No, výše uvedené je spíše český náhled na věc, my na Jižní Moravě to vidíme jinak, střízlivěji.
Často to kolem sebe vidím, ale nikdy jsem to nepochopil, třeba mi to někdo vysvětlí:
Co vede některé lidi, kteří něco dělají nebo nedělají k pocitu, že jsou něco více něž ti druzí. Přitom jiní, kteří se chovají stejně, tyto cukatůry nemají.
Kdo pije, neví jak alkohol škodí, kdo nepije, neví jak prospívá.
Nebavím se o situacích kdy není vhodné nebo možné pít z objektivních důvodů - buď zdravotních, nebo že člověk dělá něco, na co potřebuje být střízlivý.
Rovněž neobhajuju ty, kdo si opravdu propíjejí zbytky rozumu, jenže to jsou okrajové případy. Aspoň u nás.
Řeším situace, kdy je to čistě na vůli dotyčného, jestli se napije nebo ne.
Abstinenti co znám jsou většinou naprosto normální lidé.
Až na výjimky, kde ale primárním jevem je to, že dotyčný je vypatlanec a teprve sekundárně jeho vypatlanou hlavu zákeřně napadla myšlenka, že by svoje nevalné sebevědomí mohl zvýšit tím, že se bude chovat nějak netypicky a tím se stane výjimečným - jedna z možností je právě ta abstinence. Právě tacovíto týpci mají potřebu o své výjimečnosti a pokleslosti požívajících přesvědčovat okolí. Navíc jim většinou chybí schopnost nadhledu. Normální abstinent prostě nepije a tím to hasne.
Nikdy jsem nenutil pít nikoho, kdo řekl že pít nechce. Jednak by bylo za chvíli po něm, když na to není zvyklý a moc bychom se spolu nepobavili a ty následky by měly daleko těžší průběh. A to bych nikomu neudělal.
,,Pití alkoholu je buďto znakem, že člověk neví kudy kam, nebo znakem, že neví co se svým životem, a potřebuje vytvářet náladu uměle. To je také znakem toho, že nedělá to, co by měl (kvůli čemu na tento svět přišel)."
U nás jsou abstinenti raritou, více nebo méně pije skoro každý chlap a na převážné většině z nich nepozoruju, že by nevěděli kam a proč jít, že by nevěděli co se svým životem, nebo že by si neuměli jinak vytvořit dobrou náladu.
Mohu tedy říci, že citované tvrzení je v obecné rovině nepravdivé. V některých zeměpisných oblastech nebo sociálních skupinách to možná platí, ale v tom případě to měl autor uvést a nepaušalizovat.
Přiměřené pití skupinu lidí naladí na stejnou vlnu (a stejnou notu) takže debata nebo zábava pak běží lépe, uvolněněji. O společném zpěvu ani nemluvě.
Zatímco negativní důsledky pití druhý den pominou (pokud vůbec nastaly), tak vzpomínka na ty pozitivní zážitky zůstává ještě dlouho.
Malá dávka alkoholu podporuje činnost mozku a zvyšuje vnímavost člověka. Vyšší dávka samozřejmě člověka otupuje.
Když čtu nějaký populárně naučný text z jiného oboru, tak mi to po pár deci vína leze lépe do hlavy. Nesmí jich být moc.
Za svou osobu si troufnu polemizovat i se sloganem Arizonské obrody: Chceš-li přesnou mušku míti, musíš Kola-loku píti.
Svůj nejlepší výkon ve střelbě ze vzduchovky jsem nastřílel po vypití sedmičky červeného vína. Z ničeho silnějšího jsem nikdy pod vlivem nestřílel. Čímž nechci říct, že z každého blba se pod vlivem stane ostrostřelec - ze střízlivého blba se může stát akorát ožralý blb, nic víc. Já dobře střílím i střízlivý.
Znám člověka, který silně koktá a když je nervózní, tak už mu není skoro rozumět. Stačí štamprlka rumu nebo dva pohárky vína, a je po koktání, mluví naprosto plynule. Není to samozřejmě řešení, toho koktání se musí zbavit jinak, ale funguje to tak.
Tohle není první protialkoholický článek na leva-netu a z minulosti už tak tuším, kdo je stoupenec abstinence.
Nic ve zlém, ale u dotyčných dlouhodobě pozoruju zvýšenou vztahovačnost, hašteřivost, přecitlivělost na osobní rýpance (i na domnělé), úmyslné překrucování atd. Nějak mi tam v každodenním životě chybí ten klid a nadhled člověka vyšší úrovně povzneseného nad věci.
Z podobného důvodu nechodím do kostela, ač jsem člověk přesvědčený o existenci Boha. Jednak je mi krajně nesympatická ŘKC jako celek (čest výjimkám) a kromě toho znám mnoho lidí, kteří do kostela chodí, považují se kvůli tomu za něco lepšího než ,,neznabozi", což je sám o sobě projev pýchy, a dále se navzájem pomlouvají, závidí si, intrikaří a nechovají se dobře k bližním svým. Tak na co tam chodí, co se tam naučili? Co jim to dalo? Naštěstí to nejsou všichni, ale je jich nepříjemně moc.
I abstinent může být naprostý magor - např. Adolf Hitler, který byl ještě k tomu vegetarián. Stalin nepil moc, jen tak společensky, nikde jsem nečetl, že by ho někdo viděl opilého.
Putin taky pije jen tak decentně, na ruské poměry se to považuje prakticky za abstinenci.
ještě tu o Karkulce
M.C. | 12.12.2017