Tady trochu pozor. S těmi hranicemi se pleteš. KOBisti pracují s pojetím oddělenosti boha a jeho díla a tudíž staví smysl lidského snažení na komunikačním vztahu mezi bohem a jeho dětmi. Z tohoto nutně nerovnoprávného vztahu pak odvozují něco jako povinnost dítka, žít a pracovat v intencích tohoto božího rodiče. A tyto intence jsou dány právě tou tzv. KOBáckou hranicí božího dopuštění. Moderní psychiatrie a psychologie však dnes už dospěla či se přidala ke kvantové interpretaci podstaty světa jako takového, ve kterém už není místo pro nějakého supersystémového boha, jeho dílo a intence či přikázání. Bůh je zde nahrazen jednotou implicitního řádu a kvantem individuí, která si sama svým vnímáním vytváří oddělující hranice a z tohoto implicitního řádu se dočasně samy vyčleňují do individualizovaných explicitních forem. A právě změnou tohoto vnímání se mohou zbavit svých vlastních limitujících hranic a tak se navrátit do nediferencované jednoty implicitního řádu. Žádný vztah k bohu a jeho přikázáním či dopuštěním vůči něčemu či někomu jinému než je on sám, se zde coby pomýlený mentální konstrukt neřeší. Takže jak vidíš, jde o dvě zcela rozdílné chápání pojmu hranice.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: psychotrockismus
123456 | 13.04.2018