ing. František Nevařil o socialismu

14.02.2018 17:33

https://vratimovskyseminar.webnode.cz/vystoupeni-2014/ing-frantisek-nevaril-csc-pisemny-podklad/

 

Poznámka redakce: autor tohoto textu, skutečný František Nevařil, zemřel v roce 2017 ve věku 90 let. Tato poznámka je zde kvůli hyeně, která se za něj ve zdejších diskusích vydává a uvádí čtenáře v omyl manipulacemi a polopravdami.

 

Ing. František Nevařil, CSc. - písemný podklad pro účastníky

Vratimovský odborný seminář sleduji už řadu let a jsem o něm informován od svých přátel. Budu rád, když alespoň malým dílem přispěji k jeho úspěšnému průběhu.

                             S přátelským pozdravem

                                                                   ing. František  Nevařil, CSc



Více zde: https://vratimovskyseminar.webnode.cz/vystoupeni-2014/ing-frantisek-nevaril-csc-pisemny-podklad/

Ing. František Nevařil, CSc. - písemný podklad pro účastníky

Vratimovský odborný seminář sleduji už řadu let a jsem o něm informován od svých přátel. Budu rád, když alespoň malým dílem přispěji k jeho úspěšnému průběhu.

                             S přátelským pozdravem

                                                                   ing. František  Nevařil, CSc



Více zde: https://vratimovskyseminar.webnode.cz/vystoupeni-2014/ing-frantisek-nevaril-csc-pisemny-podklad/

Ing. František Nevařil, CSc. - písemný podklad pro účastníky

Vratimovský odborný seminář sleduji už řadu let a jsem o něm informován od svých přátel. Budu rád, když alespoň malým dílem přispěji k jeho úspěšnému průběhu.

 

S přátelským pozdravem, ing. František  Nevařil, CSc

Hospodaření zločinných komunistů


V Britských listech probíhá zajímavá a užitečná diskuse o možných limitech svobody slova v demokracii. Na první pohled je vše jasné – žádné by být neměly. Trestat se nesmí názory ale jen činy. Ale aniž bych chtěl tento závažný princip relativizovat, nabízí se mně současně i řada pochybností. Nelze přece dovolit beztrestně veřejně vyjadřovat třeba průkazné lži a po-mluvy, vyzrazovat obchodní nebo státní tajemství, nebo okolnosti narušující vyšetřování trestných činů. Ani nabádat k porušování platných zákonů, což ovšem nesmí omezit jejich kritiku. Pochybnosti mám už ale například také o zákazech typu „podněcování rasové nebo třídní nenávisti“ a podobně, což mně silně připomíná odsuzované zákazy „hanobení socialistického zřízení“. Nejsem si vůbec jistý pokud by šlo o výzvy k občanské neposlušnosti. A za zcela nejasné a snadno zneužitelné považuji odmítání veřejných, často velice nezávislých avšak obecně „nepřijatelných“ vyjádření a diskuzí o rasismu, extremizmu či nacionalizmu. V této oblasti už totiž působí mnoho obecně přijatých klišé a do hry bohužel vstoupily i nejrůznější jednostranné státní, etnické a náboženské zájmy. Tady už zákazy hraničí i se zastrašováním.

Takových neoprávněných omezování svobody slova je ovšem v naší „demokracii“ mnohem víc. V našich podmínkách k nim patří třeba zatím nenapsaný zákaz pouhého sdělování čehokoliv pozitivního, čeho se v nedávné minulosti v Československu dopustil minulý komunistický režim neboli „totáč“. Takové informace nepatří do hlavního proudu. Naopak přípustná je jen a jen jeho důsledná kritika. Velice žádané je proto odhalování dalších a dalších jeho zločinů, nepravostí a neschopnosti. Platí tu jediná předem zadána pravda, totiž že byl ekonomicky zcela neúspěšný a zločinný, a že z těchto důvodů definitivně ztroskotal. Účinně tu působí nenapsaný ale funkční pokyn jak se o tom má mluvit, psát i tvořit historie.

Tady se nechci odvolávat na řadu dosavadních a většinou ututlávaných průzkumů, podle nichž třeba více než polovina lidí a pamětníků v České republice i na Slovensku nyní naopak uznává, že se jim tehdy žilo lépe. Chci ale uvést pár základních a myslím velice důležitých a průkazných faktů o této době, které se k občanům pořád nedostávají a které by ale měli znát. Především pokud jde o nejsouhrnnější výsledky hospodaření režimu v letech 1948 až 1989. Obecně je dnes přijímán až vnucován princip, podle něhož mírou schopností, úspěšnosti a prospěšnosti jednotlivců je růst jejich osobního bohatství, jejich majetku. Což ovšem potom platí i pro stát, tedy i pro bývalé Československo.

Takže jak to ve skutečnosti bylo. Faktem je, že při nástupu „totáče“ mělo Československo souhrnný majetek ve výši odpovídající asi 400 mld. Kč. Samozřejmě bez hodnoty pozemků, kulturního a historického dědictví (památek i jejich mobiliáře) a armádní výzbroje. Do konce roku 1989 tento majetek čili národní jmění vzrostl na zhruba 3 biliony Kč, tedy více než 7,5 krát (z toho v České republice 5,8 x, a na Slovensku 11,4 x), a to při pětinásobném zvýšení úrovně osobní spotřeby obyvatelstva. K tomu by bylo třeba ještě připočítat dalších asi za 200 mld. moderní armádní výzbroje (měli jsme třeba více než 400 bojových letadel). To vše je počítáno ve srovnatelných cenách (r. 1989) a po odpočtu opotřebení výrobních fondů. Tedy tyto hodnoty vyjadřují skutečný fyzický růst a stav celkového národního majetku. Reálně existující a využívané stavby, budovy, stroje a zařízení, žádné fiktivní burzovní bubliny. Z toho na veřejnoprávní (státní a komunální) vlastnictví v r. 1947 připadalo zhruba 55 až 58 %, v r. 1989 pak zhruba 65 až 70 %. Zbytek byl družstevním a hlavně osobním majetkem (většinou šlo o soukromé obytné domy).

Toto národní jmění bylo stoprocentně v domácím vlastnictví, takže celý jeho růst byl pořízen výhradně a beze zbytku z výsledků vnitřní práce občanů. Pokud zahraniční vlastníci v těch dobách uplatnili pod záštitou svých států nároky za poválečné znárodnění jejich majetků, všechny tyto požadavky byly mezitím na základě mezistátních smluv plně vypořádány (včet-ně Německa, Rakouska i USA).

V té souvislosti je nutno odmítnout několik zcela zásadních běžně tradovaných „nepravd“, zejména že:

- komunisté tento majetek získali hlavně znárodněním. Ve skutečnosti toto proběhlo převážně v předchozím demokratickém období let 1945 až 1947. Po únoru 1948 proběhlo jen dodatečné znárodnění většinou zastaralých a často dokonce předlužených krcálků drobných podnikatelů a řemeslníků v obchodě, stavebnictví a službách (podobný majetek zemědělců přešel postupně do Jednotných zemědělských družstev a byl přeměněn na jejich osobní podíly), při-čemž celková hodnota takto „ukradeného majetku“ nepřesáhla určitě 24 až 25 mld. Kčs, resp. jen o něco víc než šest a půl procenta tehdejšího souhrnného národního jmění;

- zanechali za sebou dluhy. Koncem roku 1989 však nejenže neexistoval žádný veřejnoprávní dluh, ale naopak polistopadový režim převzal finanční aktiva ve výši asi 85 mld. Kč. K tomu navíc asi 107 tun měnového zlata. Pokud šlo o tzv. hrubý zahraniční dluh, ten nepřesáhl výši 500 US dolarů na obyvatele, přičemž ale i tak byla celková devizová pozice státu aktivní asi 23 mld. Kč;

- zanechali znehodnocené podnikové úvěry. Bylo to ale právě naopak, protože koncem r. 1989 čs. ekonomika měla jen asi za 700 mil. Kčs úvěrů nesplácených ve lhůtě (tj. dubiozních, dnes by se řeklo „klasifikovaných“ úvěrů), což reprezentovalo jen asi 0,13 % z jejich celkového objemu. To bylo více než zanedbatelné. Neexistovala žádné mezipodniková zadluženost (nedodržení termínů splatnosti vzájemných pohledávek);

- podniky údajně nefungovaly a nebyly efektivní.. V naprostém rozporu s tímto tvrzením je ale fakt, že čs. národní hospodářství v r. 1989 vykázalo asi 150 mld. Kč zisku, čili nevídanou rentabilitu v průměrné výši 9,6 % (v ČR 10,7 %, v SR 7,1 %) z hodnoty základního kapitálu. V rámci toho banky a pojišťovny dosáhly 24,3 mld. Kčs zisku. Bez těchto dlouhodobých výnosů by samozřejmě nebyl uváděný vzrůst hodnoty národního majetku vůbec možný.

Z toho plyne, že tak zatracované a odmítané společenské (státní a komunální) vlastnictví produkčního majetku a centrální plánování přes všechny svoje chyby a nesmysly bylo v bývalém Československu ekonomicky vysoce úspěšné. Zejména pokud jeho výsledky porovnáme s výsledky obdivovaného kapitalismu restaurovaného v České republice po roce 1989. Předem nutno podotknout, že současná statistika je na srovnatelné údaje velice chudá a daleko nespolehlivější než její někdejší „komunistická“ data. (poslední údaje ČSÚ jsou k dispozici za r. 2006, tedy za 17 let vlády kapitalismu), zejména pokud jde o fakta týkající se majetků. Proto se tu nelze bohužel obejít ani bez odborných odhadů. V prvé řadě to platí už pro přepočet výchozích hodnot (r. 1989) na současné ceny, které vzhledem k výrazné inflaci v průběhu těchto let se do konce r. 2006 zvýšily nejméně na pětinásobek. Každý si může konečně sám zhruba spočítat jak se v tomto období zvýšily ceny bytů, domů, dálnic a podobně, které tvoří základ ocenění hodnoty národního majetku.

Navíc už lze srovnávat pouze vývoj v České republice. Na ni v r. 1989 připadalo z čs. národního jmění asi 2,1 bilion Kč, tedy v dnešních cenách nejméně okolo 10,5 bil. Kč (přepočteno 5 x). Skutečný čistý věcně zhruba srovnatelný majetek tzv. domácích rezidentů koncem r. 2006 dosáhl výše 13,1 bil. Kč (po odpočtu jeho zadlužení) a byl podle toho vyšší asi o 1/4. Za 17 let kapitalistického hospodaření je takový přírůstek ve srovnání s „totáčem“ rozhodně velice malý až nepodstatný, pohybující se dokonce v rámci možné statistické chyby. Hlavně však vůbec nevypovídá o skutečném stavu domácího národního majetku, protože k rezidentům už dávno patří mnoho v ČR „usedlých“ či zaregistrovaných cizích firem a cizinců. Lze tedy vlastně říci jen to, že jde o výši majetků na území České republiky. Z dostupných údajů však nelze zjistit, jaký podíl z tohoto majetku nyní připadá na domácí občany a instituce. Protože ale v české ekonomice a o ní rozhodují dnes zcela převážně zahraniční vlastníci (viz dále) odůvodněně předpokládám, že jeho nynější výše je mnohem mnohém nižší, než byla jeho původní výše zmíněná „komunistická“ hodnota.

Lze jen usuzovat, že dnes by bylo nutno odečíst při nejmenším výši zahraničních přímých a portfoliových investic ve výši 2,4 bil. Kč, což už by uváděnou současnou hodnotu domácího majetku snížilo na reálnějších 10,7 bil. Kč. Ani to však zdaleka neodpovídá skutečnosti. Spolehlivější by snad bylo odečíst poctivě propočtenou hodnotu mezitím privatizovaného společenského majetku zahraničním majitelům, takový údaj však není dostupný. V každém případě ale je nesporné, že skutečně národní jmění ČR se za tuto dobu zřejmě nejen nezvýšilo, ale dokonce s velkou pravděpodobností významně pokleslo; že bylo mezitím ve významné míře prohospodařeno.

A už zcela propadlo hospodaření veřejnoprávní¨- státu a komunálních orgánů (krajů, obcí), neboli podle dnešní terminologie vládních institucí. Tehdejší výše takového majetku reprezentovala v ČR nejméně 1,4 bil. Kč (65 %) z celku, což by dnes odpovídalo zhruba 7 bil. Kč. Místo toho mají údajně celkový majetek (po odpočtu dluhů) jen ve výši 4,8 bil. Kč. A to už zahrnuje i dříve neevidované a nezapočtené hodnoty části pozemků, cenností, nehmotných aktiv a podobně. Z toho plyne, že už do konce roku 2006 stát a jeho orgány nejméně za 2,2 bil. Kč původního společenského majetku prošustrovaly. Nehledě k dalším škodám vzniklých ze ztrát značné části mobiliáře a pokračujícího znehodnocení našich památek, prodejů nebo předání části státních a komunálních pozemků a likvidace mohutné armádní výzbroje. Protože od té doby zahraniční i domácí dluhy „vládních institucí“ dále a pořád rychleji rostou, situace se mezitím nesporně dále zhoršila a tyto ztráty se do dneška ještě dál výrazně zvýšily.

Odedávna platila klasická zásada, že dobrým hospodářem je ten, kdo nastupujícím generacím předával víc než sám na začátku získal. Je zřejmé, že za období rovnající se už skoro polovině doby „totáče“ nový kapitalistický režim, opírající se o soukromé vlastnictví a volnou ruku trhu, prohospodařil co mohl. Soukromí vlastníci i zahraniční kapitalisté tedy ekonomicky ve srovnání s předchozím režimem ke všeobecnému překvapení zcela zklamali. Nejen, že pře-vzatý národní majetek byl převážně v procesu restitucí a hlavně privatizací prošustrován a rozkraden, ale po převratu prodělala a prodělává česká ekonomika soustavný rozvrat. Zejména to prokazuje fakt, že

- národní hospodářství už dávno převážně ovládají zahraniční vlastníci. Mají v rukou skoro celý bankovní a pojišťovací sektor, zhruba 2/3 obchodních činností a nejméně ze 45 až 60 % i celý výrobní sektor. Rozhodují nejméně o polovině zaměstnanců, 75 % vývozů a až 90 % dovozů, jakož i o našich vlastních úsporách. V r. 2007 bylo do ciziny odvedeno na ziscích, dividendách a za práci nerezidentů přes 360 mld. Kč (pravda, část z toho byla zpětně v ČR reinvestována, aby jim přinesla ještě další výnosy);

- došlo k mimořádnému nárůstu zahraničních dluhů.. Jen do konce r. 2007 vzrostly na 1,3 bil. Kč, tedy asi na 6.600 US dolarů na obyvatele (proti r. 1989 více než 13 x). K tomu je ale třeba navíc připočítat i výši přímých i portfoliových zahraničních investic, které nejsou ničím jiným než specifickým vnějším dluhem krytým věcným majetkem (podniků, bank) patřícím na našem území cizím vlastníkům. Tato specifická zadluženost v tomtéž období a to z ničeho vyrostla na skoro 2,4 bil. Kč. Dohromady jde tedy o celkový dluh ve výši 3,7 bil. Kč, tedy 18.200 USD na obyvatele. Oproti období konce „komunistického marasmu“ to reprezentuje zvýšení v USD zhruba na 35 ti násobek (v korunách dokonce na 47 násobek) a zakládá nám na pěkný ekonomický průšvih, možná už v blízké budoucnosti. Na jednoho obyvatele včetně kojenců tak připadá budoucí závazek vůči cizině odpovídající nejméně 350 tis. Kč (čtyřčlenná rodina tedy podle toho dluží "venku" 1,4 mil. Kč);

- stát a lokální orgány (kraje, okresy, obce) nyní místo převzatých finančních rezerv, které by měly dnes hodnotu asi 425 mld. Kč, resp. pokud jde o podíl připadající na ČR okolo 280 mld. Kč, jsou dnes vysoce a asi už i neúnosně zadluženy a růst těchto dluhů se také ještě pořád zrychluje. Je reálné očekávat, že do konce r. 2009 se zvýší dluh státu zhruba na nějakých 1,2 bil. Kč, ne-li víc. Připočteme-li k tomu dluhy komunální a také nevypořádanou ztrátu České národní banky, která už sama přesahuje 200 mld. Kč, tak už půjde dohromady až o 1,6 bil. korun. To znamená, že jen na hotovostech bylo takto prohospodařeno za dvě desetiletí celkem skoro 1,9 bil. Kč, což se rovná téměř 200 tisícům na obyvatele (počítáno včetně kojenců). Za tuto nominální cenu se v osmdesátých letech dal postavit rodinný domek. Navíc jsme také přišli o skoro všechno měnové zlato. K tomu není co dodat;

- došlo k ohromné ztrátě efektivnosti národního hospodářství. Podle podmínek r. 1989 by dnes měla česká ekonomika ročně vykazovat nejméně 700 až 800 mld. Kč zisku. Místo toho se od r. 1994 propadla do celkové ztráty a až do r. 2000 se situace nezlepšila. Další údaje už (proto?) nejsou publikovány. Výsledky dnešních bank, byť docílené lichvářskými až vyděračskými metodami (např. předraženými poplatky, které dříve v podstatě vůbec neexistovaly) naznačují, že v tomto směru k zásadnímu obratu ani v posledních letech nedošlo. Podle in-formace z jejich kruhů údajně totiž budou mít v r. 2009 banky 30 až 50 mld. Kč zisku. Ve srovnání s výsledkem r. 1989 by ale měly v současných cenách docílit nejméně 110 až 115 mld. Kč (včetně pojišťoven). Přitom banky jsou považovány za jakési vlajkové lodi výnosnosti kapitálu. Takže zřejmě nic moc…;

- také naše produkční a obchodní podniky a živnostníci se dostali do značných potíží, a to ještě před nástupem současné hluboké krize. Propadá se zejména průmyslová a stavební jakož i zemědělská výroba, došlo už k likvidaci celých dříve vyspělých odvětví (kožedělný, obuvnický, textilní, oděvní, sklářský i cukrovarnický průmysl, těžké strojírenství, zemědělství atd.). Jsou předlužené vůči bankám, navíc se mluví o nárůstu mezipodnikové zadluženosti (pozdního splácení pohledávek) ve výši přesahující 300 mld. Kč. Neplatí také vždy řádně a včas daně a zákonná pojištění, a minimálně tak dluží dalších 150 mld. Kč. Banky proto vykazují prudký růst dubiozních (klasifikovaných) úvěrů, dosahující už nyní rizikové výše 300 až 400 mld. Kč, z nichž naprostá většina se rovněž vztahuje k podnikové sféře. Všude hromadně řádí insolvence, konkurzy, bankroty;

- ještě hůře je na tom obyvatelstvo - občané, daňoví poplatníci, voliči, „pracující lid“. Dostali se do situací, které přes 40 let nepoznali. Nezaměstnanost se rychle znovu blíží k půlmilionové hranici. Tisícovky (jen?) lidí pracují, aniž by dostávaly plat. Máme desetitisíce bezdomovců a miliony „socek“. Několik set tisíc dětí žije (úředně) v chudobě. Dříve zcela neznámé zadlužení domácností má už přesáhnout bilion korun. Už v minulém roce došlo k více než 400 tisícům exekucí, letos to už má být asi 500 tisíc. Přepočteme-li si to na průměrnou domácnost, tak se týkají takřka 15 % naší populace. Pokračující inflace a deformované úrokové sazby z depozit přináší všem soustavné znehodnocování jejich úspor. Jde v podstatě o trvalou, i když „skrytou“ kapitalistickou peněžní reformu, která reálně okradla obyvatelstvo ČR a SR jen do konce r. 1992 zhruba o 200 mld. Kč a tyto ztráty ještě pořád narůstají. S ironií lze konstatovat, že proklínaná měnová reforma z roku 1953 lidi tehdy obra-la asi o 17 mld. Kč, což v přepočtu reprezentuje zhruba 100 mld. dnešních korun. Tedy jenom tak polovinu toho, co na hodnotě úspor bylo ztraceno za pouhé první tři roky kapitalismu.

Vlády pravice i sociální demokracie byly, pokud jde o ekonomiku iniciativní jen ve snaze co nejvíce podniků zprivatizovat a výnosného společenského majetku se zbavit a jak se zadlužit. Snažili se lidem vnutit představu podle pořekadla, že „blaze tomu kdo nic nemá, nestará se kam co schová“. Měli bychom si však naopak všímat toho, jak se domácí zbohatlíci, zahraniční vyžírci, různí mnohdy pochybní restituenti, katolická církev i potomci bývalé šlechty o tento majetek rvali a rvou. Takže to všechno dopadlo, jak to dopadlo. To prokazuje, že tato cesta byla a je pochybná, škodlivá ne-li vlastizrádná.

Nedá mně to nemyslet při tom na mladou generaci, z jejíž strany se někdy ozývají hlasy odmítající tzv. mandatorní výdaje a platný sociální systém, přesněji řečeno výplatu sociálních důchodů jako nepřiměřeného luxusu, jako nadměrnou solidaritu, v jejímž rámci si mladí musí nespravedlivě platit ze svého ty staré! Když ale ono je to právě opačně. Senioři totiž nejsou viníky ale oběťmi dnešních potíží kapitalismu. Protože ten bývalý značný společenský produkční majetek o němž je v této stati řeč vznikl výhradně a jen z domácí práce našich občanů narozených zhruba do šedesátých let minulého století, kteří mezitím jsou už mrtví nebo v důchodu. Ten by jim totiž bez problémů zaručil daleko vyšší úroveň penzí a životní úrovně než jim poskytuje dnešní „milosrdný“ kapitalistický stát. Ve skutečnosti právě z tohoto majetku v podstatě i oni v devadesátých letech žili, než se přešlo na současné „žití na dluh“ s dosud neznámým koncem. Tito mladí si jen lžou do vlastních kapes…

x x x

To co se u nás stal bych ilustrativně přirovnal k hypotetické situaci, v níž nastupující dědická generace po našem známém multimiliardáři Kellnerovi za 20 let by dokázala nejen promrhat převzatý majetek, ale navíc ještě upadnout do mnohamiliardových dluhů.

Takže závěrem musím jen konstatovat vlastní údiv, jak v České republice (zřejmě také na Slovensku) ve srovnání s oním „komunistickým“ šlendriánem kapitalismus ekonomicky tak totálně a rychle propadl. Jak se dokázal tak důkladně zprofanovat. Podotýkám, že hluboko před nástupem dnešní všeobecné hospodářské krize, která nás ještě dál jistě v mnohém hořce překvapí. Propadl tak i jeho nositel, který nám dosud tak obětavě pomáhal a radil, to je onen vyspělý a sofistikovaný Západ.

Všechny výše uváděné informace a propočty nebyly a nejsou žádná tajnost. Předkládaná faktografická analýza se opírá o publikované údaje a statistiky. Může si to tedy zjistit a ověřit každý, stačí jen chtít a snad i umět. Samozřejmě bych uvítal, kdyby někdo měl k dispozici přesnější čísla, i pokud by moje zde uváděné názory upravily nebo i měnily, ovšem po pravdě.

Ale abych se vrátil ke svobodě slova. Protože o těchto „nepřijatelných“ věcech se veřejnost nedovídá, což pokládám za markantní příklad funkčnosti naší utajené demokratické cenzury, nemůže o nich ani uvažovat. Takových „tabu“ a záměrných zkreslování poválečné historie je jistě mnohem víc. Tady jsem se letmo a možná zjednodušeně do-tknul jen jednoho z nich, který pokládám za jakousi špičku ledovce.
 

Diskusní téma: ing. František Nevařil o socialismu

Salón krásy v Kazani

Charlesonert | 12.03.2020

[url=https://beautycommandos.ru]Účesy v Kazani[/url]

Naco statistiky_stačí selský rozum.

ameba | 16.01.2019

Když se mrknete na valorizační koeficienty pro výpočet důchodů v ČR, které používá Česká správa soc. zabespečení, tak zjistíte, že mzdy z roku 1986 je násobena koeficientem deset. Takže horník, který má dnes nástupný plat 15.000,-Kč, bere mzdu 1.500,- Kč v penězích z roku 1986. Za tuto mzdu by jeho babička, nebo maminka nešla ulízet ani horníkům šatnu. Mnohý se snaží porovnávat ceny zboží k průměrné mzdě dnes a před rokem 1989. Nedá se srovnávat, protože např. před rokem 1989 stálo kilo bůčku 25,-Kčs, podle těchto koeficientů by dnes mělo stát 250,- Kč. To ale není možné, protože byl občané hladověli, tak to stát dotuje, zrušil ČSN a krmí nás domovním odpadem ze západu. Znovu zavedení ČSN by rázem vyprázdnilo všechny jejich superkrámy. I z tohoto pohledu nelze srovnávat to před 1989 a po 1989.

statistiky

Přemek | 15.02.2018

Jako finanční ekonom si dovoluji uvést, že statistika je vědou o přesných číselných údajích z nepřesných zdrojů. Finanční data se dne s falšují jako na běžícím pásu. Myslí si snad někdo, že tomu bylo za marxistické elity jinak? Pravda, tehdy to bylo těžší, protože data nebyla elektronická, tedy snadno falšovatelná, ale na papíře a v papírových archivních kopiích. tehdy falšování zabralo více času hledáním vhodné příležitosti k fyzické likvidaci existujících dokumentů a jejich náhrady zfalšovanými. Nemám přesnější informace o tom, kolik takových případů bylo a kolik se jich podařilo odhalit, protože to bylo mimo můj tehdejší dosah. Tehdy jsem chránil hlavně přírodu, dnes i kulturní a mravní hodnoty lidstva.

Re: statistiky

Cico Ciciak | 15.02.2018

Za žiadnu štatistiku by som nikdy nedal ruku do ohňa (bohužiaľ, ešte nežijeme v takej spoločnosti, kde sa účelovo neklame, nepodvádza a nerobí sa štatistika, výskum a pod. na zákazku).
Obyčajne štatistiku beriem len na orientáciu.

odpověď na "Ďáblův detail"

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

Ďáblův detail

Čili, pane "инг. франтисек Неварил", Český statistický úřad sice uvádí hodnoty inflace, dokonce i dává nahlédnout do první úrovně jejího výpočtu, ale důsledně a důkladně manipuluje s úrovněmi hlubšími aby skryl před zraky běžného člověka reálný stav věcí. Jedná se jen o další, sofistikovanější manipulaci.
---------------------------------------

Domnívám se, že se ubíráte zcela chybným směrem a naopak vy se a s největší pravděpodobností nevědomky, snažíte manipulovat čtenáře!
To, co vy popisujete není nic jeného, než vyjádření toho, že pro každého jednotlivého člověka bude skutečná inflace jiné číslo. Někdo používá kondomy a někdo ne, někdo kupuje levnější a někdo ty lepší. Někdo jezdí denně autem a spotřebuje hodně benzínu, naopak důchodce třeba nejezdí vůbec a většina jeho důchodu padne na potraviny, takže zdražení potravin ho více zasáhne.

Ale je třeba si řící to podstatné.
Co je to inflace? Jednoduchá definice?

Inflace je změna cenové hladiny.

Cenovou hladinu měříme tím, že vybereme tisíc položek, zjistíme jejich cenu a tuto pak dlouhodobě sledujeme a můžeme porovnávat meziměsíční nebo meziroční rozdíl a vyjádřit změnu cenové hladiny v procentech.

Statistické váhové indexy jsou tam proto, aby se opět co nejvívce vyeliminoval rozdíl mezi inflací důchodce a inflací člověka s třeba průměrným příjmem v produktivním věku.

Výhové indexy nám vyrobí statistického spotřebitele někde mezi důchodcem a člověkem s průměrným příjmem v produktivním věku, například.

Takto je třeba se dívat na MAKROEKONOMICKOU statistiku.
Není to tedy o tom, že by někdo chtěl něco nebo někoho oklamat, ale o co nejobjetivnějším přiblížení se makroekonomické realitě.

Re: odpověď na "Ďáblův detail"

Ďáblův detail | 15.02.2018

Ne, pane "инг. франтисек Неварил". Já se žádné manipulace nedopouštím, manipulace se opět dopouštíte Vy.

Inflace se nedá vztáhnout na jednotlivce - protože jednotlivec dnes dělá něco trochu jiného než včera, a než bude dělat zítra. Proto rozdíly v tom, že dnes koupil chleba a včera rohlík nejsou inflací.

Přesně k odstranění těchto variabilit slouží "spotřební koš". Je v něm zprůměrováno - právě parametrem váha - zhruba to, že průměrný člověk (občan?) nakoupí průměrně takové a takové množství chleba, benzínu, nových dřezových baterií. A je tam v tomto průměrováno to, že jednomu ta dřezová baterie vydrží 20m, jednomu 25m, jednomu 30m - když se vrátím ke svému předchozímu výpočtu.

S větou "Inflace je změna cenové hladiny" je možné souhlasit, s upřesněním že "Inflace je pozitivní změna cenové hladiny" (ve smyslu jejího zvýšení) a případně - pro bankéře a finančníky děsivá "Deflace je negativní změna cenové hladiny" (ve smyslu jejího snížení). S následujícími dvěma souvětími se dá souhlasit.

Věta "Statistické váhové indexy jsou tam proto, aby se opět co nejvívce vyeliminoval rozdíl mezi inflací důchodce a inflací člověka s třeba průměrným příjmem v produktivním věku." je s prominutím "kec" - nesmysl. Důchodce nemá inflaci, stejně tak člověk s průměrným příjmem také ne. Mají rozdílné potřeby, rozdílné zvyky. A ano, přeneseně slouží k srovnání těchto nákupů - ale hrubě orientačně podle smyslu: ve státě se průměrně za měsíc prodá 15400tun chleba, stát má 10mil obyvatel, tedy 1.54kg na osobu (čísla si "cucám z prstu") a z tohoto průměrného množství na osobu se počítá váha do toho spotřebního koše. Stejně tak jsou tam obdobným způsobem přepočítány váhy ostatních položek. A ano, tímto způsobem "Váhové indexy vyrobí statisticky průměrného (nebo spíše reprezentativního) spotřebitele někde mezi novorozencem a důchodcem.

Můj bod číslo 2, který ale zdůrazňuji skýtá mnohem větší prostor pro manipulaci než jen "optimalizaci váhy" pomíjíte úplně - protože v tomto bodě probíhá vlastní manipulace a ukrývání inflace cen. Tedy z pohledu Vaší manipulace vcelku pochopitelně.

Realita je skutečnost, makroekonomická "realita" není realitou ale obrazem této reality v určitých aproximacích a předpokladech - a jako každý obraz se nejen více nebo méně vzdaluje od reality (předlohy) ale také vyzdvihuje některé a potlačuje jiné vlastnosti reality - podle zadání.

Bohužel platí aforismus: "nevěřím statistice kterou si nezfalšuji sám". Vždy totiž hodnotitel výběrem vstupního souboru, parametrů hodnocení, způsobem a postupem hodnocení ovlivňuje výsledek. Nerozumný nebo neinformovaný člověk toto popírá. Kdo tomu rozumí, ten toho využívá. A zadavatel potřeby veřejné znalosti hodnoty parametru "INFLACE" tomu rozumí velmi dobře.

J

Re: Re: odpověď na "Ďáblův detail"

Ďáblův detail | 15.02.2018

Nesprávně jsem formuloval část "...ve státě se průměrně za měsíc prodá 15400tun chleba, stát má 10mil obyvatel, tedy 1.54kg na osobu (čísla si "cucám z prstu") a z tohoto průměrného množství na osobu se počítá váha do toho spotřebního koše..." správně to mělo být tak, že výchozí premisa je: průměrný občan sní denně 3 krajíce chleba, tedy 0,128kg chleba... atd.

Tato část je ale velmi málo významná, manipulace přímo s váhou jsou minimálního dopadu.

Maximum manipulací se děje ve změně obsahu "nálepek", názvu toho co se pod každou položkou skrývá. A proto to, co bylo špekáček v r.1989 je něco diametrálně odlišného než to co se schová za falešný název "špekáček" dnes. A například zde, u toho špekáčku je jednoznačné, že změna není k lepšímu. To že TV dnes znamená něco jiného než TV v r.1989 je také jednoznačné...

J

Re: Re: odpověď na "Ďáblův detail"

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

[osobní rovina, smazáno]

Re: Re: Re: odpověď na "Ďáblův detail"

Ďáblův detail | 15.02.2018

Stále se nevyjadřujete ke změně obsahu jednotlivých položek. Vaše komentáře poukazující na všechno možné (včetně obrany EGA) jen ne na uváděnou manipulaci přes změnu obsahu "nálepek" potvrzují, že i Vy si uvědomujete kde je zakopaný pes.

Děkuji Vám za toto potvrzení.

J

Re: Re: Re: Re: odpověď na "Ďáblův detail"

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

Ale ano, dávám vám za pravdu, špekáček dnes není to samé co špekáček v roce 1989.

Jenže ten výpočet změny cenové hladiny se provádí z měsíce na měsíc. Nikoliv jednou za 30 let !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Proto se obloukem vracíme k tomu, co jsem řekl už v minulých komentářích na toto téma v článku "Co vybudovali komunisti", že je velmi obtížné a někdy až nemožné zcela a přesně porovnávat makroekonomiku v roce 1989 a dnes.

Ale je možné s velkou přesností vyjádřit průběh inflace v průběhu třeba posledních 10 let, kdy se významně neměnil obsah těch "nálepek".

A také jsem přesvědčen, že byl velmi dobrý výpočet inflace třeba prvních pěti let po roce 1989 vztaženo k roku 1989.

Re: Re: Re: Re: Re: odpověď na "Ďáblův detail"

Hox | 16.02.2018

> Jenže ten výpočet změny cenové hladiny se provádí z měsíce na měsíc. Nikoliv jednou za 30 let !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

No a? Jste to vy, kdo porovnává skutečné chutné kvalitní potraviny roku 89, o jakých se teď může jen zdát, s potravinovým odpadem dneška.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: odpověď na "Ďáblův detail"

инг. франтисек Неварил | 16.02.2018

[osobní rovina, smazáno]

Re: Re: Re: odpověď na "Ďáblův detail"

Jura | 16.02.2018

Vypovídací schopnost indexu spotřebitelských cen není dokonalá. Málokdo zná jeden „drobný“ detail: Index spotřebitelských cen nezahrnuje kategorie, které ČSÚ neklasifikuje jako spotřební.

K nim patří maličkosti: hospodářské a pěstitelské potřeby, dary příbuzným, příspěvky organizacím a pak ještě taková drobnost jako nákup a rekonstrukce domu nebo bytu.
Takže z hlediska ČSÚ, když si koupím koňské sedlo, zaplatím členské příspěvky do Klubu přátel italské opery anebo si koupím dům v Počernicích, je to vše jedno, do inflace se ceny těchto „pakatelních“ drobností nepočítají.

Jak je možné, že statistikové nepočítají s kupními cenami vlastnického bydlení, když náklady na údržbu vlastnického bydlení zahrnuty jsou? Důvodem je skutečnost, že inflace měřená indexem spotřebitelských cen zahrnuje pouze tzv. výdaje na konečnou spotřebu, kdežto pořízení domu či bytu je klasifikováno jako investice, nikoli spotřeba. Nad touto logikou zůstává rozum stát, nicméně se nejedná o rozmar českých statistiků, nýbrž o mezinárodně uznávanou metodiku.
Zdroj: https://finmag.penize.cz/bydleni/261694-inflace-byty-a-porodnost

Re: Re: Re: Re: odpověď na "Ďáblův detail"

Jura | 16.02.2018

Tohle totiž vysvětluje pocitovou nesrovnalost mezi inflací = indexem spotřebitelských cen a skutečnou cenovou hladinou.

Chcete-li si koupit něco investičního (podílet se na majetku státu) zbývá vám na spotřebu méně (i když třeba dle oficiálních statistik levnějších věcí).
Druhá varianta je, že investice má plebs nechat "pánům" a má se radovat, že statisticky si může dovolit mít více naplněný břuch.

Za nohého režimu tak máme (dle oficiálních statistik) plnější břuch, ale žádnou šanci stát se člověkem podílejícím se na chodu státu. Mimochodem, ten plnější břuch máme jen o velmi malý kousek a ještě ne všichni.

.

Cico Ciciak | 15.02.2018

Po 89. tu bola zámerne vytvorená ohromná mega-lož.

Dobrá otázka je, prečo u nás napr. aj taká ĽSNS (pre niekoho armáda spásy na Slovensku proti tradičným klamárom - pričom sami klamú aj v súvislosti s tzv. "mečiarizmom"!) participuje na tejto lži, že?

Tiež si pamätám, ako u nás v meste pár rokov po "revolúcii" jeden katechéta (a určite nebol celkovo iba jeden) na jednej základnej škole deťom tvrdil s presvedčivým výrazom, že za komunistov sa vraj žilo na dlh. :)

.

Cico Ciciak | 15.02.2018

Tiež dávam do pozornosti:

RNDr. Karol Ondriaš, DrSc. - Knihy o socializme (socializmus vs. kapitalizmus - údaje, štatistiky a grafy)
--------------------------------

http://www.ondrias.sk/index.php/knihy.html?task=showCategory&catid=47

zajímavé

sd | 14.02.2018

ťažko nájsť exaktnejsie porovnani vtedy a teraz ako Nevaril...čisla hovoria jasnou rečou a dávajú zapravdu pocitom,terajší režim musí velice zahmlievat prieskumy haha vraj "spotrebny koš" zlacnel oproti 89mu-zrejme tam pridali položky typu "stolový počítač"...výpovednú hodnotu ma aj porovnani zakl.potravin vtedy/teraz-Slovensko-chleba3/30,mleko1-2/15-40 atd.

Re: zajímavé

инг. франтисек Неварил | 14.02.2018

[osobní rovina, smazáno]

Re: Re: zajímavé

Jura | 15.02.2018

Chybí tam bydlení, které dělá podstatnou část nákladu na živobytí ... a chybí tam záměrně, protoře by jinak inflace rostla dvoj až trojnásobným tempem

Re: Re: Re: zajímavé

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

[tapeta, smazáno]

Re: Re: Re: Re: zajímavé

jardob | 15.02.2018

Ak už tak nešetrne obviňujete svojich oponentov, bolo by dobré uvádzať aj zdroje, odkiaľ čerpáte tie-ktoré údaje. Len kvôli overeniu. Každý seriózny diskutér to robí, ak sa snaží druhého o niečom presvedčiť.

Re: Re: Re: Re: Re: zajímavé

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

[osobní rovina, smazáno]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavé

Kamil | 15.02.2018

Stačí ak budete trpezlivejší.... kľudne tam uveďte zdroj ako na tácke, nečakajte, že si každý domyslí, čo si vy myslíte, že je samozrejmé.
Luďom musíte strčiť informácie pod nos, najmä ak ide o také, ktoré sú v rozpore so zaužívanými očakávaniami.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavé

Ďáblův detail | 15.02.2018

a právě v detailech je zakopaný pes. Ten kdo trochu rozumí statistice přesně ví jak statistiku zamlžit tak, aby neinformovanému říkala něco jiného než informovanému. Navíc některé věci se v té statistice vyjádřit nedají.

Zaprvé: váha jednotlivých položek. Vztáhnu-li váhu u konkrétní položky, např. E04.310.03 BATERIE DŘEZOVÁ 1/2 coulová - váha 0,460486/1000 k průměrné mzdě ve r.2016 27589,- , vychází jednotková cena 12,7 Kč. Dle https://www.zbozi.cz/hledani/?q=d%C5%99ezov%C3%A1%20baterie&razeni=nejlevnejsi jsou nejlevnější dřezové baterie od cca 350,- Kč. Tedy pro tuto konkrétní nejlevnější baterii se počítá s tím, že ji budu měnit každých 27,5měsíce. Jenže takováto nejlevnější baterie mnohdy ani těch 27,5m nevydrží, v průběhu i takto krátké životnosti musím měnit těsnění (nejméně jednou, 20?? korun pokaždé), perlátor nepůjde vyčistit... Takovouto baterii (nejlevnější) měním prostě častěji, má dodatečné náklady nezapočítané v rámci jednoho čísla (a ne, tyto dodatečné náklady se neschovají pod ostatní položky kategorie "E04.3 Běžná údržba a drobné opravy bytu"). -> čili první manipulace se vztahuje k nastavení váhy položek.

Zadruhé: skutečný obsah jednotlivých položek. Vezměme si například "E01.127.01 ŠPEKÁČKY". V definici již není uvedeno o jaký špekáček se jedná, jaký má obsah masa. Dokonce není ani uvedeno, že by se počítal průměr/vážený průměr/medián ceny špekáčků dostupných na trhu. Lze předpokládat, že je uvažován nejlevnější dostupný špekáček (horní hranice ceny špekáčku není objektivně stanovitelná...). A teď se zamysleme jaký byl obsah masa a jiných látek ve špekáčku z r.1989 a jaký obsah masa je v tom nejlevnějším špekáčku dnes. Všem musí být jasné, že se z praktického pohledu nejedná o stejný výrobek (nejen na klacku nad tím ohněm se chová jinak, natož pak v ústech a v trávicím traktu...). Přitom z definice této statistiky se jedná o stále stejný výrobek. Pokud by se uvažoval stále stejný výrobek, jeho cena by musela vycházet úplně jiná - pak by musela být i váha jiná. -> čili skrytá manipulace s obsahem produktů skrývajících se pod názvy ("nálepkami"). Tento druh manipulace je mnohem významnější a rozšířenější.

Některé věci jsou v uvedeném seznamu vyloženě úsměvné:
"E06.121.01 KONDOM 3ks" (uveden v sekci "E06 ZDRAVÍ") s váhou 0,022371. Zkusme se tomu trochu věnovat. 3ks kondomu mají podle přepočtu na průměrnou mzdu cenu 0,617 Kč - chápu, ne každý kondom používá, ale řekněme, že je používá každý 50tý v populaci - tedy potom se již přibližujeme asi reálnější ceně 30,90 Kč za balíček 3ks kondomů - na měsíc. To je méně než jeden kondom - jeden sexuální akt - za týden. Přitom se lze dočíst, že průměrná frekvence sexuálního aktu v průměrném páru je zhruba 2x za týden, tedy 8ks kondomů za měsíc. V tomto přepočtu je pak počítaná cena za jeden kondom 3,86 Kč (11,50Kč za balíček 3ks). Ano, ne každý pár to dělá 2x týdně - ale již u primárního předpokladu jsme zredukovali množství uvažovaných "konzumentů" na každého 50tého. Ano, dobře, proveďme ještě další redukci na polovinu (přeci jen k aktu jsou většinou potřební 2), teprve pak se dostáváme k ceně 7,7 Kč. No a nejlevnější kondom, který na www.zbozi.cz nacházím je k mání za 6-7Kč (v jak velkém balení? v jaké dostupnosti?). Přiznejte si sami kdo z vás kdy ve svém životě takový kondom nebo jeho ekvivalent použil.

- Řekne se, to je ojedinělý (cenový) exces. Ale takto se dá prakticky u každé položky najít záměrné a cílené podhodnocení. A pokud je takovýchto excesů více, jejich suma už významně zkreslí celý obsah.

Čili, pane "инг. франтисек Неварил", Český statistický úřad sice uvádí hodnoty inflace, dokonce i dává nahlédnout do první úrovně jejího výpočtu, ale důsledně a důkladně manipuluje s úrovněmi hlubšími aby skryl před zraky běžného člověka reálný stav věcí. Jedná se jen o další, sofistikovanější manipulaci.

J

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavé

Kamil | 15.02.2018

V poriadku, logický príspevok, ale spochybňujúci prakticky celú štatistiku.
Dám moju osobnú štatistiku. Plnotučné mlieko 1989 liter za 3kčs, za priemerný plat som si mohol kúpiť 1050l. Dnes v automate za 0,5€, za priemerný plat si môžem kúpiť 1880 litrov. Ale ak kúpim krabicové za 0,95€, prakticky sa to vyrovná.
Benzín 1989 špeciál 8kčs liter, za priemerný plat cca 400l, dnes 1,34€ - 700l. Tieto dve položky vychádzajú v prospech dneška. Tu by som mohol spochybniť ten priemerný plat, jeho výpočet. Štatistika je proste presný súčet nepresných údajov, ale nejaký +-obraz predsa len dáva.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavé

Hox | 15.02.2018

V roce 1989 to bylo mléko, dnes mléko nekoupíš.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavé

Kamil | 15.02.2018

Viem, čo myslíš, ale ja kupujem mlieko z družstva z ich automatu a to mlieko naozaj je. Našťastie. Narozdiel od tetrapakových mliek, do ktorých vstrekujú loj a iné náhražky.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavé

popolvár | 15.02.2018

predvčerom som o týchto veciach uvažoval v súvislosti s prechodom Slovenska z koruny na euro. Ale v podstate sa to týka aj Čiech a každej krajiny, či už zmenka peňazí bola alebo nie, každej krajiny, ktorá je vystavená inflácii. Ohľadom mlieka, PHM, bežných spotrebných položiek je to v podstate zrovnateľné. Horšie je to so zabezpečením bývania. V 80-tyh rokoch sa dal postaviť dom za cca 150 000 pri priemernom plate cca 3000 Sk, t.j. za 50 mesačných platov. Dnes dom s rovnakou obytnou plochou vyjde na cca 120 000€, pri priemernom plate cca 950€ na to potrebujete 125 platov. Nehovoriac o tom, aké percento pracujúcich ten priemerný plat a plat vyšší dosahovalo vtedy a aké percento ho dosahuje teraz.
No podstatou a účelom inflácie je znehodnotenie úspor. Toto, je to najhoršie pre bežného občana, čo so sebou inflácia prináša a predovšetkým zmenka peňazí.

Re: Re: Re: Re: zajímavé

Kamil | 15.02.2018

"Vy to nemáte v hlavě v pořádku" znamená, že ho urážate. A preto Vám píšu, že trollujete, lebo urážanie patrí medzi trolling. Ľudia sú dnes presvedčení, že bývanie išlo hore voči platom, je ťažšie dostupné a je fakt, že našetriť si z priemerného platu na byt v Bratislave, je takmer nesplniteľná úloha. Je to prevažne dôsledok hypotekárneho financovania nehnuteľností.
Stačí ak budete trpezlivejší a iba faktami podložíte svoje tvrdenia bez komentov o hybridných bláboloch a bude to v poriadku. Teda aspoň podľa mňa.

Re: Re: Re: Re: zajímavé

Jura | 16.02.2018

"V rámci vlastnického bydlení do spotřebního koše nevstupují nemovitosti a inflace nepočítá s růstem jejich cen. Místo bytů je zastoupeno fiktivní „imputované nájemné“, které představuje výdaje vlastníků nemovitostí v měsíčním vyjádření."

Re: Re: zajímavé

Martin | 15.02.2018

Hybrydní nesmysly - výborné - dávám 4 z 5.

je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

инг. франтисек Неварил | 14.02.2018

Předně chci poděkovat, že zde uvádíte tento mimořádně kvalitní článek. ing. Nevařil byl člověk velice vzdělaný, měl široký rozhled a hlavně úžasnou rozlišovací schopnost.
Osobně jsem přečetl většinu tvorby pana Nevařila a hluboce mne jeho dílo obohatilo.
Proto absolutně nechápu, proč jsem ozančovám jako nějaká hyena? Copak já jsem někde hanil jeho myšlenky? Cožpak jsem někde psal něco v rozporu s fakty uvedenými v díle pana ing. Nevařila?

NIKOLIV !!!

Naopak, jak vidíte, Nevařilovy myšlenky jsou tak provokativní a jdou tak k jádru věci, kdy Nevařilova pronikavá anlytika vás nakonec přiměla uveřejnit jeho článek.

A je mi poctou, že to bylo i mou zásluhou.

Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

anonym | 14.02.2018

ty nejsi hyena, ty jsi diagnoza...
to si porad myslis ze se ti to tady podari infiltrovat a rozvratit :P ?

Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Kamil | 14.02.2018

Najprv som si myslel, že ste "Antinevařil". Nevařil bol totiž komunista, vy ste v predošlej diskusii obhajovali, že dnes sú ceny potravín nižšie, je menej samovrážd a pod. Lenže taká štatistika naozaj existuje, otázkou je síce metodika, ale v zásade ste používali logické argumenty. Pritom je to problematika široká a ľudia sa na nej často vadia. Nesúhlasím s tým, že vás tu nazývajú hyenou. Zdá sa totiž, že Vám ide skutočne o propagáciu pomerne málo známeho autora Ing. Františka Nevařila a jeho makroekonomický pohľad na hospodárenie za socializmu. Tento pohľad je iný, ako dnes bežne poznáme, je to pohľad komunistu, lenže hodnotiaceho sedliackym rozumom, že úspešný som vtedy, keď majetok, ktorý prevezmem rozmnožím. Tiež som si prečítal od Nevařila viacero článkov a jeho argumenty stoja za zamyslenie. Vyzdvihuje, že životná úroveň za socializmu sa vybudovala vlastnými silami bez gastarbeitrov. Nevařil v jednom zo svojich článkov hovorí, že na ponovembrovom režime nevidí pozitíva pre obyčajných ľudí, vy ste nejaké našli.
Záverom len toľko. Je potrebný pravdivý prístup k tomu, čo ten, ktorý režim urobil pozitívne, či negatívne. Z tohto pohľadu je potrebné preskúmať aj Nevařilove práce a závery. To veľmi správne uviedol aj Cico Ciciak. Ľudia musia pochopiť, že dívať sa s predsudkami, rozdeľovať, nenávidieť nie je cesta.

Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

инг. франтисек Неварил | 14.02.2018

[osobní rovina, smazáno]

Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Kamil | 15.02.2018

že to píšem ja ešte naznamená, že som objektívny na 100%. Možno mi niečo uniklo a nečítal som všetko. S tými "hybridnými blábolmi" ste naštvali zrejme viacerých a nick s menom nedávno zosnulej osoby by som si tiež nedal, aj keď v tomto prípade minimálne u mňa to viedlo k záujmu, že som si dohľadal, o koho sa jedná a jeho články ma zaujali.

Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

Až se prokopete větší porcí Nevařilových textů, tak zjistíte, že uvádá spoustu velmi zajímavých a užitečných ekonomických údají.
1) Například, že komunistický režim předával majtek v hodnotě 2,7 biliónu korun a to už po odpisech.
2) Uvádí že v roce 1989 měli lidé naspořeno v bankách 400 miliard korun, což je dnešních 4 bilióny, pro srovnání, dnes mají lidé naspořeno kolem 2,3 biliónu Kč. :))
3) Zabývá se rovněž měnovou reformou v roce 1953. Uvádí přesná čísla, kolik peněz se měnilo a v jakých kurzech. Po přesných výpočtech dochází k závěru, že nejasných je jen kolem 6 tehdejších miliard, což by mohlo být dnešních asi 100 miliard korun, pokud vezmeme v úvahu i inflaci v letech 1953-1989 (asi 30%).
Hybridní bláboly vedou média a také lidé na alternativách, že měn v roce 1953 byla největší krádež.
Já jsem všek jednoznačně došel k závěru, že největší krádež tisícíletí bylo znehodnocení úspor občanů v letech 1991-1997, kdy inflace během několika let dosáhla 100% a vymazala tak polovinu tehdejších uspor, což je částka 200 miliard, dnešních 2 bilióny korun!!!
K tomu si připočtěte dalších skoro 30 biliónu rozkradených v privatizaci a jste na omdlení.
To je Nevařil, jasná čistá data, podána s trochou sarkasmu i humoru.

Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Kamil | 15.02.2018

Tie údaje som si už všimol.
K bodom 1,2 - súhlasím. Ku konci socializmu bolo doslova cítiť, že množstvo ľudí peniaze má.
Bod 3 mi príde cynický, pretože starí rodičia z maminej strany mali v roku 1953 poctivou prácou našetrené na stavbu domu a keď už boli pred začatím, prišlo to ako tvrdá facka 1:5, 1:50. Absolútne ožobračenie, absolútne svinstvo u pohľadu niekoho, kto si čestne šetril. Uvádzate "jen kolem 6 miliard", nuž pre mojich starých rodičov to nebolo "jen", bola to tragédia. Mena v roku 1953 bola obrovská krádež a nikto ma nepresvedčí, že nie. To nie je žiadny hybridný blábol, za tým sú tisícky tragédií obyčajných ľudí, ktorí si poctivo šetrili. Mnohí to neuniesli a skončili samovraždou, mnoho prípadov štát potlačil silou. Takže tu nesúhlasím.
Pridávam bod 4. Môj otec išiel do dôchodku v roku 1989 a mal našetrenú celkom peknú sumu, na to, aby mohol mať kľudný dôchodok. Zmena režimu ho o časť úspor obrala, ale robili sme opatrenia, aby sa to minimalizovalo. Ožobračenie ľudí v rokoch 1990 - 1997 bolo obrovské - súhlasím tiež a potvrdzujem to vlastnou skúsenosťou.
Z toho vyplýva poznanie, že šetriť peniaze sa neoplatí.

Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Six | 15.02.2018

Osobně jsem se k podobným datům co uvádí p. Nevařil dostal kolem roku 2000. Klidně to mohly být nějaké analýzy od něho..
Překvapuje mě, že vy se s ním stotožňujete. Na jednu stranu si hrajete na chápajícího jak byla tato republika okradena, a na druhé straně vůbec nechápete PROČ byla okradena a co je cílem. To se hezky projevilo na vaší podpoře Drahoše, migrace...nebo jsem vás špatně pochopil?
Víte že okrádání této země stále probíhá neuvěřitelným způsobem, a kavárně to je stále málo?

BTW: K Zemanovi mám pár výhrad, ale momentálně byl to nejlepší co bylo na výběr.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

Pokud píšete, že byla okradena republika a máte-li na mysli rok 1953, tak to se hluboce mýlíte v úsudku.
Republika okradena nebyla. Ba přesně naopak. Komunisté především zaplatili státní dluh, který tady zanechal předválečný, válečný a zhruba dvouletý poválečný kapitalistický systém.
Na základě Nevařilovýh čísel se dá doložit, že bylo nejistých, může to dát do kategorie nenasměrovaných peněz ve výši zhruba 6 miliard tehdejší měny. Což je z pohledu makroekonmiky zcela zanedbatelná záležitost.
Je to celé na dlouhý článek, mám uloženo spoustu podkladů, až bude příležitost, tak to sem mohu dát.
Shrnuto, měna byl vynikající makroekonomický tah, skvělé makroekonomické rozhodnutí, které vydělalo republice obrovksé peníze, jelikož se ušetřilo za úroky, a současně nebyl systém korumpován neplatnými penězi. V té době obíhalo si 6 měn a mnohé padělky. Situace byla zcela nepřehledná a vyžadovala razantní zásah a nasměrování.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Kamil | 16.02.2018

Menová reforma roku 1953 = "vynikající makroekonomický tah a razantný zásah", na ktorý doplatilo plno čestných ľudí. Pre mňa osobne je to skurvené komunistické svinstvo a okradnutie mojich starých rodičov o krvopotne našetrené úspory popri vychovávaní 7 detí, z ktorých dve zomreli.
Čo urobili socani dobre, to im uznám, ale týmto sme trpeli a hodne. Ako aj vyhrážaním sa žalárom a neumožnením štúdia, keď nedáme polia do družstva. A robili to všelijaké trockistické kurvy, čo sa im nechcelo robiť a dali sa ku komunistom.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

инг. франтисек Неварил | 16.02.2018

To je těch sporných 6 miliard, to mohly být ty křivdy o kterých píšete.
Ale je vždy i druhá strana mince, která vyřešila jiné, daleko závažnější makroekonomické problémy. Makroekonom vždy hodnotí zájmy celku, nikoliv jednotlivce. Makroekonomie je o jiném přemýšlení.
Jinak přemýšlí ekonom nějakého podniku, kde chce maximalizovat zisk a jinak musí přemýšlet makroekonom, který klidně takový podnik zruší, pokud to škodí celku.
Zkuste se přesunout na tento vyšší úhel pohledu.

Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Jirka | 14.02.2018

To jsi nepochopil. Vložení příspěvku má především pro zdejší čtenáře očistit jméno skutečného ing. Nevařila, a také poukázat na tvé určité "kvality", kdy své trollování uskutečňuješ pod jménem zesnulého člověka.

Salon krasy v Kazani

Charlesonert | 12.03.2020

[url=https://beautycommandos.ru]Ucesy v Kazani[/url]

Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Tata Tibor | 15.02.2018

Vážený pán fake Ing. Nevařil je mi z vás na vracanie.
Doteraz ste sa tu stále navážal do všetkých diskusií s blábolmi úplne od veci, ale teraz ste už vážne presiahol všetky hranice.
Prehlasovať že tento článok sa tu ocitol vašou zásluhou je skutočne silné kafe.
Pokiaľ neplánujete zase len kecať dajte nám tu všetkým tupcom prosím vedieť ako ste vy osobne prispeli svojim dielom ku práci skutočného Ing. Nevařila alebo k tomuto článku?
A prosím v budúcnosti radšej už píšte len pod inými svojimi pseudonymami a neprivlastňujte si meno (a tým podľa vás aj zásluhy) človeka s ktorým sa očividne nemôžete rovnať.
S budovateľským pozdravom Česť práci (keď je dobre zaplatená).. Zvyšok si doplňte sám.

Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

[osobní rovina, smazáno]

Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Thorn | 15.02.2018

A pan Nevařil, stejně jako vy, také urážel lidi a dehonestoval je? Hyena se živí již mrtvými. Vy jste se akorát hezky přiživil na cizím jménu podobně jako ta hyena. Nic víc. Přeji hezký, hybridní den.

Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. :))

Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Thorn | 15.02.2018

To vás omlouvá?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

инг. франтисек Неварил | 15.02.2018

ANO!

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Thorn | 16.02.2018

Nikoliv. Také se totiž říká "nečiň jinému to, co nechceš, aby činili tobě". A mohli bychom najít další přísloví a poučky. V zásadě by vás "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" omlouvalo v případě, že byste byl dítě. Jste dítě? Choval se pan Nevařil jako dítě, když za něj vystupujete po jeho skonu?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Jox | 16.02.2018

Ako sa do lesa volá, tak sa z egregora vracia späť. Aku energiu oddá jedinec, taká energia sa mu vrati späť. Aké požičaj, také vráť... Takže ak človek, ktory tu na seba tahá energiu čerstvo zomrelého (samo o sebe zle rozhodnutie) tlači negativnu energiu, negativna energia je na neho reflektovaná. Pane želám Vám veľa zdravia a uspechov v, z hľadiska HNR či Boha, prospesnych cinnostiach, nech Vám vsetky taketo cinnosti idu od ruky a ste v tychto štastný a spokojný...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Thorn | 16.02.2018

Děkuji za osvětlení.

Re: Re: Re: je mi ctí, že i mou zásluhou zde visí tento kvalitní článek

Tata Tibor | 15.02.2018

Takže s tou vašou proklamovanou inteligenciou znovu len kecy a odvádzanie od merita veci.
Bohužiaľ znovu len potvrdzujete čo tu už vie väčšina pravidelných účastníkov. Vaše správanie je typickou ukážkou sociopata ktorý si snaží vlastné komplexy menejcennosti ukojiť na úkor poučovania iných a zneužívania mena niekoho kto skutočne niečo dokázal.
Slovami pána Wericha: "V živote je najhoršia zrážka s blbcom". Rovnako povedal "Súboj s blbosťou sa nedá vyhrať, ale bojovať sa musí"

Přidat nový příspěvek