jik | 11.02.2018
Ale gospodin Něvaril, zase chybička: Statistiku totiž ovlivňuje výpadek dětí, to za prvé. A kromě toho, délka života je z 90% určena dobou prenatální. Tak se raději podívejte, kdy se ti lidé rodili. U nás se prostě až se vznikem Československa zlepšila výživa lidu, díky níž se tehdejší děti mohou ve velkém dožívat 80 let a více.

----------------

To je samozřejmě hybridní blábol. Délka života je zásadně dána způsobem života a výživou po celé období lidského života a dostupností a kvalitou zdravotní péče. Jen si srovnejte procento vyléčené rakoviny dnes před 30lety. To je nebe a dudy. A tak je to v mnoha jiných oblastech.

Vy se hrabete v nějakých subjektivních pocitových záležitostech, ale unikají nebo nechcte slyšet fakta. Kdyby lidé byli za socíku tak šťastní jak píšete, tak by jich 2800 v roce 1970 nespáchalo sebevraždu, zatímco za rok 2016 to bylo číslo méně než poloviční.

Píšete že průměr dožití ovlivňují děti. Kdyby to byla pravda, tak by se od roku 1993 nezvyšoval průměrný věk kontinuélně, ale šlo by to ve vlnách, protože i počet rodících se dětí nebyl konstantní a značně kolísal. Přestose věk dožití neustále prodlužuje.

K tomu si připočtěte, že se důchodcům zdvojnásobila doba pobytu v penzi. To mi chcvete tverdit, že chodí o 12 let dříve do důchodu? Nikoliv, chodí ještě později a přesto si užijí dvakrát díéle důchodu než za socíku.

Vaše sociologické vývody jsou pouhé pocitové bláboly a nejste schopen je ničím podložit.