Jen poznámečku/úhel pohledu k trvale se vyskytujícímu argumentu ohledně neudržení se budhismu (obecně každého Bohulibého přístupu k životu) u vesla historie coby důkazu o jeho invaliditě.

Každý dobrý/správný/Bohulibý princip/chápání/světonázor umí/může/musí GP pervertovat do svého vlastního zrcadlového/recipročního opaku a tak nám tu, na Zemi, vedle sebe trvale koexistují dva póly/možnosti/vize - volby/výzvy pro každého nás. A podle reálně/prakticky uskutečňovaných voleb jednotlivců/skupin/národů se formují panující celospolečenské poměry. A protože tyto volby se v čase ZÁKONITĚ mění/střídají, dochází tak ke změnám/výměně těchto politických poměrů, což je důvodem toho, proč se dobré/správné/Bohulibé poměry trvale neudrží u kormidla a "Zlaté věky" jsou cyklicky nahrazovány věky ďábelskými. Ale tentýž pohybový/vibrační/dualitní princip je důvodem i toho, proč se u kormidla trvale neudrží ani poměry nelidské a démonické.
V konečném politickém důsledku to tedy znamená, že vždy jde o to, k čemu se rozhoduje většina. V konečném osobním důsledku to pak vždy znamená, jak se vypořádáváme s inkarnační výzvou/nutností/možností v podobě pobytu v různě "těžkopádném" matrixu pozemských poměrů. Přičemž míra této těžkopádnosti je dána právě úhrnem voleb ostatních.

P.