1. Omlouvám se pokud "primitivní národové" vyzněli jako podsouvání. Pouze jsem zkratkovitě shrnul nejběžnější osobní lidské důvody proč je otázka boha buď zcela falešná nebo s velmi nízkou bodovou pravděpodobnostní hodnotou. Navíc to nebylo konstatování ale dotaz, míněno jako rýpavá žádost o upřesnění stanoviska.

2. Ohledně považování "onoho víc" za Boha a návaznost na zkoumání světa. Ono je to celé svázané s tím, jaký obraz si pod pojmem Bůh člověk utvoří. Naprosto chápu že akceptovat obraz Boha tak jak je nám předkládán různými náboženstvími je složité, protože to není vnitřně konzistentní a obrazy jsou rozličné napříč spektrem. Nelze si tudíž samostatně utvořit jasný obraz (alternativou je pouze bezvýhradně přijmout některý z předkládaných systémů obrazů, což je cesta většiny věřících nějaké konkrétní konfese, např. křesťanství). Odmítnout v takové situaci bezvýhradně přijmout nějaký konkrétní obraz je nanejvýš rozumné. Lidé kteří toto odmítnou se pak sami klasifikují jako "ateisté" nebo "něcisté" (většinou podle toho zda se otázkou přestanou nebo nepřestanou dále zabývat, nebo podle míry rozumnění průběžným výsledkům osobního zkoumání). Sám jsem si touto cestou prošel.

Postupem času jsem si uvědomil, že celé štěpení na pojmu Bůh je svázáno se systémem osobních vnitřních obrazů s ním spojených, obzvláště těch nějak spojených s vědomím (consciousness). Tradiční náboženství nebo učitelé nemaje vhodnějšího aparátu jak předat některé obrazy (obzvláště ty spojené s vyššími strukturami a procesy nebo s vědomím) používali podobenství (nebe, země, voda, otec, matka, syn a jejich vztahy apod.) což zákonitě vede k záměnám i personifikaci (zlidštění) těchto obrazů a jejich následného zkresleného rozumnění (až po absurdní představy fousatého Boha v nebi na obláčku). Odmítnutí tohoto konceptu (často zavádějících) obrazů a vytváření nových obrazů na jiném (moderním ve smyslu nám v současnosti vlastnějším) základě je nanejvýš rozumné, ale to není nijak spojené se samotným komplexem problémů skrývajících se až do té doby za pojmem Bůh. Chápete že u většiny tzv. ateistů vlastně vnitřně nejde o odmítnutí uznání existence tohoto komplexu problémů, ale o odmítnutí uznání tradičního systému obrazů kterými jsou uchopovány? Pokud odmítnete ztotožnění "Měsíce s prstem ukazujícím na Měsíc", tedy odmítnete ztotožnění objektu zkoumaného s konkrétní sadou obrazů které ho popisují, vyváznete z kruhu duality idealistického a materialistického ateismu. Lze to snadno záměnou pojmu Bůh za jiný libovolný vhodný termín vnitřně spojený s vytvářeným komplexem obrazů popisujících společný problém. KSB používá termín HNVR (hierarchicky nejvyšší všeobjímající řízení) který vytváří v psychice jasný strukturální obraz rámce. Protože KSB je vytvořena na osnově Dostatečně všeobecné teorie řízení - DVTR, je komplex problémů uchopován z úhlu vztahů entit a (samo)řízení dynamické proměny těchto vztahů (v podstatě čistá fyzika, matematika a technologie). KSB z tohoto úhlu rozebírá všechny problémy v celé vertikále i horizontále existence od člověka a společnosti po přírodu (v celé škále od základní materie přes Zemi po Vesmír) atd. A ono to kupodivu vše drží pohromadě (mozaika). Základem je ale ona metoda, mapa reality která postupně v návazných dílech vzniká je až druhá (je testovatelným stvrzením funkčnosti metody - praxe je kriteriem pravdy - a zároveň i pomůckou pro osvojení si metody skrze různé aspekty její aplikace).

V okamžiku kdy do komplexu vztahů v dynamických (super)systémech vnesete problém Vědomí (lidského i obecně), dostáváte se do hájemství tradičně obsazeném filozofií a náboženstvím (věda se mu vesměs vyhýbá až na výjimky jejichž hlas a relevance ovšem sílí). Je jasné že se nemůžete vyhnout (vědeckému) zkoumání relevance zděděných systémů obrazů ve vztahu k doposud zjištěnému pomocí DVTR (obzvláště pokud se zabýváte sociologií a kulturou, protože je to jejich nedílná součást), a při vytváření korespondencí (ztotožnění obrazů) se jasně dostanete i k používání pojmu Bůh (protože je neoddělitelně spojen s těmito systémy obrazů). V materiálech KSB je patrný jasný proces kdy zjištěné po srovnání a ztotožnění relevantního má za výsledek tvrzení: toto (tento obraz reality vypracovaný dle DVTR) je totéž jako tento obraz Boha (zachycený v těchto konkrétních symbolech náboženských textů apod.). Proto naleznete v materiálech KSB odkazy a citace z Koránu, Bible apod. Je to součást vědeckého uchopení náboženského problému (dle mého heroický výkon syntézy). KSB ukazuje kde náboženské ideje a obrazy korespondují s modely vytvořenými vědecky dle metody DVTR/KSB na základě reálných faktů, a kde nikoliv. Tedy co je nějak ukotveno v pojmu HNVR a co je z jiného zdroje. A tento překryv (průnik) konstrukce HNVR a náboženských obrazů popisujících Boha pak KSB označuje (pravým) Bohem (tedy očištěným pravým obrazem za obecně používaným pojmem Bůh). Dle mého laického názoru zcela korektní logická konstrukce. Nutno si ovšem uvědomit jak se KSB k tomuto obrazu Boha dostala - není založená na víře ani nějakém náboženském systému obrazů (ani jejich syntéze), ale na metodě popsané "v tlustých knihách VP SSSR", především DVTR. Je to o tom jak člověk vědeckou metodou našel Boha, a proto je to tolik fascinující.

Nicméně to není jediná metoda. Pokud vás vědecké hledání Boha zajímá, doporučuji (pokud vládnete angličtinou) práce Thomase Campbella (fyzik, studoval na MIT, dělal v NASA ale podílel se i na výzkumu vědomí v Monroe Institutu), obzvláště jeho Teorii všeho - http://www.my-big-toe.com/ Je to fascinující čtení (mimochodem rovněž nepoužívá pojem Bůh ale jiný vědecky přesnější zástupný, jeho model je založen na fyzice, matematice, vědomí i osobní zkušenosti z výzkumů vědomí). Rovněž koherentní, uchopitelné a testovatelné.