Jak americké tanky „náhodou“ vjely do Československa

10.02.2017 09:43

převzato z myslenkyocemkoli

 

 
 
recenze knihy, která právě vychází v RF
J. A. Galuško: Československo 68. Pohled sovětského důstojníka z minulosti do budoucnost
 
Díky rozvoji informačních technologií dnes žijeme ve světě, kde jsou libovolné informace k dispozici v okamžiku kliknutí myši. Zvláště patrné je to v posledních pěti letech, kdy se uvědomělí občané, i přes opakující se snahu uspořádat novou ruskou smutu, byli schopni orientovat v proudu informací, co se na nás řítí, pochopit mechanismy vlivu na veřejné mínění i způsoby ničení státnosti, a každý na své úrovni se bránit. Kromě toho se u mnohých začal objevovat zájem o historii země, vedený touhou pochopit, jestli se to dělo i dříve. A v této vznešené práci, podle mého názoru, by tou nejlepší pomocí měly být memoáry, vzpomínky těch lidí, kteří se již s podobnými jevy setkali v minulosti. Jednou z takových knih jsou mimo jakoukoli pochybnost vzpomínky Jurije Andrejeviče Galušky, které vyšly pod názvem "Československo 68. Pohled sovětského důstojníka z minulosti do budoucnosti". Tím více, že jsou nejen živým vyprávěním očitého svědka a účastníka událostí Pražského jara, ale i proto, že to samé, co nakonec vedlo k převratu na Ukrajině v roce 2014, se odehrávalo i v roce 1968 (o 46 let dříve!) v Československu.

Kniha je ve skutečnosti unikátní, stejně jako sám autor. Bohužel Jurij Andrejevič již není mezi námi. Ale krásné vzpomínky na něj žijí stále v rodině, přátelích i známých. A v literárních dílech, která po sobě zanechal. Tak například mně tuhle knihu daroval jeho přítel Alexandr Antonovič Kolesnikov, vedoucí СПб РИАЦ РИСИ  (Petrohradského regionálního informačně analytického centra Ruského institutu strategických výzkumů).
Považuji za nutné přidat krátký životopis autora, který je uveden na zadní straně knihy:

Jurij Andrejevič Galuško – vojenský historik, překladatel, důstojník generálního štábu, plukovník ve výslužbě. Učitel a zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů a sociálně-politických věd na Moskevské státní lingvistické univerzitě. Absolvent Vojenského ústavu cizích jazyků.
Účastník vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, arabsko-izraelské války a nastolení ústavního pořádku v Čečenské republice.
Civilní kariéra: hlavní specialista HMK "Norilsk nickel", náměstek starosty města Norilsk, federální inspektor AP RF v Tajmyrském autonomním okruhu, poradce a vedoucí administrativy Tajmyrského autonomního okruhu a guvernéra území Krasnojarsk.
Nositel mnoha tuzemských i zahraničních ocenění, včetně medaile "Za zásluhy o vlast II. stupně" (v roce 1995).
Autor knih "O povinnosti a vojenské cti v Ruské armádě", "Škola ruského důstojnictva", "Kozácká vojska v Rusku".


Při čtení této knihy se mi stále honilo hlavou, jak to všechno bolestně připomíná současnost: stejná CIA, stejné pravidelné „porady“ s „opozicí“ na americkém a britském velvyslanectví, stejná hesla, stejné akce - jednoduše, všechno zůstalo stejné. Uplynulo 49 let, a tak málo se v našem světě změnilo.
Kniha je napsána jednoduchým, přístupným jazykem a vypráví o životní cestě mladého důstojníka GRU, který byl během výcviku ve Vojenském institutu cizích jazyků (ВИИЯ) velitelstvím převelen do Československa jako tlumočník. Přímo během pokusu CIA o státní převrat, který později získal název Pražské jaro. Zajímavých momentů je na stránkách knihy nespočet a převyprávět je tady všechny nemá určitě smysl, lepší bude, když si přečtete knihu. Já chci obrátit vaši pozornost jen na jeden dostatečně zábavný incident, kdy udatní američtí vojáci poslali své tankové kolony z vojenských základen, které se dodnes nacházejí v Německu (tehdy to byla SRN), na „pomoc" československým "opozičníkům", a co z toho vzešlo.

Úkol, který před námi stál, nebyl zrovna z těch jednoduchých. Ukázalo se, že ze strany západního Německa již pronikly na území Československa prapory 1. a 3. mechanizované divize armády USA. V případě střetu našich vojsk s americkými v centru Evropy hrozil velký vojenský konflikt nebo, nedej Bože, začátek nové světové války. Bylo nutné udělat vše pro to, aby  američtí "hosté" byli vyprovozeni zpět na území SRN bez incidentů.
Dva tankové pluky se již vydaly Američanům naproti. Potřebovali jsme dohnat naše tankové kolony, začít jednání s Američany a přimět je, aby se "po dobrém" vrátili na své stálé základny v SRN.
Je třeba mít na zřeteli, že v dalekém květnu 1945 prošli američtí vojáci územím Československa až do tehdejšího města Karlsbad, po válce opět zvaného Karlovy Vary. A tak se 21. srpna 1968 americké velení rozhodlo, že jakoby natočí historický film o těchto osudových událostech. Před americkými motostřeleckými a tankovými kolonami, které vstoupily na území Československa, jeli v otevřeném autě kameramani, kteří měli „natáčet historický film".
Američané se pohybovali v klidu, bez jakéhokoliv zajištění. A čeho by se vlastně měli bát? Armáda, pohraniční stráž, orgány veřejné a státní bezpečnosti a vojenské kontrarozvědky Československa, společně se všemi ostatními veřejnými a stranickými orgány byly v té době už natolik zpitomněny demokratickými médii, že zaměstnanci těchto struktur začali už i sami sebe považovat za zločince - "krvavé žoldáky komančů". Došlo to až tak daleko, že mnozí z nich vůbec na službu nešli, protože se báli o svůj život i o životy svých blízkých. Takže Američané při takovém stavu věcí mohli klidně dojít bez jakýchkoliv problémů nejen do Karlových Varů, ale i do Prahy, což byl v podstatě jejich úkol.
Ale najednou se před nimi nečekaně objevily sovětské tanky. Pro americké vojáky takové překvapení nebylo v žádném případě radostné.
Vstup vojsk členských států Varšavské smlouvy byl naplánován a proveden ministrem obrany SSSR maršálem Sovětského svazu A. A. Grečkem tak mistrně, že o tom nevěděli nejen v Československu, ale nevěděly to ani rozvědky zemí NATO (podobné tajnůstkářství bylo zajištěno během průlomu našich výsadkářů k letišti Priština v Kosovu a během připojení Krymu k Rusku). Takže překvapení Američanů nemělo meze. A když najednou zjistili, že sovětské tankové jednotky lehce, jako na cvičení, provedly manévr obchvatu "nepřítele", a že oni sami ani nemají čas rozvinout se do bojových pozic, protože jejich tanky se ocitly pod hlavněmi sovětských zbraní, pak Američanům okamžitě zmizel všechen bojový elán. A pak přišla řada na nás, abychom začali vyjednávat.
Jeli jsme až k americkému konvoji, velmi zdvořile se představili americkému důstojníkovi a požádali ho, aby o nás podal zprávu svému vrchnímu veliteli. Jednání začalo tím, že náš velitel rozvědky předložil americkému generálovi letecké snímky, které jasně prokázaly, že americké kolony, jakkoliv je to smutné (pro Američany), jsou v "pytli". Pak jsme ukázali "kolegům" místo na mapě, kde se nacházejí, a že vnikli více než 5 km na území socialistického Československa.
Američané nás začali zapáleně přesvědčovat, že oni si byli naprosto jistí, že jsou stále ještě na území SRN a že ani nepomysleli na narušení státní hranice. Stalo se to pouhou náhodou, protože, podle jejich názoru německé a československé lokality jsou velmi podobné. My jsme se samozřejmě tvářili, že americkým pohádkářům plně věříme.
Američané podali rádiem zprávu svému velení o tom, kde jsou a že po celém Československu, jak se zdá, již stojí posádky armád členských států Varšavské smlouvy. Podle všeho dostali příkaz v pořádku se vrátit. Zdvořile jsme jim nabídli doprovod a naše kolony se společně s americkými pohnuly ke státní hranici Československa. Jinými slovy, vytlačili jsme je z československého území. Poté byl jeden z našich pluků rozmístěn podél hranice a ostatní se, v čele s velitelem rozvědky sboru, vydaly k malému městu Mimoň, v jehož blízkosti byl prázdný vojenský výcvikový prostor Československé lidové armády. Tam se náš slavný tankový sbor usadil.

Jak vidíte, o nějakém dodržování mezinárodního práva se vůbec nemluvilo. Prostě se sebrali a vtrhli na území suverénního státu pod záminkou "natáčení filmu". A pokud by naše tanková vojska namyšlené „jenkís“ neobklíčila, tak by tímhle způsobem došli až do Prahy, kde by je přivítali bojovníci vyškolení americkým velvyslanectvím.

Tak to bylo jenom pár odstavců na povzbuzení zájmu. Proto opravdu doporučuji toto literární dílo všem, kdo se zajímají o historii naší země.

Dmitrij Beljaev
 
Zdroj: https://dbelyaev.ru/p/22815/

překlad: Ladislav

 

Diskusní téma: Jak americké tanky „náhodou“ vjely do Československa

Tak se Češi uklidněte

Lejba Bronštejn | 22.02.2017

Syndromem 68 nazývám České chápání roku 1968. Celý svět byl v pohybu, masakry a puče jeli jak na běžícím pásu a Češi se uzavřeli do své "okupace" a nic jiného nevnímali. Správně píšete, že v srpnu 1968 rozhlas burcoval lidi do ulic a k protestům, přičemž nejpřirozenější by bylo nechodit před hlavně kulometů a děl. Nějak z pozadí se mi ozývá hlas z historie Západu o tom, že čím víc mrtvých Slovanů, tím lépe. Takže v tom rozhlase nebyli asi tak hodní lidé, jak jsme si mysleli. Opakuji, že masakry ze Západu byly pro Čechy zdrcující, ale tzv. okupace znamenala utajované pokračování v nebývalé prosperitě České kotliny. Západní podpora Československu po roce 1968 znamená pro Čechy velké trauma a dělení národa, prostě "Perte se a žerte se". Jak vidno Vatikán a Landsmanšaft by si opět rádi ukrojili z naší domoviny zase co největší kus. Co patří jim, už nepatří nám, to je skutečnost. Zajděte si pro poučení do firem v Čechách, kde se nesmí mluvit česky. Podívejte se na názvy obchodů, kdy české názvy používají nejvíce Vietnamci. Tento portál Vás učí hledat a myslet, tak si toho važte a spolupracujte na své kultivaci. Zkuste objektivně pouvažovat, co se v Čechách, v Evropě a ve světě vlastně dělo. Dojde Vám mnoho souvislostí a na připitomělé tanky zapomenete.

Re: Tak se Češi uklidněte

Petr | 12.10.2018

Napadení cizí země za účelem vraždění je genocida.
Vrahům se neodpouští, dosazení Husákovské kliky také ne.
Sovětským zrůdám, které dělali gardu na podporu Husákovské klice také ne.
Co tu dělali příslušníci KSČ po prověrkách za podpory SSSR? Začnu od dětí. KSČ vyházela vzdělané lidi, prohlásila je za kontrarevoluci nebo neaktiví nebo zbytečné. Děti s poruchami učení, psaní nebo čtení byly označovány vždy za problematické a požadovalo se jejich převedení na zvláštní školy. Od roku 1969 byly tyto děti za protisovětsky vychovávané a pronásledovali za to rodiče. Pokud se díváte na seriál My všichni školou povinní, prototyp takového žáka je Jirka.
Já osobně jsem dysgrafik a dystorgrafik, takže píšu pomalu, diktáty jsem měl vždy s chybami a pokud jsem měl češtinu a ruštinu po sobě, tak ty chyby v ruštině od školního roku 1968/69 byly označovány za úmysl.
Co se stalo lidem vyloučeným, pokud byli vzdělaní, je známo.
Co se dělo lidem nemocným, se moc neví. Najdete lidi, kteří byli nemocní ale nebyli posláni na vyšetření a dostávali utišující léky.
Pokud najdete lidi, kteří dnes mají transplantaci ledviny, tak ti potřebovali chodit na umělou ledvinu. Tam se ovšem kromě doporučení lékaře na mnoha místech žádalo potvrzení stranického funkcionáře, že smí být přijat.
To tu dělali straničtí funkcionáři pod dozorem své gardy ze SA.
Pokud tu budou lidi, kteří si pamatují jak za dozoru SA nechali funkcionáři KSČ beztrestně umírat lidi, nedí důvod zapomínat na okupaci. Takže nebyli jen zabití ale i pod dozorem SSSR nechaní umřít. Za to je máme milovat?

Re: Re: Tak se Češi uklidněte

Cecil | 26.10.2019

Ujasněte si pojmy, nešťastníku. Máte v tom zmatek, kvůli tomu nejste schopen logicky uvažovat a chováte se jako blázen. Než něco nastudujete, zmoudříte a trochu poladíte pravopis, buďte aspoň zticha.

Re: Tak se Češi uklidněte

Petr | 12.10.2018

Maďarsko v roce 1956 kterým to začalo, je Syndrom 68?
Máte pravdu v jednom, lidé v Maďarsku i bývalém Československu mají stejný názor. Všichni mrtví během okupace byli zavražděni okupanty SSSR.

Re: Tak se Češi uklidněte

Husák | 21.08.2023

Aha, takže podle Beljajeva ten film Most u Remagenu nakonec dokončili ruští filmaři? Přemýšlím, na čí objednávku ten Beljajev pronesl tuto zprávu?

Vše je úplně jinak

Poleno | 13.02.2017

Vážení, stává se z nás Západ, jelikož i tam naleznete milión názorů na 1 věc, aby se tamní lidé nikdy neshodli a nepostupovali spolu. Fungující kolektiv byl kdysi naše super výhoda! Sice to není přímo ke knize, kterou si jistě zakoupím ale stalo se to v době těsně před 68 rokem. Osobně jsem to neslyšel ale můj otec z hrůzou poslouchal vysílání rozhlasu, kde se jasně mluvilo o návratu odsunutých Němců do naší země, samozřejmě s automatickým návratem majetku. A nyní bobo raď! Proč se taková záležitost probírala pouze v médiu a nikoli na politické úrovni? (už tehdy v USA určovali směr politiky média)Proč s navrácením Němců moderátor pořadu souhlasil a podporoval ho? Jak je vůbec možné, že v pořadu vystoupil předseda spolku sudetských Němců, tehdy u nás zakázané oraganizace, která nám v době války nemálo zatopila? Má informace je jednoduchá, spočívá pouze ve vysílání pořadu ale otázky kolem tohoto dění mám dodnes. Otce toto vysílání tehdy neskutečně vystrašilo i když jsme nevlastnili žádné majetky po odsunutých. Z těchto důvodů jsme s 68 rokem souhlasili a podporovali ho. Děkuji za 20leté prázdniny, které mi umožnili osobní rozvoj bez západní pokleslosti.

Re: Vše je úplně jinak

M.C. | 14.02.2017

Pokud na to nekývne naše vláda, tak se nikomu nic vracet nebude.
K odsunu sudetských Němců došlo na základě závěrů Postupimské konference a rovněž na tomto základě připadl Československu veškerý německý majetek jako válečná reparace.
Žádné další reparace jsme nedostali.
Na přelomu 60. a 70. let byla mezi vládami ČSSR a NSR podepsána smlouva, kde bylo mimo jiné uvedeno, že německá vláda bere status quo jako neměnný a nebude ani v budoucnu vznášet žádné požadavky. Podobné ustanovení bylo podepsáno v rámci česko-německé smlouvy uzavřené za Schodera a Zemana.
Čili je to stejný problém jako má Rusko - pokud nás nezradí naše vlastní vlády, není se čeho bát. Nezbývá než dávat našim jelitám najevo, že kdo poleze do něčího zadku, neproleze na podzim do parlamentu.

Je to fejk!

DoubleM | 12.02.2017

21. 6. 1968 a následující dny a týdny pražský rozhlas nepřetržitě vysílal informace o pohybu ruských vojsk, které lidé volali do rádia. Zejména si pamatuji na výzvu „Zastavte vlak“. Jednalo se o ruský speciální vlak, který měl v Praze zaměřit rozhlasový vysílač. Vlak pak dlouho stál odstaven na slepé koleji u Mochova.
K tomu vysílači, v Hloubětínské Tesle byl dokončován velký rozhlasový vysílač, který shodou okolností měl jít do svazu, a když bylo přerušeno vysílání z klasických vysílačů, technici vysílač urychleně oživili a aby nešel zaměřit, pustili vysílání též do tramvajových trolejí. Ačkoliv se ruští odborníci snažili, vysílač nikdy neobjevili.
Co si dále pamatuji je, že jsme tehdy všichni vzhlíželi s nadějí na západ a zejména na USA, jestli nám pomůžou. Tedy, pokud by jen jeden jediný americký voják překročil hranice, bylo by to ihned ve vysílání a všude by se to vědělo. V té době se národ stmelil tak, že kdo to nezažil, neumí si to představit.
Otázka tedy spíše je, za jakým účelem je tento omyl nebo možná i vědomá lež ozvučována.
Každý, kdo se k této době vyjadřuje, by mohl ke svému příspěvku připsat, zda-li zažil rok 68 na vlastní kůži.

Re: Je to fejk!

Dušan | 12.02.2017

Za predpokladu že nemali vo vysielaní tých "svojich".
A potom aké bolo rozšírenie telefonou u súkromných osob v mieste natáčania?

Re: Re: Je to fejk!

DoubleM | 12.02.2017

Zdravím, kde jste prožil okupaci? Můžeme si o tom více poklábosit, třeba se někdo přidá.

Re: Je to fejk!

Nikdo | 12.02.2017

Můj táta mi popisuje trochu jinak (byl u toho). A když jsem mu řekl o USA tancích, tak se vůbec nedivil, potvrdit to nemůže, ale rozhodně to nepovažuje za něco nepředstavitelného. Víme kdo se od nás účastnil revoluce, samozřejmě největší grázlíci a vyčuránci jako vždy a pár pomatených mladíků (splňující si pubertální sen za něco bojovat) a někteří to i odnesli. Ostatní obyvatelstvo, to bylo stejně jako když jsme cinkali klíči, zmanipulovaný dav okouzlený sladkými slovíčky. Je to z doslechu, ale hlavní účastníky od nás znám a vím co byli a jsou zač (jejich rodiny). Rozhodně to nebyl národ, který to chtěl, pouze hrstka morálně upadlých elit, která zblbla na chvilku ostatní.

Re: Re: Je to fejk!

DoubleM | 13.02.2017

Zdravím. Teď Vám nějak nerozumím, já píšu o 21.8. 1968 a o týdnech po. Co se týká samotného „jara“, o tom vůbec nemluvím. Mluvím o semknutosti celého národa těsně po okupaci a o nemožnosti utajení takové zprávy, jako by byl vjezd amerických vojáků na naše území. Americkou pomoc si přáli jak organizátoři pražského jara, tak po 21.8. většina národa. Jak známo, pomoc nepřišla.

Re: Re: Re: Je to fejk!

Nikdo | 13.02.2017

Dobře, když sem vjela cizí mocnost, tak z toho lidé nebyli nadšení. Bylo to zklamání, protože mnoho lidí věřilo, že se začal budovat spravedlivější svět a tak se semkli a o Té doby národ byl proti socialismu (každý začal skrytě pomlouval stranu a bolševiky) - záměr GP vyšel dobře, národ se odklonil od KS (nikdo většinou nechtěl jít do strany, pokud to nebyl kariérista).

S přáním té americké pomoci to tedy alespoň u nás v okrese nebylo. Moc dobře si národ pamatoval co západ natropil za druhé světové války. Elity jistě, ale pro lid a národ se to prezentovalo jako lepší socialismus a rozhodně západu jsme měli stále z druhé světové plné zuby (proto se muselo čekat na další generace, které už přímou zkušenost neměly a byly již silně znechucené demagogií KS).

Většina lidí nikdy USA nechtěli a nemuseli i když dočasné nějaké davové okouzlení po sametu bylo. Ovšem u po sametové generace to je již jinak.

Možná jsou naše pohledy různé, protože jste z egregoru Prahy, ale pohled ostatních se od Pražanů často lišil. Západ jinde než v Praze propagovali ti lidé, kteří si sehnali něco ze západu a povyšovali se tím nad ostatní (často děti funkcionářů).

Rozporuji, že by si národ přál v té době pomoc od USA, nechtěli jsme západ, přáli jsme si svůj vlastní socialismus (zrádné elity nám to podsunuli, že je něco takového možné - víme kdo tahal za nitky).

A rozporuji, že by se v tom zmatku nemohli sem tanky dostat. Jediné informace byli z rozhlasu a jak poznat jestli to je přítel nebo nepřítel, když jste například voják ve službě. Jistě v Praze, kde je hustě zabydlená plocha se informace šíří rychle, ale ostatní obyvatelstvo je roztroušené po vesnicích a menších městech.

Nicméně to ani není rozhodující jestli sem USA tanky vjeli, bylo by to dobré pouze pro potvrzení a argument pro dav, ale zde víme, že vše bylo zinscenované zákulisním vedením.

Re: Re: Re: Re: Je to fejk!

DoubleM | 13.02.2017

Jen jsem se snažil ukázat, proč bylo v té době zhola nemožné, aby se utajil vjezd USA tanků na naše území.
Dále se z diskuse omlouvám, protože Vaše argumentace je pro mne moc složitá. Je vidět, že jste vzdělaný člověk, nicméně osobní zážitky u Vás absentují. Hezký den.

Re: Re: Re: Re: Re: Je to fejk!

Nikdo | 13.02.2017

Dobře, cením si Vašeho příspěvku a nebyl jsem u to. Ale dobře si dovedu představit to nadšení a semknutost. Bylo to v něčem obdobné jako když jsme cinkali klíči v osmdesátem devatém. Nehledě na to, že mi atmosféru příbuzní přiblížili, ale nebylo to v Praze. Jestli jste byl přímým účastníkem, tak je to velmi cenné.

Nicméně pokud si mám utvořit o něčem obraz potřebuji těch účastníku alespoň sto, každý vnímá to dění trochu odlišně a subjektivně, složením více výpovědí se dá již utvořit obraz blížící se skutečnosti.

Když zde uvedete stručně svůj příběh v roce 1968, zajisté by to mohlo být pro všechny cenné.

Kde se da

Dagmar | 11.02.2017

Kde se da koupit? Prosim, nemohla by ji prodavat levanet s ostatnimi prelozenymi knihami? V rustine, to me donuti oprasit si znalosti.

odchod od zdravého rozumu?

Lejba Bronštejn | 10.02.2017

Nečetl jsem vše. Ale je podivné, že na těchto stránkách se nabízejí velmi kvalitní materiály k poznávání života a společnosti a na druhé straně se zde objevují takové neobjektivnosti. Nikdo nechce vidět, že přítomnost sovětských vojsk byla odpovědí na nerovnováhu sil, kterou vyvolalo NATO a pro udržení míru v Evropě, který skutečně byl udržen a ne díky pershingům. Nikdo nechce vidět vliv propagandy ze Svobodné Evropy? Nikdo nechce vidět jak se NATO zachovalo po roce 1989, jak se brání ruské expanzi v Pobaltských republikách, v Afganistanu, Ukrajině a jinde. Položte si otázku, jak je možné, že tzv. sovětská okupace je chápána jako horší než Německé. Vždyť násilím vůbec nedosáhla ani násilí při rekatolizaci Čech. Bavíte se o chiméře několika tanků a podstaty potřebné pro život jsou zcela jinde. Souboj pocitů je vždy horší než konfrontace faktů. Z faktů se člověk poučí, i když jsou nepříjemné, z propagandistických blábolů a titěrností vznikají nesmiřitelné postoje.
Udějejte si svou malou bilanci, kolik boží lásky a štěstí k nám přišlo ze Západu. Římané, Frankové, Germáni, Křížové výpravy, rekatolizace, všemožné ničící války, od 30 ti leté po světové a studenou. A co proti tomu stojí? Tzv. Hrůza sovětská okupace, za které se Československo rozvíjelo jako nikdy před tím. Je třeba mluvit o hrůzách tzv. sovětské okupace, aby se to alespoň trochu vyrovnalo.
Slované a Češi, mějte se taky trochu víc rádi a neskákejme na bludy mediální obludy. Slovani chtějí žít v míru a pospolu a to je z pohledu neslovanů špatné. Na tom se přeci nedá vydělávat. Každý si může vybrat mezi svým osobním rájem - milujte se, a množte se (což je dnes obtížné) a nebo peklem - perte se a žerte se (což jde samo). Jak říká pan Pjakin, kdo nepracuje na sobě, musí pracovat pro svého otrokáře. A kdo tomu nevěří, ať si vezme půjčku, on mu to už exekutor vysvětlí.

Re: odchod od zdravého rozumu?

Cico Ciciak | 11.02.2017

V podstate súhlas, teda až na tú 2. vetu a ďalej frázu: "Milujte sa a množte sa.", ktorá mi dosť zaváňa biblickým ovčizmom, ktorý chcela vo vzťahu k svojim paseným ovečkám dosiahnuť RKC a jej kápovia.
Nemyslím si, že sa stačí len milovať a množiť, a všetko bude fajn.
Treba tiež pracovať na sebe v smere morálky a chápania vecí, lebo vďaka tomu budeme vedieť aj to, koho milovať, a kedy a z akého dôvodu (prečo, pre aký účel) sa množiť. Ale viem, ako to asi diskutér myslel.
Vďaka aj za tento pohľad na vec.

Re: Re: odchod od zdravého rozumu?

Cico Ciciak | 11.02.2017

... RKC a jej kápovia v zmysle: milujte sa a množte sa, a do vecí, ktorým sa nerozumiete, sa nestarajte (nepleťte sa nám do roboty), na to sme tu my "elity" aj so svojimi "odborníkmi", a my predsa najlepšie vieme, čo je pre vás najlepšie.

Re: Re: Re: odchod od zdravého rozumu?

DoubleM | 13.02.2017

Takže je lepší se nemilovat a nemnožit?

Pravda?

Přemek | 10.02.2017

Pradou je, že kromě reformátorů uvnitř státopartaje, kteří to s "lidskou tváří socialismu" viděli dost autenticky a ještě více národně, se osmašedesátý hemžil kdekým napojeným na Západ. V této směsi byli jak humanističtí idealisté, tak i obyčejní penězi intoxikovaní parazité čekající na svou příležitost (dostali ji o 21 let později). Pravdou je masový údiv interventů, kteří viděli vše jiné jen ne typickjé průvodní jevy kontrarevoluce (viz Maďarsko 1956). Takže autor článku za předpokladu, že k průniku armády USA přes západní hranici u nás skutečně došlo (nemám vlastní informace), má pravdu minimálně ve vztahu k tomuto průniku. Ohledně přítomnosti cizích agentů v Praze je pravdou, že se jimi Praha hemžila, jen byli poměrně dobře ukrytí za falešnou identitou. Takže osobně o přítomnosti agentů CIA tehdy u nás nepochybuji, řídit cokoli na dálku by znamenalo přijít o místní zdroje informací in English...

na ČSFD v komentech ke zmiňovanému filmu

Jura | 10.02.2017

Ráno 21. srpna v Davli nastoupili komparzisté v německých uniformách a vtom už přijížděly sovětské tanky. Ruští vojáčci nevěřícně třeštili oči na německou armádu. "Nechybělo moc a rozstříleli by nás i s tím mostem," řekl k tomu Vít Olmer, který ve filmu hrál. (Lorax)

Na mnoha záběrech je vidět staré město Most, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Nejvíce záběrů je v okolí kostela, který se v roce 1975 musel přesunout o 841 metrů k novému městu. (Lajty)

Sověti obsazením Československa zněmožnili natáčení. Protože ale američtí filmaři pohrozili Československému filmu finančním postihem za nedodržení smlouvy, mohlo být několik důležitých záběrů v Davli pod sovětským dohledem přece jen dotočeno. Zbytek filmu byl pak dokončen v Itálii a Německu. (Stegman)

Jedná se o jeden z prvních amerických filmů natáčených za tzv. železnou oponou. Sověti jej využili dokonce k ospravedlňování jejich invaze. Šířili zvěsti, že američtí vojáci v Československu byli skuteční. Ve skutečnosti je hráli českoslovenští studenti. Fotky z natáčení byly použity jako důkaz dovozu amerických zbraní do Československa. Sověti dokonce hlásili, že v Československu se prohání americké tanky a okupují jej. (mi-ib)

Ve filmu použité tanky jsou lehké tanky M24 Chaffee. (mi-ib)


Dne 6. května 1968 proběhlo zasedání států Varšavské pětky (SSSR, Maďarsko, Polsko, NDR a Bulharsko). V rámci kritického hodnocení situace v Československu Brežněv zdůraznil, že při současném stavu československé armády by k obsazení stačilo 20 amerických tanků, z čehož prý 8 jich už v ČSSR je. Co už sovětský vůdce nevěděl nebo vědět nechtěl, byl fakt, že se jednalo o tanky, které americká armáda zapůjčila filmařům z USA pro natáčení filmu Most u Remagenu, které u nás právě v té době probíhalo. [Zdroj: Československo roku 1968: obrodný proces] (liquido26)

Časti filmu, keď je ostrelované mesto a domy padajú ako podťaté stromy, boli natáčané v českom meste Most, kde zároveň natáčali sovieti veľkofiml Osvobození. Českí kaskadéri, ktorí účinkovali v obidvoch filmoch, mohli porovnávať úroveň filmovej techniky oboch politických táborov. (andykovac)

Re: na ČSFD v komentech ke zmiňovanému filmu

DoubleM | 13.02.2017

K Vaší citaci Olmera jsem našel příspěvek přímého účastníka natáčení v Davli Miroslava Dvořáka:
http://www.filmovamista.cz/film/komentar?id=375-Most-u-Remagenu
Byl jsem jedním z mnoha vojáků, kteří vytvářeli kompars v Davli při nátáčení mostu u Remagenu. Nad lomem byl postaven kostel. V lomu parkovaly Tanky šatny pro kompars byly v tělocvičně. Tanky, které přejížděli po mostě byly fotografie na překližce upevněné na jeepech. Natáčelo se zde v září 1968 už bez amerických herců. Záběr na hlavního hrdinu jak kouká z okna kostela byl natočen s naším vojákem, kterého si vybral režisér. Natáčely se zde scény u kráteru u věží na davelském břehu. Likvidace člunu s Němci. Závěrečná scéna vycházejících obyvatel z tunelu proti koloně amerických vojáků a další. Pak nám řekli, že zbývající záběry budou dotočeny v Itálii, s herci, kteří se do okupovaného Československa báli přijet. Pokud máte zájem o více podrobností napište. Rád doplním. Ve Štěchovicích jsme nic netočili.
2014-05-15 23:21:03
Tedy točilo se, ale až v září 1968. Asi chtěl být Olmer zajímavý.

divný pocit

Jura | 10.02.2017

Mám z toho textu nakonec spíše divný pocit....

Přijde mi to jako ozvučování dávných odůvodnění SSSR vůči invazi ... z této strany ten fakt natáčení a záběry byly někde použity.
(Podobně vyzněl i film ohledně 1968 natočený cca v roce 2012, takže bych tvůrce zahrnul do stejného myšlenkového hnízda)
Avšak přechod hranice americkými tanky jsem dříve jako informaci nezaznamenal.

Ty odůvodnění invaze tehdy vyzněly tragicky a stály za odvrhnutím socialismu v našich zemích. Nechápu motivaci se v tom rýpat. Přijde mi, že to akorát zvýší averzi liberastů vůči všemu ze SSSR (a nerozlišování SSSR a nynějšího Ruska).

Takže to spíše chápu jako klacek pod našima nohama, podobně jako se ukázal nakonec Carlos u MH-17, zelenohorský a královédvorský rukopis, slovansko-arijské védy apod.

Pamatuji si když k nám přijeli

Radka | 10.02.2017

Pamatuji si tu dobu, bylo mi 17 let. Bydleli jsme tenkrát na Moravě, přijeli z Polska. Tanky nám rozbily silnice, stály kolony několik dní. Bylo kolem nich neustále mnoho nás z celého okolí, nadávali jsme jim, oni plakali a vyděšeně tvrdili, že přijeli na cvičení, omlouvali se. Přijeli ze všech stran na naše území, všichni z Varšavské smlouvy, překročili hranice v noci. Nám to týden předem psali známí z Jugoslávie, že se u nás chystá převrat, nevěřili jsme. Za Tita bylo v Jugoslávii na rozdíl od nás volněji, jezdili jsme tam, bohužel jsme se s nimi více neviděli, abychom se dozvěděli více. Z přepadu vojsky VS jsme byli všichni vyděšení a zmatení. Nevím, co se dělo v Praze, vím jen že mnozí vojáci VS zdrhli domů. Nevím, co je na tom nemožného.

Most u Remagenu

Jura | 10.02.2017

https://cs.wikipedia.org/wiki/Most_u_Remagenu
.....
Při obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy (mimo Rumunska) v roce 1968, byly záběry tanků, Wehrmachtu i Američanů z natáčení tohoto filmu a pořízené kameramany takzvaných "spřátelených armád", použity jako propagandistický důkaz nutnosti vojenského zákroku proti Československu.[zdroj?]
.....

Takže přítomnost filmového štábu spolu se starými tanky potvrzena.

Nyní jde jen o to, jak vážné to byly argumenty. (tehdejší vyznění všech argumentů SSSR vyznělo trapně, protože tak světové zákulisí chtělo aby tak vyzněly a SSSR se zkompromitoval)

Neznáme všechna místa natáčení, takže nemohu porovnat s místem (údajného) obklíčení této techniky jakoby filmařů.

Re: Most u Remagenu

Petr | 12.10.2018

Vyšla Bílá kniha, která měla dokázat nutnou pomoc. Tam o tancích nic nebylo ale byly tam "důkazy", třeba předseda CSU Straus řekl v roce 1965.
O tancích u Davle při natáčení filmu Most u Remagenu píše Vladimír Škutina v časopise Reportér, později v knize Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů, třetí vydání vyšlo v roce 1990.
Až po přečtení jsem si uvědomil, proč to v Bílé knize není. Důstojník zajásal nad nalezenými nepřátelskými tanky tak do jednoho píchl bajonetem a proletěl skrz plastem, ze kterého byl udělán pancíř.

Re: Most u Remagenu

Petr | 12.10.2018

Nikolaj Starikov taky o tancích vykládá ale přijely z Rakouska.
Vykládá o mrtvých a jinak napadených sovětských vojácích, třeba Češi vypustili močůvku do potoka a vojáci se nemohli umýt. Jak tu byla kontrarevoluce a vojáci byli napadáni.
Moje odpověď byla jednoduchá, lidé nebyli proti všem vojákům, byli proti sovětské okupaci. Sám přiznáváte, že útoky nebyly proti Němcům. Nebyly proti Polákům, někteří zde měli přátele, někteří mladí vojáci hledaly pomníky amerických a britských vojáků a nosili k nim květiny, byli snadno k poznání. Co se týká močůvky v potoce, tomu předcházelo zablokování náměstí, kde byly matky s dětmi a kulomety zabily 7 lidí a další zranily. Manželé a otcové mrtvých s počkali a nalili to tam. Co bylo horší mrtví na náměstí nebo vojáci, kteří se nemohli hned umýt?
Proč neříkáte, co se tu dělo Čechům? Podle mezinárodního práva smlouva vynucená násilím nebo pod hrozbou násilí je neplatná
Mluvíte o stavbách, které tu zůstaly. Neměly stavební povolení, měly s posledním vojákem zmizet.

nesrovnalosti

M.C. | 10.02.2017

Když je autor rozvědčík, nesmí všemu věřit, ale musí si ověřit fakta. Pár věcí mi na tom vyprávění nesedí:
Je uvedeno, že kolona tanků překročila naše hranice a postupovala ve směru Karlovy Vary. Přičemž byli zastaveni zhruba 5 km nebo o něco více, na našem území. Není uvedeno ze kterého směru jeli, ale pokud jeli ze směru Cheb, což by bylo nejlogičtější, tak 5-7 km od hranice vychází přímo do města Cheb. Tam těžko mohli být zastaveni jednotkami rozvinutými do obchvatu, na to je potřeba otevřený terén mimo zástavbu.
Ve směru přes Aš by to tak vycházelo, ale to tehdy z Německa byla houby komunikace a zbytečně by ztratili moment překvapení o 40 minut dříve. Pokud jeli ,,v klidu" tak by se spíš snažili dostat co nejrychleji do měst a ne se trckat někde v cípu našeho území, navíc to tzv. trojmezí bylo zadrátováno velmi silně a sloužili tam ti nejprověřenější z prověřených. Tam se určitě nikdo z obavy z kontrarevoluce do služby chodit nebál.
Na všech cestách mimo oficiální hraniční přechody byly ocelové závory, jehlany a zátarasy. A byly hlídané. Tudy ,,v klidu" taky projet nemohli.
Další komunikace jižněji od Chebu je až Mahring - Chodová Planá. Tudy by ,,v klidu" na Karlovy Vary taky nejeli.
Kolona bojové techniky postupující rychlostí 30km/h (jízda ,,v klidu") urazí 5km za 15 minut, 7 km za 21 minut. Při 40 km/h rychlosti to dělá 12 - 16 minut.
A za tu dobu při tehdejším stavu spojovací techniky někdo dokázal předat informaci o průniku Američanů na naše území na velení, někdo ji zpracoval a rychle předal sovětským vojákům, ti se rychle rozhodli a vyslali Američanům naproti dva tankové pluky. Mimochodem, to je kolik tanků a doprovodných vozidel?
Dva tankové pluky mohla vyslat do bojové akce jedině jejich nadřízený svazek, tj. divize, která musela vydat rozkaz, zakreslit ho do map, aby velitelé věděli kam mají jet, někdo ten rozkaz musel všem velitelům doručit, ti se s ním museli seznámit, vydat rozkaz k odjezdu (předpokládejme ideální stav, že všichni vojáci byli u svých strojů a na nic se nemuselo čekat), vyjet do terénu a tam zaujmout ono rozvinuté postavení.
A to vše před příjezdem Američanů do prostoru zachycení, aby byli překvapeni a vystaveni do vojensky neřešitelné situace.
Uf, jenom ověřit situaci na mapě a celý proces popsat mi trvalo skoro deset minut. Při vší úctě k sovětským tankistům - tohle by za 15-20 minut asi nedali.
Aby se na místě vyjednávání někde v poli u Chebu téměř ihned objevila letecká fotografie situace, to by možná šlo dneska, v době dronů s digitálními kamerami s bezdrátovým přenosem do počítačů a připojených tiskáren.
V tehdejší době, by to letadlo musel někdo vyžádat, muselo by odněkud přiletět, odfotografovat, vrátit se na základnu, vyvolat filmy (Polaroid byla nepřátelská imperialistická technologie) a vyvolané fotografie by musela motospojka doručit na místo.
Nejbližší letiště bylo v Chebu, ale kde se nacházel nejbližší pozorovací útvar schopný fotografování ze vzduchu, to nevím.
V každém případě, by to bylo několik hodin, nejméně dvě.
Aby byla tanková divize v prakticky bojové situaci, nebo v situaci, která se mohla v bojovou kdykoliv změnit, dislokována v prostoru Cheb - Karlovy Vary a štáb sboru byl až v Mimoni, to taky napsal nějaký mimoň.
Čili mi ta historka připadá nereálná, téměř bych řekl: ,,z prstu vycucaná".

Doufám, že ti kdo zavinili, nebo nařídili potopení ponorky Kursk a ti, kdo nařídili sundání letadla s Alexandrovci se každou noc budí zpocení hrůzou, že jednoho dne bude pravda vytažena na světlo a oni budou voláni k zodpovědnosti. Případně je někdo ,,vyřeší".
O malajském a korejském Boeingu ani nemluvě. To byly taky pěkné prasárny.

Re: nesrovnalosti

Yeni | 10.02.2017

Plácáš dohady. Nezažils to, nekomentuj to.

Re: Re: nesrovnalosti

M.C. | 10.02.2017

Já jsem to nezažil, zažili to moji rodiče a můj strýc tam byl tehdy na vojně u PS.
Byl jsem na vojně až těsně po převratu, ještě za ČSFR, my jsme se ještě učili z řádů, kde byly jenom přelepeny nebo přeškrtány věty o vedoucí úloze KSČ apod. Učili jsme se ještě sovětský kód taktických značek a spoustu jiných věcí.
Čili tehdejší principy fungování armády podle sovětského vzoru znám z vlastní zkušenosti.
Kdyby člověk nemohl komentovat dobu kterou nezažil, byli by na tom historikové opravdu blbě.
Člověk komentovat může, ale ve vlastním zájmu by se měl pouštět jenom do komentování situací, kde zná tzv. ,,reálie" tedy tehdejší stav věcí a širší souvislosti, ví jak to tehdy chodilo, jaké postupy se používaly, jakou logikou se tehdy lidé řídili.
No a já si myslím, že o tehdejší situaci vím celkem dost.

Re: nesrovnalosti

Vlabi | 10.02.2017

V textu stojí:
"Je třeba mít na zřeteli, že v dalekém květnu 1945 prošli američtí vojáci územím Československa až do tehdejšího města Karlsbad, po válce opět zvaného Karlovy Vary. A tak se 21. srpna 1968 americké velení rozhodlo, že jakoby natočí historický film o těchto osudových událostech."
Karlovy Vary jsou zmiňovány v souvislosti s rokem 1945, ale nikde se netvrdí, že k popisované události v r. 1968 došlo tam.

Více zde: http://leva-net.webnode.cz/news/jak-americke-tanky-nahodou-vjely-do-ceskoslovenska/

Re: Re: nesrovnalosti

M.C. | 10.02.2017

Nepřímo to tam naznačeno je:
,,Takže Američané při takovém stavu věcí mohli klidně dojít bez jakýchkoliv problémů nejen do Karlových Varů, ale i do Prahy, což byl v podstatě jejich úkol."

Re: Re: Re: nesrovnalosti

Irena | 11.02.2017

Nepřímo není přímo, takže zde jste se M.C. opravdu blamoval.

Re: Re: Re: Re: nesrovnalosti

M.C. | 11.02.2017

Jak jsem se blamoval??
O principu tzv. Occamovy břitvy jste už asi slyšela.

Já jsem vyšel z předpokladu, který z textu nepřímo vyplývá a i z hlediska provedení zrychleného přesunu větší kolony obrněné techniky a jejích doprovodných vozidel je toto řešení nejlogičtější.
Všechny ostatní možnosti které se nabízejí a které jsem stručně popsal jsou pro praktickou realizaci daleko komplikovanější a za podmínek popsaných v textu by je velitel nevolil.
Trasu odpovídající popsaným podmínkám jsem na naší tehdejší hranici s NSR neobjevil.

Pokud by byly hodnověrné poznatky špionáže na straně protivníka ve smyslu, že morální rozklad autorit odpovědných za obranu západní hranice je na naší straně takový, že se při překvapivém průniku nepředpokládá odpor ozbrojených sil ani nepřátelské projevy obyvatelstva a stačí každému, kdo se zeptá co tam děláme říct, že tu natáčíme dokumentární film a dotyčný tomu uvěří, tak není třeba volit komplikovanější postup.
Naopak provádět nějaké šachy by bylo kontraproduktivní, rychlý postup kolon obrněné techniky do nitra území morálně rozvráceného protivníka vyvolává další chaos a rozvrat, podrývá vůli k odporu a podněcuje obyvatelstvo i morálně nepevné složky ozbrojených sil, k tomu, aby spolupracovaly a přešly na naši stranu.
To je v praxi ověřeno.

Čili pokud se vám a kolegovi výše zdá, že jsem historku z původního článku dostatečně přesvědčivě nevyvrátil, je to jenom váš dojem vzniklý vaší neznalostí problematiky plánování a provádění přesunů vojsk a bojové činnosti.

To že v článku není mnoho konkrétních informací, kterých by bylo možno se chytit, není chyba moje, ale jeho autora. Možná to není chyba ale úmysl, protože autor si byl vědom že přílišná konkretizace by vedla k odhalení dalších nesrovnalostí. Konkrétním udáním místa, nebo alespoň trasy, kde k incidentu došlo by se dalo obratem ověřit u místních rodáků, jestli si na něco takového vzpomínají. Takový nácvik by si určitě pamatovali, zvlášť z tehdejších dnů. Můj otec si ještě po dvaceti letech pamatoval, s čím tehdy sovětské jednotky přijely, co na ně oni křičeli a jak na to vojáci reagovali. On si pamatoval i věci z konce války a z doby těsně po válce. To se prostě nezapomíná.

Re: nesrovnalosti

Husák | 21.08.2023

M.C. mám v tom zmatek, o kterém roce vlastně v souvislosti s invazí emerických tanků do Karlsbadu mluvíte? O r.1945, nebo o r. 1968?

nesrovnalosti v nesrovnalostech

Nikdo | 10.02.2017

Nikde v článku není psáno, že postup byl ze směru na Karlovy Vary (ty byli zmíněny v souvislosti z druhou světovou) a také nikde nebylo řečeno, že to dali za 15-20minut. Množství Američanů (u Američanů se mluví o 1. a 3. praporu - ale neví se jak velká část přejela do Čech) a u Rusů taky není jednoznačně uvedeno (viz. dále).

Ty informace jsou velmi obecné a hlavně není jasné množství jednotek. Větší jednotky operují na velkém území a když někde na kraji území ovládaného vetší jednotkou dojde ke střetu může se to prezentovat jako střet dvou větších jednotek i když vlastní dotek byl uskutečněn jednotkami značně menšími. Sporné jaký si mohl udělat obrázek o situaci jeden rozvědčík (jak přesný může být obrázek třeba z jednoho tanku a zpráv z velitelství, když víme, že vedení KS bylo již v té době obsazeno převážně parazity). V článku ani není uvedeno v jaké pozici se účastnil rozvědčík akce.

Mohlo klidně pár tanků pod záminkou natáčení projet s cílem otestovat situaci. Ty pak po prvním setkání s Rusy se rychle omluvily a odjeli a velení to pak mohlo prezentovat jako nějakou operací a rozvědčík měl přístup k těm materiálům, kde situace byla poněkud "přikrášlena".

Je potřeba přečíst celou knihu jestli dává smysl a jestli je autor upřímný a pak složit do nějakého funkčního obrazu. Úplně dobrý první dojem to na mně nedělá, Vše moc obecné, ale J.A. Galuško nemusel mít ke konkrétnějším informacím přístup.

Pro mně osobně by byl výborný důkaze, pokud by se dalo ověřit, že nějaká i třeba malá jednotka sem pod záminkou filmování jela.

Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Nikdo | 10.02.2017

Vše potvrzeno. Jura našel na wiki https://cs.wikipedia.org /wiki/Most_u_Remagenu a také Standa, ale toho považuji - je mi líto Stando - za rafinovaného trolla (nesnaží se skládat celistvý obraz, ale hledá místa, kde "nás" dostat nebo napálit - míněno "nás", kteří se ten obraz snažíme odkrýt, tak jeho příspěvky nečtu). Vše zapadá a když již zde máme představu, kdo tahá za nitky vše dává smysl.

Ironie:
On se tu zrovna v roce převratu natáčel historický film a to zrovna Američany - kapitalisty - našimi třídními nepřáteli.

Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Jura | 10.02.2017

Ne vše, pouze fakt natáčení filmu a přítomnost US tanků v ČR (nicméně starých z 2WW).
Fakt překročení hranice tanky 1. a 3. divize spíše visí ve vzduchoprázdnu.

Re: Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Nikdo | 11.02.2017

Tak to také beru. Nevíme jak objektivní měl přístup daný rozvědčík k informacím ať ze vnitřku (svědomí) nebo zvnějšku na jaké přesně byl pozici (nevím co všechno může zahrnovat funkce rozvědčík a co přesně takový rozvědčík dělá - třeba jenom připravuje a zpracovává nějaké materiály). Pro mně je, že se ten film točil v roce "revoluce" dostatečná informace ukazující na zákulisní řízení.

Bitvy v Mostě

Standa | 11.02.2017

Ono by bylo dobré začlenit ten film do souvislostí v kinematografii:
- Na konci 60. let byla československá kinematografie celkem uznávaná a rozjela se spousta koprodukčních projektů (připoměňme třeba plány na remake Vorlíčkovy Jessie, českými animátory realizovanou francouzskou Divokou planetu, )
- Starý most byl v 60. letech definitivně obětován těžbě uhlí. Postupně byl likvidován v letech 1962 až 1982. K němu se proto po celou dobu slétali filmaři jak včely na med. Možnost natočit reálnou destrukci části města, nebo alespoň využít ruiny a vydolovanou krajinu, nenalákala jen Američany, ale samozřejmě předtím i československé a posléze i sovětské, polské a německé filmaře. Je ale fakt, že ze zahraničních produkcí přijeli Američané jako první.

Točily se tam například následující filmy (letopočet je premiéra, mohlo se točit o rok dřív):

1965: Šerif za mrežami (SSR)
1966: Hodina H (ČSR) - první filmovaný odstřel pro televizní pořad
1967: Konec srpna v hotelu Ozón (ČSR)
1968: Žert (ČSR)
1969: Případ pro začínajícího kata (ČSR)
1969: Most u Remagenu (USA)
1972: Jatka č. 5 (USA)
1972: Interview se smrtí (SRN)
1973: Špaček a lyra (SSSR)
1974: My se vrátíme (SSSR)
1974: Ile jest Ŝycia6 (PL)
1975: Jakub lhář (NDR)
1976: Jeho poslední pád (NDR)
1977: Vojáci svobody (SSSR)
1977: Fronta v týlu (SSSR)
1978: Kentauři (SSSR)
1979: Na západní frontě klid (USA-VB)
1979: Sto koní (PL)
1979: Daleká cesta před námi (PL)
1980: Signum Laudis (ČSR-SSR)
1980: Svítalo celou noc (ČSR)
1980: Narozeniny mladého Varšavana (PL)
1981: V týlu nepřítele (Igor Gostěv, SSSR)
1985: Boj o Moskvu (2 díly Agrese a Tajfun) (Jurij Ozerov, SSSR)

A to jsem ještě asi něco vynechal (například všechny dokumenty).

Re: Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Dušan | 12.02.2017

On prieskum bojom sa môže urobiť aj postrádateľnou technikou a tie z 2 svetovej zase neboli až také zlé. A potom Neviem aká bola vtedajšia výzbroj, ale nemyslím že by behali na cvičiskách napríklad T72

Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Standa | 10.02.2017

Je škoda, že mé příspěvky takhle berete. Mou motivací je upozornit na chyby proto, aby buď mohly být opraveny, nebo aby mi mohlo být to upozornění vyvráceno jako má chyba.

Jsem přesvědčen, že nadšeně tupým přitakáváním se pravdy dobrat nedá. Naopak si myslím, že je dobré procházet předkládané informace s otevřenou myslí, zkoumat je kritickým rozumem a konfrontovat navzájem pro ověření konzistence. Podle zásady "Padni komu padni".

Re: Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Nikdo | 11.02.2017

Jistě je to užitečné, ale ne pro mne, ale pozor je to neosobní mám i kamarády, u kterých se vyhýbám konfrontaci, protože se zaměří na nějaký konkretní detail, kterým je pro mně neefektivní se zabývat a dokazovat ho, ztrácím tím zbytečně čas i když je to třeba trochu jinak, když je celek a kostra v pořádku, detaily se postupně doladí a mohou být i trochu špatně, nejdříve je potřeba mít dobrý základ (lépe nechat něco v horší kvalitě a postupovat dál a věnovat se tomu nejpodstatnějšímu).

A beru zpět toho trolla, a přijměte moji omluvu. Zkusím to formulovat přesněji, tento způsob hledání je pro ně nevhodný a tluče se s mým přístupem kde prvotní je intuice a logika a fakta pak slouží k vysvětlení a rozluštění co intuice vlastně říká. Jsem ve stavu, že nepovažuji svůj světonázor za vykrystalizovaný a tudíž nejsem ve fázi ho dokazovat nebo konfrontovat s ostatními. Už jsem ho měl, ale po seznámení s KSB jsem ho vyhodnotil jako nedostatečný a nyní ho přeskupuji.

Podporuji užitečnost Vašeho jednání, protože se tím rozvíjí smysluplná diskuze a když to nezaujatě posoudím, nevhodně jsem sklouzl do osobní roviny. Určitě Vaše inteligence, pokud se uvnitř rozhodnete kopat za dobro může pomoci (beru to tak, že každým okamžikem znovu a znovu máme na výběr přiklonit se k dobru nebo sklouznout ke zlu - jako jsem tam sklouzl sám, když jsem Vás označil za trolla, jenom proto že je mi Váš přístup nesympatický)

Poznání zdar!

Re: Re: Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Standa | 11.02.2017

Vpohodě, mám rád ostrou diskusi o tématu, podloženou věcnými argumenty.

Ale myslím si, že s mými příspěvky si už nebudete mustet nijak lámat hlavu. Správce si patrně vzal za své, aby ty, které zde cokoliv narušují či porušují, nadále nikoho neobtěžovaly.

Re: Re: Re: Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Nikdo | 12.02.2017

Nejsem proto, aby to byla válka, nepřítel je velmi silný, každý se počítá. Je ovšem někdy obtížné najít společnou řeč.

Zjistil jsem u sebe, že příliš tlačit na pilu je k ničemu a nikoho nepřesvědčím a to i když si jsem úplně jistý, že to mám srovnané (vyzkoušeno ne na internetu, ale z očí do očí). Součástí cesty je i najít způsob jak si předávat informace a neubližovat si.

Dám příklad: Byl jeden automobilový závodník a byl velmi hrubý, všechny urážel a všem se smál: "Co je Vám jsou to jenom slova, je to nic, jste padavky?" Pak mu někdo řekl a co máš v pneumatikách: "Pouhé nic, jenom vzduch a přeci na něm jezdíš". A on se od té doby změnil.

Možná to tak nemíníš - vsadím na "Tvoji upřímnost" (pozor, pravdu nejde schovat a dřív nebo později se vše ukáže) - Tvoje příspěvky působí arogantně a "schazovačně" a jsou tam i nadsázky, které vypadají jako záměrná lež (třeba s Antarktidou a rovníkem). A také to vypadá, že se nesnažíš KSB a DVTR studovat. Pak je potřeba se nedat odradit, když něco chce člověk dělat a je to srdcem, tak i když mu někdo nespravedlivě dá facku (je to ovšem silně subjektivní) tak se neurazí a bude v tom pokračovat (takové věci se stávají a nelze se jim vyhnout, a také se v nich láme chleba, jak to bytost ustojí). Za mne budu tvoje příspěvky číst, to je vše co pro Tebe mohu udělat.

Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Standa | 13.02.2017

Postupně.

Podívejme se prosím nejprve na příklad, kterým jste v závorce demonstroval mou arogantnost či shazovačnost:

Mé tvrzení, vložené do otázky, znělo, že pobřeží Antarktidy je v mapě Oronce Fine blíže rovníku, než Egyptské pyramidy.

Pyramidy jsou přibližně na 30. rovnoběžce (1800 námořních mil od rovníku). Zkustme se teď podrobně podívat na souřadnicový systém diskutované mapy. Jsou tam zamalovány rovnoběžky po deseti stupních, polární kruhy a obratníky. Jižní pevnina tam sahá kousek pod obratník, podle mého hrubého měření pravítkem přibližně někam mezi 25 a 26. rovnoběžku (1500-1560 námořních mil od rovníku). Je tedy rovníku o přinejmenším 200 mil blíž než pyramidy. Klidně po mně zkontrolujte, jestli je tomu skutečně tak.

Bylo tedy mé vyjádření nadsázkou, vypadající jako záměrná lež?
Nemohlo být pouze popsáním prokazatelného faktu? Nebo to bylo něčím jiným? Čím?

Uznávám, že jsem mohl prostě jen suše předložit fakta a nedávat je jako otázku, jež může provokovat. Možná mi poradíte, jak takovéhle věci předkládat lépe. Mým záměrem bylo předložit fakta, dát jasně představitelný a přitom zcela pravdivý příměr, přitom přimět čtenáře k ověření faktů a k přemýšlení.

Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Nikdo | 13.02.2017

Není blíže už na první pohled pyramidy jsou pod obratníkem raka směrem k rovníku a nejvystouplejší výběžek Antarktidy je stále nad obratníkem kozoroha. Aby to souhlasilo měla by být Antarktida zhruba o jednu rovnoběžku menší, ale když započteme "odledněné" oblasti už to začíná plus minus sedět. Tohle Vaše tvrzení mělo podpořit výrok, že nesouhlasí ani tvarem ani velikosti ani polohou (dejme tomu je velmi subjektivní co kdo zahrne do podobné a rozdílné). Pokud ale by si to kartograf vymýšlel, což je čistá spekulace, tak proč udělal placku, když všude jinde je pevnina většinou členitá a rozdrobená a po okrajích roztřepená, za mne se to mnohem více blíží podobnosti než rozdílnosti. Stejně jako potvrzení vyžaduje 100% jednoznačnost, tak i vyvrácení vyžaduje 100% jednoznačnost a nelze ji stavět na neověřitelném předpokladu, že si to autor vymyslel.

Dále je to pouze indicie a není moc šikovné se ji pokoušet potvrzovat nebo vyvracet je potřeba poskládat mnoho střípků k nějakému celkovému smysluplnému obrazu. Poznání začíná vždy tak, že nejdříve víme pouze hodně přibližně a postupně zpřesňujeme. Na vyvracení nebo potvrzování bych potřeboval mnohem více informací, podrobnosti kdo, kdy a kde mapu našel, je nějaké známá historie vzniku mapy, proč ji někdo a pro koho vyhotovil atd...

Do matrice to zatím zapadá až nebude přehodnotí se to.

Re:Pyramidy

Sranda | 14.02.2017

Nejprve bych byl rád, kdybychom si ujasnili ty pyramidy.

Zkuste se podívat na tuhle mapu (nebo libovolnou jinou, kde je obratník raka (tropic of cancer) i Káhira, u níž pyramidy v Gize (v mapě je taktéž vyznačena) stojí:
http://www.mapsofworld.com/egypt/maps/egypt-map.gif
Podle mne je obratník (23°26') mnohem blíž rovníku než pyramidy (Velká 29°59'). Pyramidy se tedy nacházejí od obratníku směrem na sever - o stovky kilometrů DÁL od rovníku, NAD obratníkem (při pohledu, kdy je sever nakoře).

Re: Re:Pyramidy

Nikdo | 14.02.2017

Končím tuto diskuzi. Jste vůbec schopen vidět jak je neplodná. Dokazujete pouze svůj krajně nevhodný a nešikovný příměr. Samozřejmě, že jsem vyšel z původní mapy, kde jsou obratníky zobrazeny dvěma čarami a po paměti od oka kde jsou asi pyramidy a pohybuji se pouze v původní mapě. Mohli by jsme zajít dál a najít pomyslnou středovou rovnoběžku roztroušených pyramid a najít středovou rovnoběžku kolem Antarktidy a ta by byla mnohem níže něž obratník kozoroha (vše na původní mapě).

A také od začátku vím, že ty vzdálenosti nejsou ani ve skutečnosti až zas tak rozdílné, rozhodně ne řádově, šlo jenom o to aby to vypadalo absurdně. Byla to zkouška, u mně jste neprošel.

Co se týká podobnosti zobrazil jsem si na internetu družicový globus a točil s ním a je to podezřele podobné, zvlášť když započítáte "odledněnou" část.

Nedá se s tím nic moc dělat. Mohl si to někdo vymyslet, no mohl.
Dávám za sebe tomu tak 1%
Získal někde nějaké informace 99% (to jste dokonce uvedl, že mu řekli nebo naznačili nějací námořníci - dobrá myšlenka, dobrým směrem, i když s ní nesouhlasím)

Jak již jsem uvedl vyvrácení musí být 100% jinak je to k ničemu a může být přitom sebevíc vtipnější. Máte pochybnosti skvělé jsou solí života a drží nás na zemi. Stačilo uvést to se mi nezdá, ta Antarktida by měla být asi o 20% procent menší a ne se snažit být zajímavý, pak by Hox odpověděl ještě je potřeba zahrnout odlednění. Pak by se dalo odpovědět no možná, ale je to stále sporné a víc se z dané informace asi vytěžit nedá.

I přesto, že jste u mně neprošel což je subjektivní a může se časem změnit. Jsem trošičku na Vaší straně, protože se mi libí důslednost s jakou jste svůj příměr obhajoval (člověk není osamělý ostrov a komunikace je vždy oboustranná a každý má trochu jiné kódování, chytré okouzlující řečičky používají Trockisté, naproti tomu geniální Stalin mluvil tak, že mu všichni rozuměli i ty nejprostší).

Ještě zajímavost zapamatována ze seriálu Futurama:
Díl, kdy Frey ztratí Bendera, který se ztratil v dalekém vesmíru v jakési binární mlhovině (představující boha):
"Bůh to zařídí vždycky tak, aby se jeho zásah nemohl dát dokázat a poznat"
Něco podobného bylo ve Start Treku - Voyager - Sacred Ground
Kdy v příběhu, nezbylo než věřit, sice se pak najde "vědecké vysvětlení", ale kapitánka Janewayová, řekne "já vím"... Hezky ukázáno setkání bytosti s bohem - nebo jinak bytost pochopí řeč životních okolností.

Poznání zdar! (sem už se nevracím, považuji to za vyčerpané, třeba se potkáme v další diskuzi a asi máte k tomu co říci, přečtu si to - jak na začátku, tak na konci - opakuji už odpovídat nebudu)

Re: Re: Re:Pyramidy

Standa | 14.02.2017

Ač asi už zbytečně, ale přece jen doplním:

Já si samozřejmě pyramidy také promítl do původní mapy (přesněji řečeno do její zvětšeniny zde: https://i0.wp.com/www.badarchaeology.com/wp-content/uploads/2011/09/oronce-fine-map.jpg). Pyramidy by měly být do 20 km od špičky delty Nilu. Tu podle mne tvoří V z tlustých čar se špičkou na souřadnicích 62,30 (mapa má nultý poledník o přibližně 20° západněji než my dnes, proto tak vysoká hodnota zeměpisné délky) Jsou tam tedy na 30° severní šířky podobně, jako na moderní mapě.

A k podobnosti či nepodobnosti tvaru snad už jen obrázek z doby, kdy jsem to podrobněji zkoumal. Současná Antarktida je na něm vložena do souřadnicové sítě původní mapy. Snažil jsem se, aby poloha polárního kruhu co nejpřesněji odpovídala, stejně jako směřovvání Antarktického poloostrova. Dělal jsem to ručně, takže tam může být drobná chyba, která by ale neměla přesáhnout jednotky procent v rozměrech a max. 10° v natočení. Podobnost ať už si teď porovná každý sám. připomínám jen, že obrys je včetně šelfového ledu. Bez něj by byla skutečná Antarktida členitější.

http://www.suenee.cz/wp-content/uploads/2015/02/Antarktida-ala-Standa-1024x699.jpg

Re: Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Standa | 14.02.2017

K rozdílnosti:
Pokud se jedná o kvantitativní veličiny, tak pokud sám o něčem tvrdím, že je to podobné velikostí, míním tím rozdíl do 10% velikosti té veličiny. Pokud naopak podobnost popírám, mám tím na mysli, že větší z hodnot je alespoň dvojnásobkem té menší (větší poměr než 2:1). Je-li poměr větší, nejedná se podle mne o podobnost, ale o několikanásobek. Pásmo mezi 1,1 násobkem a 2 násobkem beru jako prostor, kam si každý může umístit svou subjektivní hranici a o podobnosti nebo nepodobnosti raději nepíšu.
Nevím, jestli bychom se na takto popsané podobnosti či nepodobnosti shodli.
Pokud se shodneme, tak pevnina na mapě si se současnou Antarktidou co do velikosti podobné nejsou. Ta stará mapa ukazuje něco mnohonásobně většího.

Co se týče tvarové podobnosti: na té staré mapě například vůbec není ostrá tisícikilometrová čepel Antarktického poloostrova (po odstranění šelfového ledu ještě delší). Na jeho místě proti Jižní Americe je naopak namalována pevnina s jakýmsi zálivem tvaru U. V některých polednících je odchylka nákresu od skutečné Antarktidy několik stovek kilometrů, jinde i kolem 5000 km. To jsou důvody, prož jsem popíral tvarovou podobnost.
Ale klidně navrhněte nějaké kritérium pro porovnání podobnosti dvou plošných útvarů a můžeme je zkusti uplatnit zde i na jiných případech.

Nepodobnost v poloze je asi jednná část mého popisu, kde může být mé vyjádření napadnuto jako špatné. Chtěl jsem tím popsat, že skutečná Antarktida nesahá moc daleko mimo polární oblast, zatímco v té mapě značná část pobřeží jižního kontinentu leží až v subtropech. Uznávám, že to lze pojmout i tak, že skutečná Antarktida je v té namalované celá obsažena, takže polohu lze popsat jako podobnou.

Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

M.C. | 10.02.2017

Přečtěte si to pořádně:
V článku se píše o tom, že pronikly prapory 1. a 3. americké divize, není uvedeno kolik praporů. Ano, mohlo by to být teoreticky tak, že každá divize vyslala po hlavních osách postupu předsunuté tankové a mechanizované prapory, aby ověřily průjezdnost tras a další překážky po cestě, případně rozmístění jednotek protivníka, aby hlavní pochodové proudy divize nevjely bezhlavě do nějaké pasti. To se dělá zcela běžně.
Když už by se vydali natáčet dokument o postupu americké armády na Karlovy Vary, tak by bylo logické kdyby jej natáčeli na cestě do Karlových Varů, ne? Když se ta možnost nabízela. A jedině tam by taková výmluva mohla obstát.
Most u Remagenu nemohli u Remagenu natáčet, protože ho ještě před koncem války Němci bombardováním zničili. Podobný most by asi našli i na Západě, ale nikde na Západě se v té době nebořilo celé město kde by mohli navodit opravdu autentickou atmosféru války, opravdu bořit domy apod.

Ve směru na Cheb a KV je průchod přes hranici do obydleného prostoru na dobré komunikace nejkratší a nejsnazší, všude jinde na celé Šumavě je to daleko komplikovanější a cesty tam nijak nepřipomínají trasu do KV. Další vhodná trasa k průlomu je až Č. Velenice- ČB.
Čas 15-20 minut jsem si stanovil jako orientační podle údaje z článku o tom, jak hluboko za čárou byli zachyceni a mě známé pochodové rychlosti kolon pásových vozidel, přičemž jsem bral spíše nižší hodnoty.
60km/h=1km za 1min, 30km/h= 1km za 2min, 20 km/h= 1km za 3 min. Jak prosté, milý Watsone.

Z ostatních úseků západní hranice je to do Mimoně ještě dále.
Co myslíte tím, že vedení KS bylo obsazeno převážně parazity?
Jestli se tím myslí komunistická strana, tak vedení jakékoliv KS nemělo v tom okamžiku možnost vývoj situace ovlivnit, armáda měla své rozkazy a jela podle nich, takže případné zamoření jakýmkoliv druhem parazitů nemělo na bezprostřední vývoj situace vliv. Naší armádě zakázali klást odpor a tím to zhaslo.

Sovětští vojáci byli naopak na možnost střetu s jednotkami NATO předem upozorňováni a byli na to připraveni. V jednom útvaru dokonce velitel uzavřel debatu na toto téma: V každém případě, pokud k tomu dojde, je věcí naší vojenské cti, aby socialistická část Československa byla větší než ta imperialistická.
Ti vojáci a velitelé vojsk vyslaných k nám tomu věřili, že k nám jedou potírat kontrarevoluci a brali to vážně. Kdyby se před nimi nějaký americký tank objevil a vystřelil, tak by se tomu nedivili a šli by do akce bez ptaní. Jenom by to nahlásili nahoru.
Do předsunutých a průzkumných odřadů bývali určováni schopní a samostatní velitelé, kteří uměli rychle a správně vyhodnotit situaci a najít řešení.
Dobrý popis je např. v knize J. Bessonova (název jsem zapomněl, vyšla před cca 15 lety v nakl JOTA), kde autor bývalý velitel předsunutého odřadu v síle 10 tanků popisuje boj za německými liniemi v úvodní fázi berlínské operace.

V reálu se Američané naopak stáhli do vzdálenosti 30 km od hranice, aby nedošlo ke střetu, kdyby nějaká splašená sovětská jednotka projela až do NSR.
Jak napsal jeden kontroverzní ruský spisovatel:
,,Vojáci západních armád mají velkou schopnost zabíjet, ale malou schopnost umírat."

Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Jura | 10.02.2017

K napodobení bombardování byly použity záběry z řízené demolice Starého Mostu. Skutečný most hrající ve filmu stojí v Davli na řece Vltavě blízko soutoku se Sázavou. Pro účely filmu byl most nadzdvižen o cca 3 m, byly nakašírovány věže a vyhlouben tunel na pravém břehu Vltavy.

Most u Remagdavle

Standa | 10.02.2017

Dovolil bych si připomenout, že mužů v amerických uniformách i amerických tanků ze 2. světové války se tu skutečně pohybovalo celkem dost. Dokonce i vojáky Wermachtu tu bylo možné v roce 1968 potkat - a to buď kousek od Prahy v Davli, nebo také ve starém Mostě.

Výsledek vizte zde:
https://www.youtube.com/watch?v=D94sC5mJHEY

zvedá se mi žaludk

Ladislav Malík, PhDr. - 75 let | 10.02.2017

Zvedá se mi žaludek z takových lží a výmyslů. Tragédií je, že ten člověk opravdu, za života, věřil těmto zákeřným propagandistickým výmyslům. Sovětská propaganda také v TV ukázala sklady zbraní protisocialistických živlů. Byl to zbrojní sklad Lidových milicí jedné závodní jednotky, tedy oficiální a registrovaný sklad zbraní.
Jeden z mých spolupracovníků byl v říjnu 68 vyhnán ze SSSR, protože protestoval proti tomu, že sovětská televize neustále ukazuje stovky rakví sovětských vojáků, kteří padli v bojích při osvobozování Československa. Zřejmě to byli zastřelení dezertéři, kterých bylo po celé republice stovky.
Je naprosto směšné, až tragické tvrdit, že okupace byla chytře a bezvadně utajena! Na našich hranicích s NDR, Polskem a SSSR, stály několik měsíců motorizované jednotky - tanky, obrněnci. spojové jednotky a obyvatelé Německa i Polska nám neustále říkali, že nás budou Rusi okupovat, že jim vojáci říkají, že nás musí osvobodit od západoněmeckých imperialistů. Nevěřili jsme tomu, protože Rusi věděli, že v Československu jsou velmi oblíbení (mimo Pražáků, kteří milují jen Sudeťáky). V té době mi bylo 26 a pracoval jsem v ostravském těžkém průmyslu. Úroveň utajení přípravy okupace lze demonstrovat na této příhodě: když po silnici do Havířova přijížděla kolona obrněnců, stáli jsme na chodníku a hrozili jim, volali jsme "okupanti vraťte se domů..." a vtom vedoucí vozidlo vybočilo a přijelo k nám (skupinka civilistů z našeho domu), vyskočil velitel a přišel k nám s mapou a zoufale se ptal kde je. Říkal, že jede z Českého Těšína a na mapě je Ostrava vzdálena za lesy a loukami, ale oni neustále jedou v Těšíně. Tak byli připraveni na přepad naší země. Nikdo jim nevysvětlil, že v naší zemi je hustá zástavba atd. Samozřejmě jsme je poslali zpět do Těšína, když se ptal, na kterou silnici mají odbočit.
Ten důstojník, který napsal svoje paměti je obětí vlastní propagandy. Víme přece, že prvním poraženým ve vojenském konfliktu, je pravda.
Předtím, než došlo k okupaci, agenti KGB zaměstnání jako novináři, horlivě psali, že se musíme stát neutrálním státem. Všem se nám to líbilo a myšlenku jsme podporovali. Jenže jsme nedomysleli následky.
A ještě k pamětem: před několika léty jsem dostal knížku "Pravda o Kursku" (potopená jaderná ponorka). Knihu napsal nejvyšší prokurátor RF Vladimír Vasiljevič USTINOV, kterého Putin jmenoval za hlavního vyšetřovatele této tragédie. Kniha podrobně popisuje průběh vyšetřování se závěrem, že ponorku nepotopili Američané (což se tvrdilo v Ruském tisku). Ale pan Pjakin nepokrytě tvrdí, že ponorku torpedovali Američané!
Jaká pravda bude o chudácích Alexandrovcích?!

Re: zvedá se mi žaludk

MichalB | 10.02.2017

Pane Ladislave,
mám dotaz - Vy znáte osobně toho člověka, že ho označujete za vymýšlejícího si lháře? Byl jste osobně přítomen oné "schůzky" amerických a ruských vojáků? Ty zastřelené dezertéry jste předpokládám spíše vytušil, než že by šlo o informaci nebo se mýlím?
Z Vašeho komentáře by se klidně dalo ve stejném duchu tvrdit, že i Vy jste "obětí vlastní propagandy", ale neudělám to. Místo toho se optám - jste ochotný sám sobě s čistým svědomím říci, že byl komentář napsán nezaujatě?
A co se toho Kursku týká - umíte si představit, co by se stalo, když by oficiální místa kolem ruského presidenta Putina oznámila, že šlo o nepřátelský akt ze strany Ameriky? Zkuste se na to podívat s přihlédnutím na diplomaticii a strategii. Možná pak pochopíte, proč Pjakin tvrdí něco a hlavní vyšetřovatel zase něco jiného. Jde o totéž, jako u vámi ironicky poznamenaných Alexandrovcích.
Když byste se oprostil od osobní zášti vzniklé v minulosti a živené v sobě dodnes, svět kolem Vás by byl zase o kousek příjemnějším místem.
Přeji Vám příjemný den.

Re: Re: zvedá se mi žaludk

M.C. | 10.02.2017

To nebyli v pravém smyslu slova dezertéři, to byli vojáci, kteří pochopili po debatách s našimi lidmi, že sem přijeli zlikvidovat ne kontrarevoluci ale pokus o nápravu chyb socialismu.
Bylo jich opravdu hodně, některé jednotky z měst musely být staženy a nahrazeny, protože byly na hraně vzpoury nebo z nich začali skutečně vojáci utíkat, když viděli jak to u nás vypadá.
Proti tehdejšímu SSSR byl u nás socialistický ráj na zemi.

Než něco napíšete, tak se nad tím zamyslete. Podle vaší logiky by nebylo možné vyšetřovat trestné činy, neboť kriminalista se zpravidla v době spáchání trestného činu na místě činu nenachází.
Přesto většinou dokáže tým kriminalistů průběh trestného činu rozkrýt, popsat, vyloučit nepravdivé a smyšlené informace a pachatele usvědčit. Soudce, který na základě výsledku vyšetřování vede proces, na místě v inkriminovanou dobu obvykle také nebyl, zrovna tak státní zástupce, obhájci atd.

Zajímavé, že v případě potopení ponorky Kursk jste ani vy, ani nikdo z nás na místě nebyl a nebrání vám to v označování viníků.
Dtto Alexandrovci.
Taky jsme o tom všichni jenom slyšeli a viděli to v televizi, popř. o tom četli.

Nebojte, Kursk je ještě přijde draho, Alexandrovci také.

Re: Re: Re: zvedá se mi žaludk

MichalB | 11.02.2017

Kriminalista je někdo, kdo hledá důkazy, svědky, zjišťuje okolnosti. Komentující, na kterého jsem reagoval nehledal nic, pouze spekuloval na základě osobních postojů. To je v přímém rozporu s kriminalistou.

Co se Kursku týká, netvrdil jsem ani A ani B. Pouze to, že pan Pjakin říká jednu věc a Oficiální vedení RF jinou a také jsem naznačil to, že chápu, proč k něčemu takovému dochází. Nezabýval jsem se samotnou tragédií, nýbrž jejímu interpretování veřejnosti tak, aby nedošlo ke světové válce, čehož bylo bohu dík dosaženo.
Zdaleka ne vždy je podání pravdy veřejnosti v zájmu veřejnosti - to je třeba pochopit.

Re: Re: Re: Re: zvedá se mi žaludk

M.C. | 12.02.2017

Kapku vás poopravím.
Pan Malík se snažil usuzovat na správnost informací uvedených v původním článku (chcete-li ,,spekulovat") na základě vlastních vzpomínek na tehdejší události a na základě zkušeností lidí ze svého okolí.
Čili hledal odpověď na otázku, jestli je možno tomuto příběhu věřit a jestli se věci udály tak, jak je popisováno, nebo se jedná o smyšlenku propagandistů k podpoře legendy o kontrarevoluci u nás a nutnosti jí zabránit ozbrojeným zásahem.
Já tam určitou podobnost s postupem kriminalisty spatřuju. On do toho samozřejmě nemůže zapojit technické specialisty, takže je jeho rejstřík oproti týmu kriminalistů omezen na analýzu zkušeností z obdobné situace a výpovědi svědků.
Váš výpad oproti němu se mi proto jeví jako zbytečně ostrý, šlo to napsat jinak, slušněji.

Proč oficiální ruská místa zatloukají před vlastním národem i před světem skutečný průběh některých provokačních akcí proti Rusku nebo SSSR (např. případ zničení Boeingu 747 linky KAL 007 z 1.9.1983) je mi zcela jasné.
Vojáci vidí věci většinou na své vlastní, šesté prioritě a dál už ne, zatímco vedení státu vidí souvislosti na vyšších prioritách a jeví se mu to tak, že není vhodná doba pro otevřené nepřátelství (ti lidé jsou už stejně mrtví), je třeba počkat na výhodnější situaci a mezitím využít celou věc k vydírání protivníka a tlačení ho k ústupkům výměnou za slib, že nerozmažou do celého světa, jaké prasárny se ti druzí dopustili.
Např. s případem KAL 007 vydíral Američany ještě Jelcin v roce 1993, když ho tlačili, aby veřejně řekl pravdu nebo ,,pravdu" o některých událostech ze sovětské éry. Tehdy prohlásil, že v tom případě řekne pravdu i o skutečném průběhu incidentu s KAL 007.
Američané se následně uklidnili, protože tohle by jim kromě obrovské ostudy vyneslo taky pěkných pár soudních procesů o odškodnění pozůstalých po obětech této zvorané provokace.

Pjakin si může dovolit říct více, protože on není oficiální činitel a jeho videa sleduje pár desítek tisíc lidí, tak to nevyvolá takový poprask a on to zároveň naťuknout musí, aby byl schopen prakticky ukázat, jak se na různých prioritách pracuje s informacemi a událostmi a jak každý mrtvý na vyšší prioritě zachraňuje desítky tisíc životů na nižších prioritách.

Ruští vojáci padlí v Sýrii nedostávají tituly Hrdinů Ruska pronic zanic. Rusko v Sýrii názorně předvádí světu své schopnosti a bere tak druhé, třetí, čtvrté atd. straně chuť to proti Rusku zkusit naostro, což by i v případě vítězství znamenalo stovky tisíc obětí (ne-li milióny) a obrovské materiální škody a další studenou válku.
Putin a spol. vědí velmi dobře co dělají a proč a to že my to občas nechápeme je tím, že nevidíme všechny souvislosti.
Jak říká Pjakin, je třeba studovat tlusté knihy, aby se člověk naučil uvažovat tímto způsobem taky, a potom se přestane divit a naučí se lépe číst mezi řádky všelijakých dez-informací v médiích.

Re: "Pražské jaro"

lk | 10.02.2017

Na převrat bylo tehdy ještě brzo, šlo především o diskreditaci SS v soc. táboře i v západním světě. Akce vojsk VP byla odsouhlasena USA.

Re: zvedá se mi žaludk

L. Malík | 10.02.2017

Nevyčítám Vám, že toho autora bráníte. Ale je zřejmé, že jste v té době buď ještě nežil, nebo je Vašim úkolem usměrnit moje vzpomínky. Tyto ubohé teorie o Američanech se objevily už v 69. a 70. roce. Ale všichni věděli, že se filmaři z mnoha zemí vyřádili ve starém Mostě. Mám na mysli město Most. Historická část města byla odsouzena ke zbourání - uhelné sloje. Jen kostel byl zcela unikátním způsobem přemístěn několik set metrů mimo ohrožené území. Takže domy odstřelované děly a tanky vypadaly velmi působivě, proto tam mnoho filmových štábů nafilmovalo válečné scény, v tomto případě i Most do Remagenu (za odměnu tam hrají i čeští herci). Protože lidé reagovali na tyto novinové články (o Americké armádě) velmi podrážděně, zůstalo jen u vysílání pro Rusko a Ruské vojáky. Odtud asi pochází informace sovětského důstojníka. Je zřejmé, že tomu věřil.
K dezertérům: první rok byla hlášena spousta dezercí, protože si vojáci mysleli, že se lehce dostanou do NSR. To mi řekl staršina ruské posádky v Bruntále. Můj zaměstnavatel mě tam poslal postavit rozvodnu VN a rozvody el. en., protože původní napájení nestačilo na zvýšený odběr proudu.
Spolupracovník: jeho otec působil ve vojenském okruhu za Bajkalem - Čech. Jeho syn se tam narodil a deset let chodil do školy. Celá rodina se vrátila do ČSSR (1960) a on se vyučit elektro oboru a nastoupil u naší společnosti. V roce 1968 dostal povolení k návštěvě svého minulého domova a tak tam odjel za babičkou na dva měsíce. Po okupaci Československa se dostal do těžké situace, protože opilý velitel milice mu ukazoval v TV záběry jak z letadel vynášejí rakve "hrdinně padlých sovětských vojáků" a vyhrožoval mu, že ho zastřelí. Máte pravdu, že ty truhly mohly být prázdné. Ale protože jsem v těch bruntálských kasárnách strávil téměř rok, tak vím, jak se velení chovalo k obyčejným vojákům. Nejvíce byli šikanování VŠICHNI nerusi a nejvíce "šikmoocí". Proto ty časté dezerce. (V policejních záznamech z té doby, musí být informace o přestřelkách a zraněných našich policistech) Nedivím se, že se SSSR okamžitě rozpadl, když jim Gorbačov zajistil beztrestnot. Ta nenávist nerusů k Rusům byla přímo hmatatelná.
Všichni, kdo navštěvujeme tuto stránku, doufáme v pomoc Ruska proti byrokracii EU a Rusům fandíme. Ale to neznamená, že nebudeme kriticky, podle vlastních zkušeností, hodnotit jejich informace. Už na aeronetu jsem psal, že mám rád besedy Pjakina, protože se tam dozvím informace, které nejsou nikde k dispozici. Ale v sumě musím Pjakina brát jako ruského vlastence, který bude vždy naprosto nekriticky hodnotit situace ve prospěch své země. Znáte takového českého vlastence ?! Já ne.

Re: Re: zvedá se mi žaludk

Nikdo | 11.02.2017

Autora nikdo nebrání, zjišťuje se o co jde a přistupuje se k tomu, tak že se autoru snažíme nejdříve důvěřovat, ale když nebude sedět, tak to nebude sedět, cílem zjištění skutečnosti.

Hlavně, ale jsem v opozici, dívat se na Pjakina jako na ruského vlastence. Pjakin je v prvé řadě nositel nové koncepce uspořádání společnosti, která je obecně platná napříč nádory. A nikdy to v této koncepci není jeden národ a jeho zájmy proti jinému národu. Koncepce je v zájmu přežití všech národů. Je to boj zločinné elity a paraziti versus národy, na kterých parazitují.

Když už tak vnímat Pjakina jako zastánce Ruského civilizačního okruhu s jeho koncepcí člověk člověku člověkem a né vlkem. Všechny národy v Ruském okruhu žijí se svojí kulturou dodnes a proto je v našem zájmu se do tohoto okruhu zapojit, pokud si nás připojí západ je to naše smrt, míním našeho národa. Už jsme tam dříve byli a fungovalo to, půl století míru a stability a stát nám zůstal, když si nás připojí Německo zničí nám státnost jako první věc.

Re: Re: Re: zvedá se mi žaludek

M.C. | 11.02.2017

Vidím to velmi podobně.

Re: Re: Re: zvedá se mi žaludk

iveta | 13.02.2017

som za., my patríme do Ruského okruhu.,dekadentný západ nám nepriniesol nič,za čo by sa oplatilo zostať., bojovať treba za urýchlenie smer východ + plot

Perfektní příspěvek

Irena | 10.02.2017

To bude asi opravdu stát za to, ta kniha :-)
Už jen tenhle malý kousek stál za to.

Přidat nový příspěvek