Dogma = předmět víry. Takových dogmat mají věřící i ateisté stovky. Dogma jsou i přesvědčení v evoluční vývojovou teorii, velký třesk, přistáni kosmonautů na měsící, nebo víra v demokratické volby. Nic z toho nemá hodnotu empirické zkušenosti a většinou je ani nelze rozhodnout spravedlivým soudem. Nicméně čas od času se stane, že si člověk jednotlivá dogmata dokáže proměnit v jistotu.
Jednou z takových možností je, že se stane účastníkem, nebo pozorovatelem takového jevu.
Druhou možností je, stát se sám soudcem a svobodně rozhodnout stejně, jako soudce vynáší verdikt o pravdě a nepravdě v trestním sporu. Soudce, aniž by byl účastníkem skutkové podstaty, vyslechne svědectví obžaloby a svědectví obhajoby, obě položí na misky vah a spravedlivě rozhodne o věci ve prospěch strany, jejíž důkazy jsou těžší.
Na tomto principu stojí nejen křesťanská kultura a naše civilizace, ale také svobodná možnost člověka ve vlastním poznání oddělit zrno od plev a poznat pravdu. Ne každé hledání vede k okamžitému cíli, k poznání definitivní a jediné objektivní skutečnosti, ale jinou cetu k hledání a puznání nemáme.
Proto kromě očí a uší používejme při hledání pravdy i rozum.

Církem předkládá dogma ne jako dokázané pravdy, ale jako předměty víry. Dogma o Nejsvětější Trojici: Trojice je jedna. Nevyznáváme tři bohy, nýbrž jednoho Boha ve třech osobách . Božské osoby se nedělí o jediné božství, nýbrž každá z nich je úplně celý Bůh.
Božské osoby jsou od sebe skutečně odlišné. Bůh je jediný, ale ne osamocený. Otec, Syn a "Duch svatý nejsou pouhá jména, označující způsoby božského bytí, nýbrž osoby skutečně odlišné.
Božské osoby jsou ve vzájemném vztahu. Skutečná, vzájemná odlišnost božských osob, protože božskou jednotu nedělí, spočívá výhradně ve vzájemných vztazích.

Posouzení skutečnosti, je-li toto tvrzení pro člověka dogmatem, nebo pravdou zjištěnou spravedlivým soudem je úkolem každého z nás.
Bylo by na místě, aby teď redakce nebo autor dal podobným článkem prostor i svědkům obhajoby. Pokud tak autor neučiní, nemůže se pasovat na soudce, ale je jen svévolným anebo spíše pomateným, tedy nedůvěryhodným svědkem obžaloby.