Můj poslední pobyt v Tunisku mě příjemně překvapil, země se stabilizovala a snaží se překonat ekonomickou krizi. Doprovázel jsem svou sestru, profesorku na Fakultě Medicíny, na mezinárodní maraton Comar, jehož jedním z partnerů byla Škoda. Běhaly ženy, zahalené, nezahalené, muži, děti, všichni tancovali aerobic a byla tam nádherná atmosféra. Nikdo neřešil kraviny jako šátek, vousy, ženskou obřízku, mlácení žen párátkem... A tak jsem pochopil, že islám je jedině reformovatelný ve svém přirozeném a kulturním prostředí.
Sekularizovaný stát, který zaručuje pro všechny své občany svobodu vyznání, ale zároveň chrání svou kulturní identitu, tím je teď Tunisko. Už máme v Ústavě zaručenou svobodu vyznání, čímž je nejen chráněna jakákoliv víra, ale odpadnutí od islámu a hlášení se k ateismu či jakémukoliv náboženskému směru je garantováno Ústavou, aniž by Tunisko ztratilo svou islámskou kulturní identitu. Dále máme zákon, který dovoluje Tunisankám si vzít muže bez ohledu na jeho vyznání.
Z tohoto hlediska není pravdivé tvrzení, že islám není kompatibilní s demokracií. Tunisko je republika, je to mladá demokracie, islám je její vírou a v souladu s demokracií v ní lidé žijí. Je to jejich kulturní identita, ve které se narodili a je to identita, která se nedá přisvojit ani vyvážet mimo svůj prostor. Jinak řečeno, islám nefunguje v evropských demokraciích z následujících důvodů:
- Islám v Tunisku je především kulturní identita a není to pouhé náboženství a prázdné úkony. A proto prosazovat jakoukoliv islámskou formu mimo svůj prostor se bude nevyhnutelně střetávat s jinou kulturní identitou.
- Jakékoliv islámské kulturní prvky se mimo svůj prostor stávají karikaturou té původní kultury a žádná menšina nebude schopna vyjadřovat kulturní identitu v celé její komplexnosti mimo svůj původní prostor. Jejich praxe se bude omezovat na určité povrchní jevy, které nejenom nepasují do té nové kultury, ale navíc se ti původní obyvatelé mezi muslimy s tím už dávno neidentifikují. Kvůli tomu má spousta migrantů, kteří se vrací do Tuniska, problém se znovu integrovat do své původní kultury a běžní Tunisani na ně nevěřícně koukají, co jste nám to přivezli za islám z té Evropy?!
- Problém je o to nebezpečnější, když se islám prosazuje v Evropě jako náboženství mimo své kulturní prostředí. Náboženství, kterému chybí kultura, se stává rigidní a povrchní způsob života, který omezuje člověka ze všech hledisek a sám si vytváří vlastní vězení, ze kterého se nemůže vysvobodit, protože se snaží žít podle něčeho, co přestalo existovat v jeho původní kultuře, a zároveň je naprosto nekompatibilní s tou místní. Jinak řečeno, v Tunisku lidé žijí úplně normálně. Chodí do kina, do divadel, do práce, na pláže, jsou s make-upem, bez make-upu, se šátkem či bez a jevy, které se řeší v Evropě, se v Tunisku vůbec neřeší. Jednak protože jsou součástí svého kulturního prostředí a lidé v rámci sekulárního tuniského státu, ale zároveň s islámskou identitou, řeší úplně jiné problémy a mají jiné životní priority.
- Tím vyvstává největší problém, který bude zároveň největší výzvou do budoucna, a to je problém konvertitů. Evropan, který konvertuje k islámu, nemá naší kulturní identitu. I kdyby si vzal arabské jméno, i kdyby začal jíst arabské jídlo, nikdy se z něj nestane kulturní muslim. Svým chováním se konvertita odcizuje na dvou úrovních, z vlastní kultury a vlastního kulturního prostředí a bere jen teologické útržky a chová se podle principů, které u nás přestaly existovat před několika stoletími. Muslimové v Evropě a hlavně jejich konvertiti jsou jen pouhou prázdnou skořápkou bez podstaty a ta podstata je kulturní prostředí. Islám a muslimové v Evropě jsou jen pouhou karikaturou islámu a muslimů.
Kdyby ti dnešní konvertité přijeli k nám, aby nás „učili“ ty nesmysly, které píšou v Evropě, tak bychom je hned odvrhli jako divné magory. A není náhodou, že největší zvěrstva páchané IS byla ze strany evropských konvertitů. Je mnoho svědectví, jako od Syřanů, tak od Tunisanů, jak konvertité začali nenávidět původní muslimy, když nepřijali jejich evropské praxe islámu ve svých zemích. Původní muslimové ve svých domovinách nechápou, jaká forma islámu vznikla v Evropě.
A to já považuji za největší bezpečnostní hrozbu pro všechny. Myslet si, že v Evropě vznikne nějaký euroislám, je iluze, a to z následující důvodů:
a) Islám není ve svém přirozeném kulturním prostředí a nemá tu ani skutečné historické a kulturní kořeny, ze kterých zde může čerpat a na ně navazovat, což je důležité pro jakoukoliv reformu. Musí existovat kontinuita. Jediná forma islámu, která vznikne v Evropě, bude taková hybridní forma, která se může vyvinout v naprosto odlišné náboženství, nemající s tím původním nic společného.
b) Skutečná autorita duchovního člověka či imáma nevzniká v nějaké mešitě či na univerzitě nezávisle na jeho původním kulturním prostředí, státním aparátu a jeho institucí. Toto nebude možné v evropském prostředí mající jiné kulturní zázemí a instituce fungující na odlišných bázích, jak státní a církevní. A proto vlády, které si myslí, že založením nějaké islámské univerzity v Evropě a podporováním sekulárních duchovních, se něco změní, NEZMĚNÍ. I když jsem toho byl zastáncem, ale došlo mi to, když konvertité, podporovaní různými neziskovkami bez našich kulturních kořenů, začali zpochybňovat jakékoliv autority. Autoritou se pro ně stal internet, odkud berou útržky informací bez historických a kulturních souvislostí, které v sobě ani nemají. Takový krok může vést k tomu, že konvertita bude sám sebe považovat za duchovního a každý z nich bude představovat vlastní autoritu, což může vést k situaci, že jednou v Evropě bude islám neovladatelný a bude ovládaný samostatnými volně se pohybujícími jednotkami v času i v prostoru bez žádného backgroundu. A to bude pohroma.
Můj pobyt mě přesvědčil, že jediná správná a moudrá věc, abychom se vyhnuli tomuto hrozivému scénáři, je stabilizovat islámské země, nepodporovat emigraci jejich mladíků, jelikož budou představovat nejen zátěž ve všech sférách, ale budou další oběti ztráty vlastní identity a nemožnosti přijetí té nové. Všechny peníze na kulturní integraci, dávky, atd., které představují ohromné kapitály, by byly efektivnější, kdyby se investovaly v islámských zemích a zejména v těch, které již mají sekulární vlády, aby ti mladí měli důvod zůstat. Nebudou řešit ztrátu identity, ale spíš získání důstojnosti a cíle v životě tím, že budou ekonomicky nezávislí. A tenhle typ muslimů, který si zachová jak svojí identitu i důstojnost, bude mít práci, rodinu a důvod, proč má pracovat. Příval cizího kapitálu a vytváření pracovních příležitostí a ne dávek, povede ke kulturnímu rozmachu a vývoji v jejich zemích.
I když naše kultury budou odlišné, budou na takovém stupni vývoje, že si budou moci konkurovat a muslimové, kteří budou v budoucnu navštěvovat Evropu jako turisté nebo jako profesionální odborníci, nebudou představovat žádnou kulturní ani bezpečnostní hrozbu, ale mohou si sednout s Evropany a diskutovat o odlišnosti vnímání v různých sférách života... Ale k tomuto kroku musí existovat evropská vůle nezasahovat do místních kultur kvůli surovinám, investovat do těch krajin, aby měli infrastrukturu a pak je nechat se vyvinout podle přírodních zákonů odlišnosti. To je jediný multikulturalismus, který vidím jako možný, a to že se odlišné kultury v globálním světě budou vyvíjet ve svém kulturním prostředí, a až budou na stejné úrovni vývoje, pak teprve může být bezproblémová interakce. Prosazovat opak toho bude mít za následek zničení všech kultur, všech struktur a všech identit bez ohledu na jejich technologický či kulturní vývoj.
Jak se žije v dnešním Tunisku
Jak vidíte, Tunisko se snaží i přes ekonomické nesnáze, to nevzdává a hledá rovnováhu mezi sekularismem, vírou, tolerancí a otevřenosti, ale v rámci jedné kultury a ne mimo její prostor. Tyto snahy by měly evropské vlády podporovat a pomáhat lidem ve vlastních zemích.
Jsem vděčný za zkušenosti, které jsem nabyl v České republice a doufám, že jednou budu přínosem pro svou rodnou zem. Je třeba budovat mosty mezi kulturami a ne je destabilizovat zevnitř. Věřím, že toto je ta správná cesta.
Přeji Vám všem Veselé Vánoce a Šťastný Nový Rok.