Re: Re: Re: Re: Sudety

Lin | 04.09.2017

Skoro v každém národě mají takovou "rozbušku"- někde menší, někde mnohem větší. Jde nejen o to rozdělení lidí, ale také o "vypuštění páry" ze společnosti, pokud by se chtěla nějak zaměřit na "elity" či obrátila zrak na skutečné viníky (strůjce) situace.
Nebo ještě jinak - pokud je potřeba poštvat proti sobě národy a vyvolat krveprolití, což slouží ke stejnému a také jako "východisko z krize" (řízení).

U nás jako "nášlapná mina" slouží nejen tzv. Sudety, ale také menšiny, dneska se dá říct, že "všeho druhu". Např. - vzpomeňte na dobu nedávno minulou, kdy u nás chtěli lynčovat cikány, organizovaly se proticikánské demonstrace, organizovaly se domobranecké hlídky atd. Věčný kolotoč stále stejného scénáře.
Na počátku vždy stojí uměle vyvolaná křivda a "kolektivní vina" určité skupiny obyvatel. Jako příklad můžu vzít židy ve třicátých letech a za nacismu.
Nejprve volání "za všechno může žid", pak nenávist "kolektivní viny" a na závěr genocida. Poté se udělá "revize" a společnosti se ukáže, jaká byla špatná, plná nenávisti a jaký zločin vlastně spáchala. A nastane doba pokání a tzv. "nedotknutelnosti" dané menšiny, že nemůžete ani říct, že "nedotknutelný" špatně zaparkoval. To ovšem vyvolává opětovný pocit křivdy ve "většině", frustrace a oprávněný pocit nadržování "nedotknutelným" na úkor většiny - prostě nespravedlnost, dvojí metr. To je ale právě cílem - aby se pak opětovně mohla "vyventilovat pára" frustrací a to opět takovým způsobem, že z "nedotknutelných" se stane štvaná zvěř.

No... a naším úkolem je z tohoto "věčného kola" umět vystoupit a být opatrní, nenechat se vyprovokovat, do této špinavé "hry na emoce" už nevstupovat.

Neříkám, že není možné "revidovat" tzv. Sudety. Naopak - chování některých politiků přímo opravňuje mít obavy (viz Herman - ale není sám, např. Bělobrádek je to samé). Je potřeba se na "věc" podívat střízlivě a vědět, že jsme do takového chování byli vmanipulovaní, do příchodu nacistické ideologie nebyl problém spolužití Čechů a Němců. A je třeba vědět, že se nemáme za co kát, za co omlouvat, protože i když po válce byly případy lynčů, tak Němci se na nás také "vyřádili". A už vůbec nepřistupovat na nějaká "majetková vyrovnání", protože - jednak se to vůbec již nemůže týkat těch, kteří skutečně byli poškození a byla na nich spáchaná křivda - a "druhak" bychom se takovými "revizemi" mohli dopracovat až k "majetkovému vyrovnání za krále XY".
Vždycky je to jen o dalších křivdách - a už se motáme "v kole"...

Přidat nový příspěvek