Re: Re: Vznik lidových demokracií v SSSR osvobozené Evropě a v Československu po roce 1945

Lin | 28.08.2017

Ahoj Lexo,
Souhlasím, že Pjakin má v tomto směru zidealizované představy. Už několikrát se ukázalo, že jeho znalosti českého prostředí nejsou "až tak". Ale to je omluvitelné - my také nevíme přesné souvislosti v dějinách ruských (potažmo sovětských).
Dávám ti za pravdu, že Němce tehdy nikdo nelitoval a za "nelidské" to neměl. Taky není divu - po těch všech zkušenostech (a nejen to, o čem sám píšeš). Dokonce i když je odsouvali, plivali na našince a vyhrožovali - prostě nenávist sama.
A to, co se dneska uvádí většinou jako "příklady české nenávisti" má své důvody. Říká se totiž dneska jen "A" a už se nesdělí "B".
Že totiž dost toho násilí při odsunu Němci sami vyprovokovali. Jsou o tom stále ještě záznamy. Nevím sama, jak bych se udržela, kdyby mi konkrétní Němec poslal ke zdi celou rodinu a mne do koncentráku - a při odsunu by se mi vysmíval - jak ta moje rodina u zdi "krásně" umírala a já jsem měla chcípnout taky. A takových případů je zdokumentovaných docela dost...
Samozřejmě, že se vyskytly i případy násilí, kdy se čeští práskači (konfidenti) zbavovali případných svědků z německé strany, kteří by je mohli odhalit. Nebylo jich mnoho - ale byly.
Takže Češi si spíš oddechli... ale nenarazila jsem na informaci, že by ty Němce kdo litoval.

A když v r. 1946 vyhráli volby komunisté, bylo to proto, že Češi už fakticky cosi jako 1.republiku nechtěli. Takže se dá říci, že "benešovská demokracie" nebyla odmítnuta kvůli odsunu, ale kvůli té své sociální nespravedlnosti.
Co se stalo pak a jací "komunisté" se infiltrovali do strany - to je na mnohem delší povídání. Základem ale zůstává, že ti skuteční komunisté, kteří byli ve straně od počátku, zakládali ji a "užili si" teroru v 1. republice, tak ti měli pouze tři základní idee:
- školství bezplatně pro všechny a to alespoň do střední školy
- zdravotnictví pro všechny potřebné - a ne podle peněženky
- práci pro všechny, aby si všichni byli schopní vydělat svou prací na živobytí.
Co se znárodnění týká, tak měla být znárodněna jen klíčová odvětví - pro stát nepostradatelná a důležitá z hlediska bezpečnosti a samostatnosti státu.
Co se půdy týká, je třeba brát v potaz dobu. Bylo po válce a nebylo jídlo - a lidi bylo potřeba aspoň trochu zásobovat. Zpočátku vyhlásili povinné dávky pro všechny zemědělce. Však i v prvním osidlování pohraničí ti noví osadníci dostali půdu hlavně kvůli tomu, aby produkovali tolik potřebné jídlo. Dostali i dobytek, který po Němcích zůstal. Mnoho chudobných lidí to vzalo jako šanci začít svůj život.
Bohužel, jak u velkých statkářů, tak i u osadníků pohraničí, docházelo k sabotážím. Prostě - neplnili dávky a to úmyslně. Do oblasti tzv. "Sudet" se stahovali i "zlatokopové", kteří jen vyrabovali vše, co po Němcích zůstalo (černý trh) - a odtáhli zas dál, o mnoho bohatší. Výjimkou nebylo, že takto zplundrovali několik německých usedlostí, svěřený dobytek prodali na maso na černém trhu - včetně všeho, co po Němcích našli a co se prodat dalo.
Takže ke znárodnění velkých rozloh zemědělské půdy došlo z nutnosti - systém dávek nefungoval... K tomu znárodňování menších výměr došlo až později - a dle mého k tomu dojít nemělo.
Vím není to omluva, jen se snažím dodat "reálie doby"...

Přidat nový příspěvek