Zřejmě jsi Pavle nepochopil základní problém alkoholu, bez ohledu na jakékoli postranní zcela výjimečně pozitivní přínosy (o kterých lze pochybovat, protože tě nikdo nenutí jíst pochybná jídla, můžeš si dát prostě jablko).

Zásadní problém je že si znehodnotíš prokrvení neuronů, pozabíjíš buňky v mozku, vyčůráš ty mrtvé a tak stále dál a dál. Takže podle tebe občas trochu pomůžeš žaludku, ale na zcela zásadní dobu, pro sebe nerozpoznatelně, poškodíš schopnost zdravě přemýšlet.

Navíc alkohol v první řadě "odpálí" ty nejjemnější neuronové "spletence", které jsou odpovědné za širší skládání souvislostí. To znamená, že ty nepocítíš, pokud jsi nebyl před napitím dlouhodobým abstinentem, žádný dlouhodobý dopad na fungování svého mozku kromě pár hodin zpomaleného fungování, žádný dopad na svoje uvažování, protože ti chybí adekvátní srovnání kvůli trvalému občasnému užití množství většího než je bezpečně odstranitelné. A to je setsakra malé množství, odpovídající zhruba dvojce slabšího vína nebo velkému pivu.

Čili vůbec nezjistíš že ti vypadl kousek mozaiky, protože jsi ji nikdy neměl pořádně široce poskládanou. Nikdy nepocítíš že jsi přestal vnímat "jemnohmotná pole", protože jsi je cítil naposledy jako dítě.