V roce 1968 došlo především k aktu násilné zevní agrese proti suverénnímu národu, který většinově chtěl a přál si něco jiného a jiný vývoj situace ve své vlastní zemi. Všechny diskuse tady i na jiných webech jsou poté přeplněné sice rozporuplnými, ale pokusy o přeci jen objektivní faktorgrafii. Rád bych upozornil na skutečnost, která je podle mne důležitější a stojí výš než to, co s námi kdo zamýšlel, co bylo v plánu a kdo hrál jak špinavou hru.

Na subjektivní stránku věci, tedy na smýšlení a přání většiny, se nesmí nikdy zapomínat! Svoboda je možnost realizovat svůj názor a přesvědčení v praxi. Demokracie je poté především respektování přání a vůle většiny na svůj vlastní úkor a případná snaha o změnu názoru většiny legitimními prostředky. Svoboda rozhodně není podmíněna tím, že to co si člověk přeje a čemu věří a co prosazuje je objektivně správné nebo je to objektivně lepší. Proto za naprosto zásadní skutečnost, která jediná má váhu rozhodnout o tom, zda v roce 1968 šlo o agresi, invazi a okupaci, nebo o partnerské potlačení vnitrostátního puče, považuji to, jaký vývoj věcí v naší zemi si přála a chtěla jej většina obyvatelstva v té době. A to zcela bez ohledu na to, zda to bylo dobré či špatné přání nebo zda byla či nebyla k tomuto postoji veřejnost jakkoliv zmanipulována nebo ne.

Už konečně pochopme, že pokud budeme spojovat "dobro" s objektivními kritérii, vždy to nakonec skonči zneužitím objektivního dobra k odůvodnění nějaké děsivé prasárny. Jsem naprosto přesvědčen, že invaze vojsk VS v roce 1968 zachránila desetitisíce lidí a byla tady a teď tou lepší a humánnější variantou pro nás, než ta skrytě připravovaná. Ale co na tom, když si to většina lidí tady u nás zkrátka nepřála!!! "No tak jsme jim to dobro vnutili tanky a děly, když jsou tak blbí..." A právě k tomuhle nemá a nesmí docházet. Vnucovat lidem dobro je jen nepatrný kousek od toho začít vnucovat lidem "to naše dobro" či "to dobro po našem" a udržení té hranice má pravidelně v historii jepičí život.

Kdo chce kam, pomozme mu tam. To je zásada moudrého respektování svobodné vůle člověka i národů. Putin to v roce 2014 konečně pochopil, a (mj.) nechal zblblou Ukrajinu a její národ získat historickou zkušenost s idiotskými přáními, hesly a oranžovými předpoklady.

Blok VS prohrál Československo ve vzájemné hře o oblbnutí národa samozřejmě dříve než v roce 1968 a s touto svou porážkou, která již byla dokonána, se měl zkrátka smířit. A ne nám přijít na 6. prioritě vnutit a dosadit dobro pro nás pro všechny, které možná jednou všichni pochopíme - a možná taky že ne. To, co udělali, pro nás SUBJEKTIVNĚ nebylo dobré, SUBJEKTIVNĚ to pohledem českého národa byla agrese a okupace, a proto se také objektivně o agresi a okupaci jednalo.

Kdyby se takto chovali rodiče k mnohým, zde diskutujícím, asi by si tito celý život neříkali, že měli úplně skvělé rodiče, protože to s nimi mysleli přece dobře, přestože celý život museli vlastně dělat jen to, co jim řekli, nebo dovolili.

JJ