Maxi, řekla bych, že to přísloví zase tak marné není - v pozitivní ani negativní podobě. A třeba já ho znám ještě trochu jinak – „dělej cokoliv chceš, protože jsi dostal dar svobodné vůle, ale věř, že všechno co uděláš ostatním, děláš zároveň sám sobě“. Jde jen o to, správně a do všech důsledků chápat, co vlastně děláme a o co si tím říkáme –pak to přísloví sedí na případ kuřáka i útočníka. To, že jeden má rád vůni kouře a druhý útočí s přesvědčením, že dělá to nejlepší – to je jen konkrétní forma. Důležité ale je, jestli – překračují /nepřekračují svým chováním hranice druhých, zjednodušeně řečeno. Protože totéž se jim vrátí – samozřejmě ne nutně stejnou formou, ale budou se při tom stejně cítit ve smyslu míry negativních /pozitivních pocitů (tedy snížení/zvýšení jejich energie), případně dalších následků.
A i když je tohle přísloví docela výstižné, přesto si na rozdíl od Juraje myslím, že snažit se pojem mravnosti a etiky přesněji vymezit stojí za to. Protože pokud je mravnost a etika konkretizovaná ve vazbě na něco, co se dá onačit jako vesmírné zákony/boží řád, tak potom nám může být dobrým vodítkem, abychom dokázali rozlišovat, co doopravdy děláme a jaké následky si tím připravujeme. Potom i to, co může běžný člověk považovat nedůležitou věc, může ve světle „vyšších zákonů“ znamenat vážné opomenutí, které bude mít pro dotyčného zásadní a dlouhotrvající nepříjemné následky . A naopak třeba to, co by hodně lidí označilo za neslušnost nebo akt nepřátelství může být o tom, že daný člověk se jen snaží druhé straně "předat zprávu" a tím jí pomoct.
Re: Re: Re: Re: Prežitok
Jana Černíková | 16.08.2017