Díky za linky, které ale moc světla do problematiky nepřináší. Mírně řečeno ledabylá a laická novinařina víceméně matoucí.

O čem se tedy mluví? O harmonii jakožto součásti hudební vědy? O harmonii s vesmírem? Jenže 440 respektive 432 Hz je pouze jediný tón. Třeba běžná klaviatura jich obsahuje 88 od A0 do C8. Tedy kromě inkriminovaného A4 ještě 87 dalších frekvencí. To je frekfenční rozsah 27.5 - 4186 Hz.

V článku se píše: "Podle hudebníka a výzkumníka Briana T. Collinse, který komponuje hudbu na frekvenci 432 Hz, je tzv. standardní výška (A=440 Hz) ve své podstatě disharmonická. Jeho kampaň na podporu hudby laděné na frekvenci 432 Hz jako náhrady za 440 Hz mu získala celosvětové uznání v komunitě podporující tuto frekvenci. ....Ve filmovém průmyslu dokonce k vytvoření agresivní atmosféry používají někdy i frekvence 442HZ, které jsou už opravdu VELMI disharmonické!!!"

Budu předpokládat, že harmonie je v článku míněna hudebně.
V tom případě je to absolutní nesmysl. Frekvence nemůže být sama o sobě disharmonická. Harmonie vznikne až jako souzvuk více tónů. Pro zjednodušení harmonie dvou tónů vznikne, když se jejich křivky protínají v přesném časovém úseku. Tedy harmonický souzvuk dvou tónů můžete vytvořit na libovolné frekvenci při dodržení správného harmonického poměru.

Složitěji. Nejjednodušší akord v hudbě je kvintakord. Tvrdý - durový sestává ze základního tónu, velké tercie a čisté kvinty. Měkký mollový má potom místo velké tercie malou. Tyto akordy lze vytvořit od jakéhokoli z dvanácti tónů v oktávě. Je tedy úplně jedno, jestli bude referenční A třeba 330 Hz nebo 445 Hz. A-Dur akord bude A-Cis-E, budou-li dodrženy tyto intervaly frekvencí odpovídající velké a malé tercii, bude vždy harmonický. Díky temperovanému ladění a nejen jemu nejsou harmonické poměry přesně - respektive s tolerovatelnou harmonickou odchylkou a to na jakékoli frekvenci základního A...
Navíc např. poměr mezi F a C je 1.33484, ale přesný harmonický poměr by měl být 1.33333. A tak bych mohl pokračovat se všemi intervaly

Z toho mi plyne následující závěr. Připusťme, že 432 Hz je "božská frekvence," ale ostatní intervaly od ní odvozené už ale "božskými intervaly" díky odchylkám od harmonického poměru být nemohou.

Co se týče těch obrázků. Obrazec A4 vzniká prostřednictvím tónového generátoru na samotné, čisté frekvenci, ale tak to nebude vypadat, kdybychom A4 na dané frekvenci do té vody pustili třeba z houslí, neboť by se k tomu přidaly další prvky např. ty vyšší harmonické...

Ale odhlédnu-li od praxe a smířím-li se s laboratorními podmínkami potom by bylo potřeba zkoumat všechny tóny používané v hudbě. Případně jen obrázky samotného A od A0 do A7.
Jak by to asi dopadlo je nasnadě z podstaty nesprávného harmonického poměru. Jinými slovy abychom dosáhli "harmonie" s vesmírem, museli bychom překopat celou západní hudbu, ale potom bychom zas nedostali harmonii hudební. Respektive ne v celém rozsahu... Otázka je, jestli by se nám potom ta huba líbila.

A další otázka zní, jestli případné přeladění na původní standard řeší něco jiného, než jedno jedinné konkrétní A4...