Emoce jsou soli života. Ale nemělo by se odpovídat na věcné poznámky emocemi. Teda, pokud chceš někoho přesvědčit.
Já jsem ten rok 1968 nezažil, pochybují, že i ty jsi byl ve věku, ve kterém bys mohl objektivně hodnotit, co se dělo. Dnešním osmdesátníkům bylo v té době kolem 30 let - věk určité zralosti. Co budeš říkat za 20 let, až někdo bude chtít 68. vyhodnotit?
Kdo to nezažil, nemá šancí pochopit? Protože neprožil svoje emoce?
Na poučení z historického vývoje není nutné prožívat emoce. Nejsou známkou objektivity chápání procesů. Kdyby bylo naopak, můžeme to rovnou zabalit a celou historií nechat na pokoji.