Odraznou deskou je celý modul. Zvlášť světlé plastové krycí fólie. Proti relativně tmavé měsíční krajině to byl výrazný zdroj světla.

A koneckonců i ta krajina sama o sobě dost svítí. Nejsou tam mraky, které by odstínily sluneční svit. To je také důvod, proč není třeba příliš řešit expozici: Citlivost ISO 65, clona někde mezi f/5.6 a 11 a čas 1/100-1/200 jsou tak akorát na prakticky všechno.

Foťáky nemuseli ani moc směrovat, když měly úhel záběru kolem 50°. To je slušný širokoúhlý objektiv který stačí namířit jen velmi přibližně. I tak se občas netrefili. Koneckonců i ta fotka, kterou zmiňujete, se obvykle publikovala s přidaným černým pásem navrchu, aby měla lepší kompozici (na originále je batoh přilepený k hornímiu okraji snímku).

Jsou to fotky ze stejného přistání. Náhled všech barevných fotek z vycházky Apolla 11 je třeba zde: https://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/Ap11_Mag40.jpg


Co se týče ubývání intenzity světla kolem vlastního stínu: To můžete pozorovat i na Zemi. Zkuste si někdy za slunečního dne vyfotit vlastní snín na čerstvé oranici nebo štěrku (podstatné je, aby to byl porézní poměrně tmavý povrch, neuhlazený vodou, větrem ani lidmi). Možná se budete divit, jak hezká Vám vznikne kolem stínu nasvětlená svatozář. Totéž uvidíte na fotce zrcadlla (hledí přilby), v němž se bude odrážet stín toho zrcadla na stejné oraniici. Podobně funguje i tmavá louka.

Co se týše barevnosti: Zkuste si vyfotit Měsíc bez jakýchkoliv barevbných "vylepšení" , která foťáky nebo fotografické softy dělají. Jakou bude mít barvu?

Co se týče fólie: snižovala tepelné namáhání konstrukce modulu.
Odstínila konstrukci jak od přímého osvětlení Sluncem, tak od přímého vyzařování tepla do prostoru. Lesklá nebo bílá barva snižuje navícl hodnotu toku energie . Díky tomu nedostala subtilní konstrukce tepelné šoky.