Leningrad nikdo neodepsal, Sověti ho prostě z mnoha důvodů odmítali pustit. O tak důležitou průmyslovou základnu a silně opevněný opěrný bod prostě nemohli přijít.
Někdy je lepší bojovat i nevyhratelný boj, který zdržuje nepřítele na místě a odčerpává mu síly, než se stáhnout.
Sovětské velení nepočítalo s tím, že bude Lenigrad obklíčen.
A když už k tomu došlo, předpokládali, že obklíčení brzy uvolní.
Jenže to by tomu nesměl velet Žukov. Ve svých pamětech to různě obkecává a přehání, aby z toho nebylo tak patrné, že to po...

Ukažte své logistické schopnosti:
Na odvezení tří milionů lidí aspoň se základním majetkem by bylo potřeba kolik vagónů a vlakových souprav? Aspoň zhruba.
Kam by je odvezli?
Jak dlouho by přesun trval při ručním nakládání a vykládání vagónů a při rychlosti tehdejších lokomotiv?
Kolik asi by lokomotivy spotřebovaly uhlí a kolik dalších vlaků denně by muselo uhlí přivážet?
Jaká byla propustnost železniční trati Moskva - Leningrad?
Případně propustnost dalších, vedlejších tratí a vykládací kapacita jejich nádraží?
Z výše uvedeného vyplyne, kdy by musela evakuace začít, aby ji stihli do 8. září dokončit.

Dejme tomu, že jsme lidi někam odvezli. Co dál?
Kde by tolik lidí ubytovali? Tři miliony odpovídaly téměř polovině stavu RA, pro tolik lidí by se nenašly ani stany.
Kde by se vzaly stroje a nástroje, aby si tito lidé, mohli aspoň částečně postavit a zařídit obydlí sami?
Kde by na to vzali materiál?
Jak dlouho by to trvalo?
Při současně probíhající válečné krizi na přístupech k Moskvě a na Ukrajině, které spotřebovávaly veškeré volné zdroje.

To máme lidi. Co s městem, které patřilo mezi největší strojírenské uzly SSSR a strojní vybavení jeho průmyslových závodů mělo obrovskou cenu. Navíc tam byly shromážděny značné zásoby materiálu, Leningrad si po celou dobu války vyráběl zbraně a střelivo sám a ještě se odtud i vyváželo na další úseky fronty.
Opět:
Kolik vagónů a vlakových souprav by bylo potřeba k odvozu výkresové dokumentace a strojního vybavení továren?
Kam by ty stroje na místě namontovali?
Kde by vzali materiál a lidi na postavení nových hal?
Na Urale stály mašiny ze začátku prostě v lese, aspoň podle fotek, které jsem viděl. Jenže na Ural se evakuovaly závody z neubránitelných měst.
Tyto vlaky by musely jezdit po stejných železničních tratích jako vlaky s lidmi, pokud evakuuji závod a jeho vybavení, je v zájmu urychleného náběhu výroby potřeba, abych do stejného místa evakuoval i dělníky v závodě pracující.
Kolik vlaků by bylo třeba na odvoz zásob materiálu?
Pořád jsme na těch stejných tratích....

A to se ještě nebavím o zničení celého z architektonického a historického hlediska nesmírně cenného města.

Prostě sovětští vůdci, kteří věděli o čem je řeč si lehce dali dohromady že stokrát jednodušší bude nechat všechno na místě a Leningrad ubránit. Jenže Žukov.

Ještě jednou a podrobněji.
K uzavření obklíčení Leningradu došlo 8. září.
Žukova stáhl Stalin z velení Záložního frontu (nikoliv Západního, minule jsem se upsal) pro zmatky ve velení večer 10.září a poslal ho do Leningradu, kde měl ve velení frontu vystřídat Vorošilova, kterého Stalin potřeboval v Moskvě kvůli jednání s Brity.
Žukov se kvůli špatnému počasí dostal do Leningradu až 13. září a 14. převzal velení. On sám o tom ve svých pamětech uvádí mnoho výmyslů odporujících dokumentům i vzpomínkám ostatních zúčastněných.
V té době už bylo na německé straně rozhodnuto o tom, že Leningrad nemá být dobyt, ale obležen a vyhladověn, protože v oblasti Leningradu bylo velmi mnoho dělostřelectva plus ještě dalekonosné lodní dělostřelectvo. Dál prostě nemělo smysl postupovat, jakékoliv jednotky, které by se probily blíže k centru by byly během několika hodin rozbity palbou, proti které se nemohly nijak bránit. Lodě byly zakotveny tak, aby se nemohly potopit a i po případném nasednutí na dno mohly pokračovat v palbě.
V této době už bylo radiorozvědkou zjištěno, že 4. tanková skupina byla z linie stažena někam pryč, mimo dosah odposlechu.
Žukov tomu odmítl uvěřit a do Moskvy stále hlásil, že jsou německé tanky u Lenigradu, přitom už byly na cestě k Moskvě.
Obavu před dalším německým útokem z jihu také uvádí jako hlavní důvod, proč do vstřícného útoku proti 54.armádě G.I. Kulika poslal jenom jednu divizi a jednu improvizovanou brigádu, což nemohlo stačit, to chtělo aspoň sbor, tj. tři divize. Kulik taky nepatřil ke špičkovým velitelům a po neúspěšném pokusu o průlom blokády byl z funkce velitele armády odvolán. Nedopátral jsem se ale, co konkrétně mu bylo dáno za vinu, že udělal špatně. U Žukova je to jasné. Kulik mu podal ruku a Žukov mu podal jeden prst. Bohužel nedůrazný přístup obou velitelů odnesli obyvatelé Leningradu.