. Vezměme si například americký stát Idaho. Jeho guvernér chtěl zavést základní příjem jako způsob, jak vyřešit problém chudoby jako moderní verzi zákona „o bezplatné přidělení půdy osadníkům“, kdy Amerika dala 10% své půdy - na podporu urovnání Západu. Podle něj by UZP v Idahu přitahoval osadníky a zvýšil osobní svobodu.

Guvernérovi se podařilo spojit UZP se zvýšením daně z pozemků, ale dosáhl zvýšení příjmů do rozpočtu jen 0,1%. Výsledkem bylo, že v průběhu prvního roku stát Idaho mohl „dát“ jen 70 dolarů každému z jeho dospělé populace. Další rok daňové příjmy klesly, protože lidé začali prodávat své ranče a odjíždět z Idaha do Montany, v dalších volbách guvernér nebyl zvolen a UZP byl v Idahu definitivně pohřben.

Je-li výsledek v bohatých zemích nejednoznačný, zastánci základního příjmu mohli sledovat svůj triumf v rozvojovém světě. Úspěch iniciativy „Give Directly“ (charitativní organizace, která použila mobilní platební technologie pro distribuci hotovosti přímo k chudým) se stal zcela zřejmý. Vlády zemí Evropské unie se dohodly na vytvoření nové formy zahraniční pomoci. Skeptici věří, že se jedná o pokus uplatit potenciální migranty, aby se drželi dál od Evropy; ale plán byl oznámen, v první řadě, jako odvážný krok směrem k boji proti chudobě. EU vytvořila fond, kam každoročně vkládá prostředky.

Fond platí 1000 dolarů ročně pro každou dospělou osobu v libovolném zemi. Prioritní země jsou země s příjmem na obyvatele nižším než třetina průměrného příjmu v Evropské unii, v nichž se vlády dohodly na určitých podmínkách a monitoringu - bez jakýchkoliv pokusů o vyvlastnění plateb fondu. Vzhledem k těmto podmínkám se podařilo odfiltrovat lidi, kteří nejsou příliš vhodní pro tyto platby.

Dopady na země, které prošly „castingem“, byly výrazné. Přijímající země zaznamenaly prudký pokles chudoby, zlepšené výsledky v oblasti zdravotní péče a vzdělávání. Když převrat v Gambii vedl k nové vládě, která omezila výměnu dat a bylo obtížné financovat projekty v oblasti infrastruktury, fond zastavil platby. Účinek tohoto kroku byl ohromující: lidé v přijímajících zemích se stali méně tolerantní k vládním akcím, které by mohly ohrozit platby. Čína nedávno oznámila svůj zájem stát se investorem fondu.

Je příliš brzy na to oznámit snížení celosvětové chudoby. Nicméně, svět podniká kroky směrem k budoucnosti, v níž budou všichni sdílet ekonomický přínos lidstvu.

Otázka zůstává velmi kontroverzní, ale mnozí odborníci se shodují, že UZP umožní dělat následující věci.

Zjednodušit systém odměňování. Univerzální základní příjem nám umožní mít jedinou pevnou daň, nebo alespoň zajistit, že bude pro 99% populace. Jsou-li všechny sociální programy, daňové úlevy, pojištění v nezaměstnanosti, a tak dále zahrnuty do základního příjmu, nebudou se zaměstnavatelé muset starat o různé formality při žádosti o zaměstnání. To by také odstranilo korupci. Zaměstnavatelé mohou také zrušit složité účetnictví spojené se mzdami.

Méně legislativy ohledně pracovního procesu. Stále je nutné kontrolovat podvody a nebezpečné pracovní podmínky, ale můžete přestat považovat zaměstnavatele za vždy vinné, což také výrazně sníží korupci.

Návrat rodinných hodnot. Manželství - to je také ekonomická formace. Sociální programy podkopávají manželství v tom smyslu, že na nemanželské děti se platí více než na ty, narozené v manželství. Univerzální základní příjem poskytovaný každému dospělému ukáže lépe hodnotu manželství.

Návrat pracovní etiky. UZP je konkurentem mzdy. Když základní příjem budou mít zaměstnanci vždy, zaměstnavatelé budou muset platit lépe a včas.

Méně kriminality. Když budou rodina a ostatní hodnoty alespoň částečně obnoveny, a pracovníci obdrží slušný příjem, bude zločin méně atraktivní. Kromě zrušení imigračních kvót by vedlo k tomu, že dočasní pracovníci v zemi budou mít formální právní status a proto můžou bezpečně jít na úřady v případě trestných činů spáchaných proti nim.

Na základě materiálů z The New York Times, Quora a The Economist, regnum.ru

 

Od redakce: viz také náš film na toto téma - Zajištění plné zaměstnanosti

 

Diskusní téma: Od každého podle schopností, každému - nepodmíněný základní příjem

Hrubec

Přemek | 21.07.2017

Kolega již před lety napsal solidní přepis původních myšlenek belgického sociologa. Nepodmíněný základní příjem je to, co vyhovuje GP - dejte jim peníze na chléb a hry a oni nebudou zlobit. Oč lepší je český projekt ekonomickarefoma.cz...

Je to len začiatok

Luko | 21.07.2017

Najprv základný príjem a zároveň povinnosť mať v banke účet, potom zrušenie hotovosti, nakoniec absolútny diktát poslušnosti každého (voči jedinej celosvetovej vláde).
Absolútne dokonalá spoločnosť (alfy, bety, gamy - každý je vládou predestinovaný k spokojnosti s tým, čo mu je už pri narodení dané údelom - volá sa to "Koniec civilizácie" od Aldous Haxleyho).

Na prvý pohľad super, ale...

JaroX | 21.07.2017

... ale na druhý pohľad si nemyslím, že eurohujerom z Európskej komisie a Angličanom záleží na posilnení tradičných hodnôt, rodín, pôrodnosti vo Fínsku a Škótsku. EU neponúka členstvo Ukrajine, Bielorusku a Gruzínsku z dobročinných úmyslov, ale ako súčasť vojny proti Rusku. A Angličania majú kozie bobky z predstavy, že by Škóti získali suverénny štát.

To isté povedané ináč - ak dvaja robia to isté, nikdy to nie je to isté. Najprv bude treba reformovať/preformátovať EÚ, aby sme mohli "univerzálnemu základnému príjmu" v EÚ tlieskať. Tiež je to len nástroj a nie je jedno, kto a ako ho používa.

motivace?

Lexa | 20.07.2017

Úvaha, že někdo bude lépe a radostněji pracovat, když pouze může, ale nemusí, neodpovídá a nemůže odpovídat realitě. Dávat někomu peníze jen tak je zvrácenost, která lidi akorát učí, že pečení holubi přilétnou sami do pusy. Cikáni na dávkách jsou hezkým příkladem, co dělá člověk, který nemusí pracovat a dostává peníze - studují ti cikáni něco, nebo jenom žerou?
Takže takhle uvažují ti, kdo hodnotu a význam skutečné práce sami nikdy nepoznali. Omámeni magií peněz a čísel a nechápou duši člověka a jeho pohnutky či motivace.
Problém je mnohem komplexnější. Za prvé, lidé jsou dnes zpovykaní, mají nízké a zvrácené hodnoty, společnost je v morálním a intelektuálním úpadku. Pokud lidé dostanou víc času a prostředků, naprostá většina s nimi naloží jako hlupáci - prochlastají je, koupí si uřvané motorky, značkové hadříky, budou grilovat, nahážou to do automatů... Na vzdělání věnují dnes lidé u nás ze svých příjmů v průměru jen 0,08%. Takový je zájem o vlastní duševní rozvoj.
Za druhé, díky spirále technologického vývoje rychle mizí povolání, které vždycky lidem přinášely pocit seberealizace a radost z tvůrčí práce - všechna ta krásná řemesla od truhlařiny přes štukaterství po já nevím co - kdy člověk tvořil rukama a mohl být na výsledky hrdý. Stát se robotem u pásu nebo ponižovaným kolečkem v byrokratickém aparátu je nekonečná frustrace.
Lidé, kteří dělají jen na oko, pseudočinnost aby něco vykazovali, moc toho neumí a berou peníze za nějakou pozici, šmahem trpí komplexem méněcennosti - protože jsou méněcenní a jejich podvědomí jim to říká, tak se nafukují a upozorňují na sebe, aby si dodali pocitu důležitosti.
Lidé by měli všichni povinně pracovat aspoň 4 hodiny denně, protože tím rozvíjí svůj potenciál a také se učí, že nemohou žít na úkor druhých, ale sami mají přiložit ruku k dílu. Ta práce však musí být tvůrčí a ne tupě mechanická. Teoretické vzdělávání bez manuální práce plodí jen lidi s pokřiveným myšlením, kterým chybí kritérium pravdy - praxe.
Bez výchovy a vyšších hodnot je to marnost. To se zničilo lehce, ale náprava je desetkrát těžší. Protože zájem o smysluplnou činnost musí být podchycen v nejrannějším věku a už tady úplně selhává současná "rodina" i státní struktury...

Re: motivace?

Nikdo | 20.07.2017

cituji:
"Někdo bude lépe a radostněji pracovat, když pouze může, ale nemusí, neodpovídá a nemůže odpovídat realitě".

Tohle je lež nebo půlka pravdy, což vyjde stejně.

Takže na pravou míru - v současnosti to u někoho fungovat bude a u někoho ne. Lze nastavit podmínky tak, že v dalších generacích to již bude zcela samozřejmé pro většinu populace (některé kultury budou problematické - ty ale už ve skutečnosti základní příjem dostávají - protože jejich kultura jim brání zapojit se do spravedlivé společnosti - řešení problému je na jinou diskuzi).

Přeci se nikde v článku netvrdí, že základní příjem sám o sobě vyřeší všechny problémy společnosti. Je to cesta, je potřeba myslet procesně. Aktuální otázka je jak vyřešit přechodový stav.

Místo povinných 4.hodin denně (i to je dobré řešení) by například mohli všichni projít nějakou zkouškou dospělosti, která by prokázala jejich schopnost samostatného života, například odpracovat deset let pro společnost jako podřízení a nakonec nějaká komplexní zkouška. Až pak by mohli žít život podle svých představ a zapojit se do společnosti dle uvážení, možností je více. První krok je shodnout se, že je to dobrý směr.

Re: Re: motivace?

Cico Ciciak | 21.07.2017

Áno, NZP môže byť kľudne len dočasné riešenie; dočasný prostriedok riešenia niektorých problémov spoločnosti a ľudstva ako celku, neskôr možno ľudstvo príde s niečím lepším.

Jasné, že nejde o vše-liek na celý komplex problémov, ktoré súčasná spoločnosť alebo ľudstvo ako celok má, lebo niektoré problémy sa musia riešiť inak alebo dlhodobejšie.

Podľa mňa hlavnou prioritou dneška je, aby sa ľuďom na celom svete čo najviac uľavilo od neúmerného pracovného (fyzického) a psychického vyťaženia a aby sa u nich znížil pocit životnej neistoty (čo je podľa mňa ešte dôležitejšie než zvyšovanie minimálnej mzdy), a tak sa mohli spamätať a nájsť správny smer a tiež získať viac času pre rodinu a seba (pokladanie si podstatných otázok).
Toto je podľa mňa základ, bez ktorého sa ako ľudstvo nepohneme ďalej.

Teda, podľa mňa by sa určite malo začať s postupnou (napr. na začiatok zaviesť NZP iba pre ľudí, čo už majú niečo odpracované - ktorí už niečim do spoločnosti prispeli + zrušiť celoplošne 10 a 12 hodinové denné pracovné zmeny a povoliť iba 8 hodinové - neskôr samozrejme v znižovaní pracovného času a zavádzaní NZP pokračovať) a rozumne/optimálne nadimenzovanou (stanoviť optimálnu výšku NZP a minimálnej mzdy - v prvej fáze by mal skrátka človek dokázať z NZP vyžiť jeden mesiac, t.j. zaplatiť si skromné bývanie hoci aj u kamaráta, súrodenca alebo rodičov, potom samozrejme stravu, hygienu a oblečenie - skrátka aby nemusel zostať na ulici nahý a umrieť od hladu) kombináciou krokov v podobe zavedenia NZP + skrátenia dennej pracovnej doby a to bez zníženia mzdy (inak by to nemalo žiaden zmysel!), aby tí čo chcú pracovať, teda mať vyšší príjem, aby si tak mohli platiť luxusnejší spôsob života, mohli i naďalej.

Re: Re: Re: motivace?

Standa | 22.07.2017

1. Jakmile ten příjem je něčím podmíněný ( iba pre ľudí, čo už majú niečo odpracované ...), už to není NZP - kde to N znamená nepodmíněný.

2. Není moc jasné, kde by se podle Vás vzaly na ten příjem prostředky, jestliže zároveň vydávat víc peněz na ten NZP, zároveň mít zkrácenou pracovní dobu a zároveň nesnižovat mzdu (třeba novými daněmi). Připomínám, že například nepodmíněný základní příjem ve výši 10000 kč na osobu měsíčně znamená vyplatit celý současný státní rozpočet ČR jen na NZP.
Nic navíc nezbude - žádné státní školství ani věda, žádné důchody (jiné než NZP), žádná policie, soudy ani armáda, žádné státem hrazené zdravotní pojištění, žádná státní muzea a divadla, žádné veřejné stavby, ...

Tedy pokud nechcete stát zadlužit za jediný rok tak, jak to zvládly vlády za poslední čtvrtstoletí

Re: motivace?

Valkýra | 23.07.2017

Stando, přesně tak, tys to pochopil. Je jasný, že tzv.NZP je blud.Nemůže být hrazen ze státního rozpočtu. Musí být co? Přece hrazen z rotaček peněz! To je jenom vývoz amerického modelu FED.
Příprava na bezhotovost, a držhubný proces plebsu. Postupně budou makat za lidi roboty i v malých firmách, a my budeme čekat, až zruší bankomaty, a platit budeme čípy RFID. Salamová metoda sionské chobotnice... sorry jako, ale tak tohle vidím, Jenom jakýsi Cico výše pláca teorie...

Re: Re: Re: Re: motivace?

Milan | 31.07.2017

Ono už v princípe je zvrátenosťou dať len tak niekomu peniaze ako bezpodmienečný príjem bez akejkoľvek námahy a úsilia, zatiaľčo iný za svoj skromný príjem z pracovnej činnosti musí doslova "krv potiť" je zvrhlosť a nehanebnosť najvyššieho rangu. Marxisti týmto spôsobom za jedno jediné storočie totálne poprevracali naruby to biblické: "kto nepracuje, nech neje" a " bez práce nie sú koláče"

Re: motivace?

Hox | 20.07.2017

Základní příjem bude na základní přežití, něco jako dnes důchod - člověk neumře hlady, ale to je tak vše. Motivace pracovat tedy bude, kdokoliv se bude chtít realizovat, bude mít také motivaci. Ti co se budou skutečně flákat cíleně a zaměří se na degradační záležitosti, ti se poměrně rychle samolikvidují vlastním přičiněním, ale zároveň se objeví vrstva lidí, kteří sice nebudou přímo pracovat v dnešním smyslu, ale zároveň budou společnosti užiteční, budou zkrátka moct dělat to, co dnes z ekonomických důvodů nejde, nebo jen omezeně.

Re: Re: motivace?

Cico Ciciak | 21.07.2017

> Ti co se budou skutečně flákat cíleně a zaměří se na degradační záležitosti, ti se poměrně rychle samolikvidují vlastním přičiněním

Áno, ľudská "chamraď" (alkoholici, bezďáci, feťáci a pod.) sama postupne vykape (NZP im to vlastne rýchlejšie umožní a ani ich nebude musieť niekto nahnať do plynu) a moc im nepomôže ani prípadná lekárska starostlivosť.

Veľké množstvo cigáňov sú celkom života-schopní, lebo dokážu žiť pomerne skromne a radostne a nedá sa o nich jednoznačne povedať, že patria do kategórie "chamraď", samozrejme, že i medzi nimi existuje aj takáto menšia skupina, ale tí sa s NZP rovnako samo-zlikvidujú jak ten biely "odpad".

NZP podľa mňa nezvýhodní ani súčasné cigánske rodiny, ktoré produkujú deti profesionálne, lebo už nedostanú ďalšie rôzne dávky na deti, čiže zostanú na +- rovnakej úrovni, čo sa týka financií.


> zároveň se objeví vrstva lidí, kteří sice nebudou přímo pracovat v dnešním smyslu, ale zároveň budou společnosti užiteční, budou zkrátka moct dělat to, co dnes z ekonomických důvodů nejde, nebo jen omezeně

Áno, problém je v tom, že väčšina ľudí si dnes pod pojmom práca predstavuje iba nejakú klasickú nudnú prácu buď niekde vo fabrike za pásom alebo v kanclíku a pod.
Ide o defektný stereotyp myslenia v rámci tzv. biblickej otrokárskej koncepcie (globalizácie GP).
V skutočnosti napr. aj žena v domácnosti pracuje; a bude pracovať i ten, kto nebude chodiť do klasickej roboty, ale bude sa napr. doma starať o záhradku a dom, alebo o deti, alebo sa bude venovať niečomu, čo ho bude momentálne baviť a prinášať mu v jeho živote radosť; alebo aj ten, kto bude niečo študovať, i to je podľa mňa práca.

Prax ukazuje na fakt, že väčšina ľudí niečo robí, niečim sa zaoberá a neexistuje len tak bez nejakej činnosti.

Testování

Lin | 19.07.2017

Díky moc za ten článek.
Souhlasím, že ZP se nyní testuje. Z mého pohledu jde o budoucnost, která je - alespoň po určitý čas - nevyhnutelná. A to bez ohledu na to zda se to nyní někomu nelíbí.
Testuje se, jak se změní společnost, co to přinese. Volí se ta nejoptimálnější forma. A výsledky - jak to čtu - jsou zatím dost uspokojivé - což mě těší.

probuďte se, vždyť je to absoulutní nesmysl

Bigo2 | 19.07.2017

Kdyby to šlo, myslíte, že by někdo vstával ráno do práce jako idiot, když ostatní by nedělali nic? Došlo by k rozvratu hospodářství, které je založené na tom, že lidé musí pracovat. Kdyby všichni dostali nepodmíněný základní příjem, všechny ceny okamžitě vyskočí tak vysoko, že tento příjem bude bezcený.

Re: probuďte se, vždyť je to absoulutní nesmysl

Dušan | 19.07.2017

Za predpokladu že tento krok bude pod nadvládou ľudí s demonickým, biorobotickým a zvieracím strojom psychiky.

Re: probuďte se, vždyť je to absoulutní nesmysl

Nikdo | 19.07.2017

Mám zcela opačný problém, nechce se mi stávat s vědomím, že musím dělat naprosto zbytečné věci, kvůli cizím nelidským zájmům. Život je boj a nyní se mi vstává mnohem lépe s vědomím, že svým životem mohu přispět ke konci tohoto nelidského uspořádání společnosti.

Mimoto v praxi se potvrdilo (článek to uvádí), že to funguje a zájem o práci naopak vzrostl. Ono je velký rozdíl, když do práce musíš nebo můžeš, když chceš. Mimoto produktivita práce vzrostla na 1:1000 odhadem u současných technologií, to znamená že 1.člověk může uživit tisíc lidí. Takže otrockou práci pro pár zbohatlíku už opravdu není třeba vykonávat a být idiotem.

Re: Re: probuďte se, vždyť je to absoulutní nesmysl

Cico Ciciak | 20.07.2017

Moja reč!
Tento ničotný pocit, keď ľuďom chýba nejaký vyšší zmysel bytia, človeka najviac ubíja a ničí.
Život bez skutočného cieľa (a to je rozvoj seba a celej spoločnosti) je potom len také prežívanie kvôli pozlátkam a krátkodobým slastiam.

Re: probuďte se, vždyť je to absoulutní nesmysl

kwonn | 19.07.2017

Bigo2- vždyť důchod je velice podobná dávka. Kolik máme důchodců všeho druhu a jenom malé procento pracuje a ostatním, kteří musí ráno vstávat to jaksi nevadí. Ani na ceny to nemá vliv, respektive ano- když důchodci dostanou přidáno o pár stovek, tak automaticky poskočí "adekvátně" i ceny hlavně potravin, aby ti důchodci až tak moc nepřibrali. Velkomarkety tak vlastně pečují o jejich dobrý zdravotní stav.

Re: důchody

Standa | 19.07.2017

Na důchody jde zhruba třetina státního rozpočtu a pobírá je zhruba třetina obyvatel.
Pokud by se zavedl stálý příjem o velikosti průměrného důchodu, znamenalo by to vyplatit na něj dokonce o něco víc, než kompletně celý současný státní rozpočet.
Otázkou je, kde by se vzaly peníze navíc, které by měly krýt kromě 3x vyšší výplaty důchodů i současné (byť třeba nějak zredukované) funkce státu - třeba školství, policii, zdravotnictví pro nemajetné, a další...

Re: Re: důchody

Cico Ciciak | 20.07.2017

Odmietači NZP sú len krásny príklad otrokov, ktorých myslenie je podvedome zotročené na základe tzv. biblickej (= otrockej) koncepcie globalizácie.
Lebo keby nie, tak sa najprv nebudú pýtať, kde na to vziať prachy (peniaze na to rozhodne sú, resp. by sa našli - napr. progresívne zdaňovanie, daň zo strojov, niečo sa získa zrušením rôznych dávok a pod. - však ľudia v skutočnosti nie sú sprostí a už si nejako poradia), ale čo to pre spoločnosť a ľudstvo ako celok prinesie; či prevážia plusy nad mínusmi a pod.!

Skrátka najprv sa ľudia (najlepšie sami) musia presvedčiť príslušnou propagandou (v pozitívnom zmysle - lebo propaganda to ti je niečo jak zbraň, ktorá môže slúžiť jak na dobré veci...) o opodstatnenosti zavedenia NZP v spoločnosti (prípadne celosvetovo) a potom to už pôjde samospádom - odborníci vypracujú rôzne návrhy, kde na to vziať finančné prostriedky, prípadne ako zmeniť financovanie štátu, alebo aký spoločenský systém zaviesť a pod. a nakoniec sa vytvorí presný plán zavedenia NZP do praxe.

GP vás ľudí ohľadne tejto veci pochopiteľne neustále študuje a monitoruje, a keď vidí prevažne negatívne reakcie voči NZP, tak sa s jeho zavádzaním určite nebude ponáhľať.
To je, ako keď otrokom nevadí bitie bičom, tak otrokár s ním sám od seba určite neprestane a ešte im pekne pridá, debilom. :)

A možno by nebolo na škodu si najprv o NZP niečo naštudovať a až potom pokladať (primitívne) otázky, ktoré už boli dávno zodpovedané:


(Nepodmienený) Základný príjem - Kultúrny impulz
--------------------------------
https://www.youtube.com/watch?v=2mP3b86zVvo - 480p - Slovenský dabing

https://www.youtube.com/watch?v=PUYTtluGu4A - CZ titulky


Často kladené otázky
--------------------
https://www.youtube.com/watch?v=Q5sdbYrzbPQ&index=1&list=PL741DK2Stc3n0aUmN0urp5zjZvFrZsZ7n


Nepodmienený základný príjem, versus Odvodový bonus - Ing. Gabriel Karácsony, 12.02.2010
--------------------------------------------------
http://dolezite.sk/old/Nepodmieneny_zakladny_prijem_versus_Odvodovy_bonus_246.html

Re: Re: Re: důchody

Standa | 20.07.2017

1. Podle mne je potřeba příjmy řešit dříve než výdaje nebo současně s nimi. Ten, kdo to nedělá a bezhlavě zvedá výdaje, roztáčí spirálu dluhů.
2. Nepodmíněný základní příjem neodmítám jako nesmysl, ale ani nepřijímám jako něco, co by se mělo okamžitě zavést. Zatím nejsem rozhodnut. Zajímá mne funkční model.
3. Progresivní zdaňování: Proč ne. Jak moc progresivní by mělo být? Ideálně asi ukažte na příkladu pro ČR (příklad konkrétního systému daní - jaká sazba při jakém příjmu). Podobně i daň ze strojů: jaká by měla být? A jak se projeví na ceně zboží? Opět by asi byly dobré nějaký příklad: Kolik by platil vlastník zahradní sekačky, kolik vlastník betonárny, kolik vlastník těžebního velkostroje.
4. U výše zmíněných plateb a daní asi není ani tak důležitá konkrétní nominální hodnota, ale její ekvivalent v čase člověka, pracujícího za průměrnou mzdu.
5. PS: Argumenty směřující nikoliv k tématu diskuse, ale nálepkující osoby oponentů, jsou argumentačním klamem "ad hominem". Obvykle tímto způsobem diskutér říká, že mu došly faktické argumenty, takže to zkusí s mnohem snazším napadáním osob.

Re: Re: Re: Re: důchody

Cico Ciciak | 21.07.2017

Napísal som, že ľudia musia vedieť, čo chcú a až potom môžu rozmýšľať nad tým, jak by sa to malo zrealizovať.
Alebo inak, všetko sa dá, len treba chcieť!
Tak tu nefňukaj a nepíš zbytočné príspevky, lebo si si asi ešte o NZP nenaštudoval ani základy, ale hlavne že tu budeš vypisovať somariny!
Preštuduj si aspoň tie linky, ktoré som uviedol vyššie, inak sa nemám s tebou o čom zmysluplne baviť.
Tečka!

Re: Re: Re: Re: Re: důchody

Standa | 21.07.2017

Linky jsem si prošel a co se týče financování, byly tam jen velmi nekonkrétné zmínky.

Pokud zběžnou kontrolu toho, jestli navrthovaný systém neroztočí spirálu dluhů, pobvažujete za "somarinu", tak můžete podobně odsoudit i velkou část článků na tomto webu.

Na konkrétní příklady se ptám především proto, že na nich se nejlépe ukáže jak a jestli obecná idea funguje. Slibů politiků, jak všichni dostanou všeho víc, slýcháváme mnoho. Ale to, jak k těm rozdávaným prostředkům přijít, se obvykle cudně zamlčuje. Obvykle to znamená zvýšit daně.

Proto mi připadá vyhýbání otázce, kdo a kolik bude muset vydat ze své práce či odměny za ni na zajištění NZP, jako podezřele známé a poněkud odrazující.


Re: Re: Re: Re: důchody

Cico Ciciak | 21.07.2017

Chápeš tomu?
Tu nie je priestor na to, aby sme sa tu bavili o konkrétnych detailoch NZP a jeho financovania, alebo vypracovali presný a reálny plán na jeho zavedenie do praxe. Pochybujem, že tu niekto vrátane teba na to má.
Tieto otázky budú následne riešiť odborníci až potom, keď s NZP bude väčšina ľudí súhlasiť ako s pozitívnou myšlienkou(!), ktorá môže úplne zmeniť ich spoločnosť a následne aj celý svet k lepšiemu.

Re: detaily

Standa | 21.07.2017

Není třeba řešit všechny podrobnosti, ale alespoň rámcový projekt by to chtělo.

Stačilo by říci, kolik má být zhruba ten základní příjem na osobu (v korunách nebo v jejich ekvivalentu průměrně placené pracovní doby) a kde se ty prostředky vezmou (pojmenovat skupiny osob, které odvedou v součtu největší část příjmů - opět v korunách nebo ekvivalentním odpracovaném čase na ten systém).
Stačí skutečně rámcový náhled, kde v prvním přiblížení nemá cenu zkoumat věci s celkovým vlivem pod 10% na vyrovnanost systému.

Na tom, že by systém základního příjmu + fungování státu měl být vyrovnaný (zcela pokrytý daňovými odvody) se snad shodneme ... ?

Podrobnosti lze pak použít jen pro ilustraci. Jsou dobré pro konkrétní představu odtažitého globálního fungování. Proto se na ně také ptám.

Re: Re: Re: Re: důchody

ZNP | 23.07.2017

Funkční model má rozpracovaný systém Volník (http://volnik.promena.biz/). Oproti zavedení přes globální elity navíc preferuje zavedeni systému a jeho samotné vlastnictví občany od spodu, což by rovněž vedlo k odpoutání se od NWO.

Re: důchody

Standa | 26.07.2017

Ten volníkový systém je možná i horší, než současný.
Například neumožňuje uspořit víc, než 160 000 korun, protože pak se začnou vysávat peníze z kota. Popis na těch stránkách umožňuje jak výklad, že bude strhávat 4x5% ročně, tak výklad, že se strhne těch 5% jen jednou - není to tam dost jasně řečeno. V prvním případě to fakticky odpovídá 20% inflaci běžných současných peněz, byť nominálně se ceny nebudou měnit.
V popisu volníků jsem nenašel, jakým způsobem a v jakém objemu budou získávat volníky obce a stát.

Re: Re: důchody

ZNP | 30.07.2017

Na starých stránkách promena.biz najdete podrobnější vysvětlení. Cituji: "Druhým nutným poplatkem, kterým se Volníky vracejí zpět do systému, je snižovací poplatek. Funguje to tak, že ke každé příchozí platbě (včetně základního nepodmíněného příjmu), která uživateli přijde na jeho osobní nebo podnikatelský účet, je přidělen časový limit, během kterého částka zůstává ve stejné výši. Po vypršení tohoto časového limitu je z celé takto označené částky nebo jejího zůstatku (pokud byla její část již utracena) tento snižovací poplatek odečten. Zbylá částka dále zůstává na účtu a je označena novým, stejným časovým limitem.

Praktický příklad snižovacího poplatku:
1.ledna přijde na účet 2000 Volníků. Tato částka je označena časovým limitem (3 měsíce) do 31.března. Během těchto tří měsíců jsme do 31.března z této částky utratili 1500 Volníků. Ze zbylých 500 Volníků je 1.dubna odečten snižovací poplatek (10 %) tedy 50 Volníků, které odcházejí do CÚV. 1.dubna zůstane na účtu částka 450 Volníků, která je označena novým časovým limitem do 30.června."

Takže to tak, jak píšete není. Doporučuji si poslechnout to vídeo na stránkach, nebo některý z pořadu na SVCS.

Re: Re: Re: důchody

Standa | 31.07.2017

OK. To by mohlo skutečně fungovat z pohledu státu. Prakticky se jedná o zdanění jakéhokoliv finančního majetku a zároveň dan z obratu.

Na webu volníků jsem našel, že "Výše obou poplatků vyjádřená v procentech musí být shodná! Výše obou poplatků je do začátku stanovena na 5 %."

Zkusím tedy počítat jako uživatel volníkového systému pro obě hodnoty (5 i 10 procent):

Pokud bych si chtěl spořit (třeba na novou střechu na domek) jinak, než sniřovacími poplatky nezatížený spořící účet, znamená to, že při 5% poplatku přijdu o 18,5 % z uložené částky za rok. Spořící účet to oddálí o 1 rok.

Pokud by byl poplatek 10% čtvrtletně, přijde člověk o 34% svých úspor ročně. K tomu navíc zaplatí dalších 5% (nebo 10%) když peníze použije.

Člověk tedy nebude mít možnost si našetřit na nic dražšího, než kolik ušetří za rok. Po 3 (pro 10%) nebo 6 letech (pro 5%) bude částka, pravidelně spořená na účet, prakticky celá strhávat jako poplatek. Jediná šance, jak ušetřit, bude syslení čehokoliv nevolníkového, co ztrácí cenu pomaleji než 18% (nebo34%) ročně.

Spořící účet, který se tomuhle vyhne, má podle popisu jen omezenou velikost i omezený čas. Takže problém ubývání peněz z hlediska uživatele jen o něco oddálí.

Uznávám ale, že v tomto systému by stát netratil - zvlášť pokud by zavedl tvrdé represe za pokusy ten poplatkový systém obejít nějakým systémem alternativní měny (tady máš papírek za bochník chleba, já ti v létě za něj dám ředkvičky, kašlem na volníky, které by nám za oba obchody užraly dohromady 10% nebo 20% poplatků) nebo bartrových obchodů (totéž bez papírků rovnou).


Re: Re: Re: Re: důchody

ZNP | 01.08.2017

Šetření je pro dnešní systém, ve Volníku neni třeba tolik šetřit, protože si na střechu můžete vzít hned bezúročnou půjčku a nemusíte čekat až si našetříte. Za zmiňované poplatky navíc každý měsíc obdržíte Základní příjem. V textu je poplatek 10%, ale předpokláda se někde kolem 5% podle toho, jak to bude matematicky vycházet (je dost možné, že to bude i 3%). Vyzkoušejte si nezávazně zkušební aplikaci: volnik.biz

úvaha za jakých podmínek by základní příjem fungoval

Nikdo | 19.07.2017

Vyřešil by některé problémy, viz. článek - zrušilo by se složité mzdové učetnictví a nahradili by se důchody (zrušení možnosti pro podvody v důchodových fondech). Podle výsledku hospodaření země by se základní příjem měnil a tak ti obyvatelé, kteří by se realizovali v hospodářství by měli plnou podporu ostatních, protože jim zvyšují příjem. A paradoxně by se zvýšila i chuť pracovat jak článek potvrzuje. Znám důchodce, kteří na několik hodin týdně jdou do práce, přivydělají si něco a účastní se společenského života (práci považuji za společenský život).

Fungování Je podmíněno typem psychiky a kulturou.

Lidský typ psychiky není zatím plně rozšířen, pokud by začal být ve společnosti podporován, tím že pouze lidské typy psychiky by zastávali společensky významné funkce, tak základní příjem může být přechodová cesta než se zruší peníze ve formě jakou známe, kdy pro řízení slouží motivace mít více peněz, cíle budou konkrétnější.

Aby by mohl základní příjem fungovat musí být vyřešen reprodukční problém, to znamená, aby rodina měla v průměru dvě až tři děti. Vhodné jsou ty kultury, kde lidé milují svoje děti a přejí si je maximálně zabezpečit do života. Své děti milují bílé tradiční kultury a o Indiánech jsem také slyšel, že mají silný vztah k dětem. Láska a péče v dětství je navíc silný základ pro vznik lidského typu psychiku. Jiné kultury, kde je zvykem míti více dětí a autorita rodičů je přes míru bude se rodina oddělovat od státu a jenom ho využívat a neposkytne dostatek kvalifikovaných pracovníků, tam základní příjem nebude fungovat.

Re: úvaha za jakých podmínek by základní příjem fungoval

Standa | 19.07.2017

Možná by stálo za to vyčíslit, kolik by měl být ten základní příjem u nás a kdo (jakou formou zdanění) by jej měl financovat.

Jinak: základní příjem by se asi neměnil sím od sebe, ale museli by jej měnit (určovat) nějací konkrétní lidé. Kdo by to byl?

a ešte drobnosť

Dušan | 19.07.2017

"Čína nedávno oznámila svůj zájem stát se investorem fondu."

Hm, GP testuje základný príjem.

analýza prímu

Dušan | 19.07.2017

Tých 560eur platí pre Fínsko. Priemerná mzda vo fínsku je cca 3570eur v hrubom. V čistom to bude taká polka (pre vysoké zdaňovanie). t.j. 1 800Eur. Pričom priemená mzda je dosť blbosť, že. Viac hovorí vážený priemer.


Ceny aj keby boli dvojnásobné oproti slovensku tak
20eur ceny potraviny na jedného/deň. Čo je 20*30=600eur/mesačne náklady na základné potraviny+občasné chodenie do lacnejších reštaurácií.

Takže tých 560eur bude stačiť na potraviny pre jedného.

Nájmy tam budú asi iné, ale ak by boli aspoň trochu podobné ako u nás + 50% tak aj nájom 3izbového bytu by to mohlo stačiť.

V clanku chybi

Mariet | 19.07.2017

co se s temi 560 eury zaplati, jestli doslo v souvislosti se zavedenim UZP ke zmenam v cenach bydleni, vzdelani, zkratka, co se s takovou castkou da delat.

Lide zijici v prumeru za 2 dolary denne v rozvojovych zemich si polepsi, ti co vydelavali aspon 3 tisice eur, s tim nevyjdou.

Ja vychazim z dannych faktu, ze kazdy clovek, ktery se narodi na tuto planetu, ma automaticky narok na podil z ni k tomu, aby zil. Toto pravo bylo lidem ukradeno a ted se zlodeji snazi zalepit svou vinu almuznou? Vidim, ze ta myslenka komunismu zidovske globalisty neopustila....

Re: V clanku chybi

Standa | 19.07.2017

V současnosti žije na Zemi asi 7,5 miliardy lidí, plocha souše je zhruba 15 miliard hektarů.

Pokud má mít každý člověk automaticky nárok na stejný podíl ze Země, tak byste měla automaticky dostat k dispozici dva hektary souše, z toho asi třetinu pouští (včetně polárních). Ale už ani píď souše navrch. Pokud se narodí více lidí, tak Vám bude patřičjá část souše odebrána, aby nově narození opět dostali patřičnou část povrchu.Podobně budete muset odevzda část z těch dvu hektarů pokud budete chtít na jiných pozemcích chtít třeba využívat cesty.

Chápu Vaši ideu dobře?

Re: Re: V clanku chybi

David | 19.07.2017

Někde jsem četl, že pro obživu 1 člověka na rok je potřeba 1 ha pozemku. Taky se musí brát v úvahu, že né všude lze vše pěstovat. Na druhou stranu je možnost pro navýšení pozemku přestěhovaním se pod zem, technika na to je. No máme ještě spoustu rezerv, takže žádné strašení nedostatkem.

Re: V clanku chybi

Standa | 19.07.2017

Nestrašil jsem nedostatkem.
V současnostipřipadá na jednoho obyvatele Země po odečtení pouští a ledových pustin zhruba 1,4 ha (s pouštěmi a ledovými pustinami jsou to 2ha). takže souhlasím, že rezervy jsou.

Snažím se jen zjistit, jak by měla konkrétně technicky a prakticky vypadat realizace pravidla "kazdy clovek, ktery se narodi na tuto planetu, ma automaticky narok na podil z ni k tomu, aby zil."

Snažím se zjistit velikost toho nároku a pak také to, kdo mu bude muset ten nárokový podíl vydat a v jaké formě. V prvním pžiblížení jsem to zkusil uchopit jako rovnoměrný podíl na ploše souše a zeptal se, je-li to míněno takhle.

Re: Re: Re: V clanku chybi

Mariet | 19.07.2017

Ano, Davide. Nedostatek je vymysleny strasak pro lidi, vseho je dostatek.... vemte si, ze dve tretiny planety jsou pokryty vodou plnou zivota a potravy. Lidem je braneno vyuzivat ji ( nastesti ne vsude).

Re: Re: V clanku chybi

Mariet | 19.07.2017

Stando, ne, takto by to neslo,jen vydelit celkovou plochu celkovym poctem lidi. Na rodinu, jak to bylo kdysi. Rodove statky uz existovaly a bylo to na lidech, kolik si kdo poridi deti, nedostali by vic za kazde dalsi dite. Doslo by tak k prirozene regulaci. A zadne odevzdavani naturalnich dani. Lidi chteji cestu, tak si ji udela kazdy pred svym a nebo spolecne, aspon by se lidi konecne naucili ridit si sve zivoty bez nejakych formuli ci necich diktatu a jenom podle domlouvani se. A proc by se melo platit za pouzivani cesty pred jinymi pozemky? Ja bych za pouziti te, co si postavim pred svym pozemkem nechtela nic. A za pouziti sousedovy bych taky nedavala nic.
Bylo by to na dlouhe vypisovani jakym zpusobem by se dalo organizovat volne plochy a pred lety jsme o tom diskutovali na jinych webech a divil byste se, jak se najednou zacne probouzet v lidech tvorivost a napaditost, kdyz odbourate vsechny diktaty.

Neni to tak davno, co president Putin prisel s nabidkou pudy lidem ( a dokonce i cizincum ) zdarma k pouzivani, jedinou podminkou je, ze na ni musi pracovat a nevyuzivat ji jinym zpusobem( coz je logicke a spravne). Bejt mlada, tak uz jsem dala dohromady par zajemcu a jeli jsme. A zajedte do USA nebo Mexika, uvidite, ze tam ten system statku ci ranchu stale existuje, ikdyz v USA je systematicky globalisti likviduji...dokonce existuje zakon zakazujici skladovani destove vody, coz je absurdni.

U nas by stacilo zacit s tim, ze se sebere puda megazlodejovi Babisovi a prideli nezamestnanym a bezdomovcum a postupne dalsim zajemcum.

Dalo by se jit do detailu, ale nevim, jestli to tady admin necha, on je velky nazorovy reditel a dukaz, ze jakmile nekdo ziska moznost ovladat ci ridit druhe ( ikdyz jde o malickost jako jsou nazory), tak ztraci okamzite svedomi a smysl pro spravedlnost. On razi svou teorii, ze je potreba lidi ridit, moje je opacna, ze se lide musi ridit sami. A rozmanitost se neda zuniformovat a uz vubec ne pomoci diktatu. Zadny totiz nefunguje, kdyz se podivate zpatky do historie, vsechny skoncily, ac byly mnohe mysleny dobre.

Re: na rodinu

Standa | 19.07.2017

Pokud je to "na rodinu" pak to automaticky popírá tvrzení " kazdy clovek, ktery se narodi na tuto planetu, ma automaticky narok na podil z ni k tomu, aby zil."
Jakmile bude mít nějaký člověk smůlu, že se narodí do rodiny, která se vykašlala na antikoncepci, tak bude jeho podíl malý nebo žádný.
Co se týče daní: Ty by neměly být jen naturální, nebo by neměly být vůbec žádné?

Re: Re: na rodinu

Mariet | 19.07.2017

Nepopira, i ten clovek narozeny mimo rodinu ma matku, nevysel prece nekomu v krizovce :-). I svobodna matka s ditetem je rodina, ikdyz neuplna. Ma stejny narok jako rodina uplna. Otec ( nebo i matka, zadne rozdily), pokud se nechce starat o deti, ktere zplodi, nedostane samostatne zadnou pudu. A v pripade rozvodu? Rozdelte si pozemek, prehradte kdyz chcete, ale narok na dalsi pudu neni. Lidi by pristupovali k rodicovstvi a k manzelstvi uplne jinak. A i ke svym rodicum. A vzdy je reseni, kdyz je vule. Nekdo dospeje a chce se osamostatnit a treba deti mit nemuze a nebo nechce, take ma narok na pozemek jako pro rodinu.

Proste ten narok by dite nemelo pri narozeni, ale az v dospelosti, kdy je schopno na te pude pracovat a uzivit se. Vsechno jde dopilovat i pro pripady postizenych ci odlozenych deti a nabidnout zvyhodneni tem, kteri se o ne postaraji.

Dane naturalni ci vlastni praci v potrebnostech, jako jsou napr. skoly, nemocnice, ale vsechno si domluvi lide v komunitach, kde ziji, podle podminek tamnich a ne nadiktovanych globalne.

Kdyz zminujete anitkoncepci, tak to je vec tech lidi. Za doby mych rodicu zadna neexistovala. Ja jsem ze 7 deti. A meli jsme nizsi zivotni uroven nez rodiny se dvema ci tremi detmi, ale rozhodne ne pokud jde o vyzivu a peci o nas. Zivila nas zahrada, meli jsme spoustu domaciho zvirectva, vlastni mleko, syry, nikdo netrpel hladem, a meli jsme vinohrady, svestky, i chov norek, coz slo na prodej jako zpracovane vino ci slivovice. A otec chodil do prace. Az jsme odrostli i maminka pracovala, i auto jsme si poridili.

Dovolim si tvrdit, ze lide, kteri vyrostou v realite, kdy jsou plne zavisli na tom, zda ziskaji praci, aby mohli vubec existovat, ziji ve stresu, a stres ubiji tvorivost ci aktivni potencial cloveka, at uz si to uvedomuje nebo ne. Tvorivost dava cloveku prirozenou radost ze zivota a souperivost, kterou mame v sobe, lze uplatnit v te tvorivosti. Namisto toho jsou lidi nahnani do tzv. trzniho hospodareni, ktere neni nicim jinym nez honbou za tim, co si kdo na kom utrhne, doslova. Takto se degeneruji lide na nicive roboty.

Re: Re: Re: na rodinu

Standa | 19.07.2017

Nepsal jsem o svobodné matce, ale například o rodině (otec+matka), která už půdu má, a pořídí si třeba 10 dětí.

Píšete, že otec nebo matka, kteří se nestarají o děti, nedostane půdu. Někdo jiný ji tedy dostane? Od koho, jakou (bonitu) a kolik (rozlohu)?

Re: Re: Re: Re: na rodinu

Mariet | 20.07.2017

Ano, rozumim Vam. Zajima Vas, proc by treba to desate dite melo mit nizsi uroven nez sousedovic dite, ktere je jen ze tri deti. Neda se nic delat, to je problem tech rodicu. Maji vic deti, musej se vic starat. Pokud by jim pozemek nestacil, museli by si jit privydelat na pozemek jinych, treba beztetnych. Nelze prece nutit jine, aby se starali o vase deti. Vzpomente si na cikany. Pracujici, napr. ucetni brala 16 stovek a devadesat korun na jedno dite. Cikan jen na pridavcich na deti 2100. Pritom ta decka ty penize nikdy nedostala, vim o tom opravdu dost. A ted mame pred sebou jeste desivejsi situaci, protoze muslim muze mit i 4 manzelky, se kterymi dohromady ma i 20 deti.A co my s tim? Dostavaji uz ted penize na ukor nas. Kdyby jim byla nabidnuta zakladni vymera duchodu ( coz je 2.200 korun ), tak by si rozmysleli si poridit 20 deti, protoze by pochcipali hlady. Proto rikam, ze prideleni pudy na rodiny bez ohledu na pocet deti je zarukou regulace obyvatel prirozenym zpusobem.

Ano, kdo si poridi deti a nechce se o ne starat, tak dostane jejich narok na pudu ten, kdo to delat chce, a postara se o jejich deti. Kdyz dorostou, budu mit uz svuj rodny statek a zakladnu. A jejich rodice, at si jdou nekde pracovat na cizi, aby prezili.

Ptate se, od koho by lide dostavali pudu? Od nikoho, na zaklade jejich rozhodnuti, tj. dojdou si na pozemkovy urad, kde jsou evidovany bonity vsech pozemku. Neni problem zjistit kde je puda urodna a kde ne. Tam, kde je rodina, ktera nema vic nez tisic metru ctverecnich, tak at ji ma, co ma navic, musi odevzdat. Jak jsem uz zminila, Babis vlastni sam vice nez polovinu obdelatelne pudy v CR. Bez milosti odebrat nad tisic metru vsechno a rozdelit lidem, treba losem, to je jedno, hlavne kdyz to bude obdelatelne. Lidi si mohou pudu vymenovat, ale nikdy ne prodavat. Jakou kompenzaci si zvoli mezi sebou, jejich vec. Neni to nic neznameno ci noveho. Na Kube to funguje dodnes. Lidi si byty ci domy vymenuji, ale nemohou je prodavat. Na Kube, stejne jako v Rusku, muzete dostat do uzivani pozemek, bezplatne.

Kdyz uz jsme u te rozhlohy: Bouzel v soucasne dobe existuji staty, takze se nedaji ze dne na den zrusit a resit tuhle otazku globalne, ale v ramci statu to stale lze. Staci, kdyz se lidi mezi sebou domluvi. Nemam vubec zadny problem s tim dojit za Babisem a rict mu, hele, pudu jsi nakradl, tak ji odevzdas a jeste bud rad, ze ti je ponechan zivot. Tecka. Jenze lidi jsou podelani z nich, nedokazi si uvedomovat sva prava, natoz pak si je normalne vzit. Vzpomente si na Fidela. Ten s tim problem nemel... a jeste byl Batista (a jeho podrztasky rovnez) rad, ze mohl utect..

Re: Re: Re: Re: Re: na rodinu

Standa | 20.07.2017

1. jakmile stanovíte půdu na rodinu, tak samozřejmě ti, kdo budou spekulovat s příjmy, využijí možnost zakládat rodiny v nejnižším možném věku. Každá rodina by měla automaticky dostat těch 10 arů, jak popisujete. Nebo až rodina která má děti?

2. Pokud rodiče zemřou a děti ještě nezaložily rodiny, bude jim půda zabavena? Co když zemře jeden rodič? Sebere rodině během pohřbu pozemkový úřad půlku pozemku? Co stěhování nebo rozvody?

3. V ČR je v současnosti přibližně 4,5 milionu domácností, z toho je asi polovina úplných rodin. Pokud by každá úplná rodina (pár + případné děti) dostala 10 arů, je to 0,22 milionu hektarů (nebo 0,45 pro všechny domácnosti) z asi 3 milionů ha vešketé orné půdy v ČR. Zbytek by měl ležet ladem? Jak píšete, tak žádná rodina nesmí víc než 10 arů a bez milosti bude o jakýkoliv přebytek připravena. A to neřeším exekuce za nestarání se o děti.

4. Odkud máte informaci o Babišově vlastnictví poloviny obdělávané půdy? Já jsem dohledal, že má přes Agrofert ve vlastnictví jen kolem půl procenta její rozkohy (něco přes 150 čtverečních kilometrů ze zhruba 30 tisíc, ale možná je z jeho vlastnictví část v lesní půdě, takže na tu ornou to bude méně).
Je to sice sakra hodně na jednoho pochybného vlastníka, ale k Vámi hlásané polovině veškeré orné půdy se to ani zdaleka nepřibližuje. Dokonce ani mezi miliardáři nejspíš není největším vlastníkem půdy, a do rozlohy církevních nebo městských pozemků má ještě dál.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: na rodinu

Mariet | 22.07.2017

Stando: Moje predstava je, ze by o tom, jak se puda rozdeli, rozhodovalo se referendem a vyberem navrhu, ktery by vyhovoval vetsine. Ja jsem proti direktivnim prikazum a zakonum, ktere viditelne vyhovuji predevsim tem, co vladnou.

Rozdelovala by se puda s nejlepsi bonitou a ty horsi by zustaly na jine ucely, jako jsou hriste, koupaliste, skoly, atd. Navrhy by mohl podavat kdokoliv ma znalosti ci si veci dokaze zjistit, aby treba vedel jake mnozstvi pudy je v ktere bonite ( katastralni urady maji tyto informace). Pocitacem by se vyhodnotily ty navrhy, ktere se shoduji z vetsi casti a teprve zbytek by se doladil. Ta puda by byla pro kazdeho pojistnou zakladnou preziti a dal by mohl pracovat na cemkoliv dalsim nebo ji poskytnout k uzivani druhym.

K Vasim bodum: To by nebylo spravedlive, aby pudu dostali lide, az budou mit deti, protoze nekteri je mit nemohou, a narok na pudu by mel vzniknout dospelosti. Rekneme v 18ti letech a pokud by doslo k predcasnemu rodicovstvi, dostali by ji drive.

2. Kdyz zemrou rodice a deti jeste nezalozily rodinu, nebyl by duvod jim pudu zabavovat. Pokud by byly nezletile, byl by tam opatrovnicky narok. Pri stehovani by si pozemky lidi vymenili, tak jak to delaji na Kube. A rozvod? Pozemek by zustal tomu, kdo bude mit v peci deti , jak uz jsem psala vyse, jak by se veci resily by muselo vzejit ze vsech navrhu s ohledem na realne moznosti.

3. Nic by nebranilo tomu, aby nekdo pracoval na vice pozemcich, jen jeden by byl zakladnim zajistenim a jsem si jista, ze nic by nezustalo ladem. Byly by pozemky ve vlastnictvi a pozemky v uzivani. Mela jsem velkou zahradu v pronajmu a pritom jsem chodila do prace, takze vse zalezi na schopnostech moznostech.
Co se tyka exekuci, veznu ci tech co se nestaraji o deti, resila bych to praci. Neni to nic noveho, za socialismu to takto fungovalo. vezni byli svazeni autobusy na praci a veznice odesilaly jejich vydelky ci casti z nich na deti.. exekuci bylo ale minimalne.Dneska jsou exekuce zlodejinou, statem chranenou, je to hnus..

Co se tyka Babise, tak to vim od jeho zamestnance. On neni tak hloupy, aby nechal viditelnym, co vsechno vlastni, dela to chytre pres nastrcene osoby ci male spolecnosti, ale ma ve vlastnictvi i pudu v Nemecku, na SLovensko a v Polsku. Jak velke mnozstvi, to vedi lide tam, kteri pro nej pracuji.

A ty vylhane cirkevni restituce? Ani metr ctverecni jim nepatri. Ty by nedostaly nic .Kostely by byly statnimi pamatkami a verici at si postavi stanky ci domky pro mse a schuzky, jako je to v USA.

Podivejte, takovych lidi je napojenych na facebook. Tento projekt by se tam snadno dal rozjet. A lidi by byli aktivni uz jenom z toho duvodu, ze maji moznost o necem rozhodnout a ne jen prijimat diktaty. Diktaty paralyzuji prirozene lidske schopnosti.

Re: na rodinu

Standa | 23.07.2017

1. V ČR jsou miliony pozemků.
Jak si to referendum přesně představujete?

Bylo by jedno veké referendum o rozdělení? Nějaký vykuk by navrhl rozdělení milionů pozemků a předložil tu tlustou bichli v referendu všem voličům s otázkou ano/ne?
Nebo by se mělo konat několik milionů referend, každé pro miliony občanů?
Nebo nějaká jiná možnost?

2. Pokud by se půda s nejlepší bonitou pouze rozdělovala na políčka 33,3*33.3 m, ale hřiště, koupaliště a školy se směly stavět jen na horších bonitách, tak by sice na Hané (vysoká bonita) byly spousty prťavých políček, ale žádné hřiště ani škola. Lidé by neustále museli pendlovat mezi políčky s vysokou bonitou půdy a službami, postavenými na podzolech. Jak by se ale měli dopravovat? Předpokládám, že ani silnice by se na vysoce bonitních půdách nesměly stavět. Vrtulníkyzace dopravy obyvatel?

3. U toho vlastnictví půdy sirotlů mi nejsou moc jasná pravidla:
Kdo má vlastně právo na pozemek: Je to dítě? Nebo jen manželský pár (či ten z rozvedených rodičů, kterému zůstaly všechny děti?) Co rozvod bezdětných? Co svobodný zletilý sirotek? Co bezmocký vdovec s Alzhaimerem?

4. Znamená to, že by člověk mohl těch 1000 metrů pronajímat? Třeba i jako parkoviště nebo skládku? Nebo by jej musel ten člověk jen obdělávat, byť by to byl houslový virtuos nebo chirurg, jenž by si na tom mohl zničit ruce?

5. V tom, že exekuce majetku v současné podobě jsou státem podporovaným lupem, bychom se asi shodli. Jen připomínám, že socislistické hospodářství řešilo exekuci půdy tak, že rolníci museli nuceně vstoupit do družstev. Takhle zaniklo v 50. letech přes 35000 samostatných hospodářství (do 50 ha, větší byly zabaveny hned po válce)

6. Co se týče Babiše a jeho údajného vlastnictví poloviny zemědělské půdy v ČR, beru to prozatím jako informaci podloženou jen "jedna paní povídala". Osobně jsem ochoten připustit, že kromě půlprocenta, které přímo vlastní, může ovládat ještě několik procent přes nastrčené lidi, ale spíš to vypadá že další půdu (kolem 3% zemědělské půdy v ČR ) má už "jen" pronajatou. Tím vlastně dokonale splňuje Vaši ideu o pronájmu a práci na více pozemcích.



Re: Re: V clanku chybi

kwonn | 19.07.2017

chacháá, dobrý

Přidat nový příspěvek