Podepsáním úvěru se jen vytvoří dva účty - banka prozatím nic fakticky nevydala. Klientův úvěr naskočí bance v aktivech a jeho kladný účet v pasivech. Prozatím navenek nic "skutečného".

Až v okamžiku, kdy si klient ty peníze skutečně vybere (nebo je pošle do jiné banky), tak se sníží pasiva banky na klientově plusovém účtu a (teď pozor!) zároveň s tím klesne v bankovních aktivech rezerva.

Takže až při výběru z konta vydá "existující" peníze ze své rezervy. Ty peníze tam ale musela předtím mít. A o vydané peníze klesne ta rezerva.

Podle mne nejsou "fiktivními" penězmi ani tak peníze půjčené někomu bankou (ty jsou při vyzvednutí reálné), ale stanou se jimi vklady klientů. Tím, že banka jejich peníze půjčí dál, nejsou už plně kryty něčím v trezoru, ale jen ochodotu dlužníků banky vrátit to, co si půjčili (aby banka mohla vrátit, co si půjčila od vkladatelů).

A protože vyzvednutými penězi klient obvykle někomu zaplatí, a ten si to uloží do banky, udělají peníze další kolo. A další. A další...

To je teprve mechanismus, kterým vznikne z 90% desetinásobek.Peníze musejí mnohokrát proběhnout kolečko vklad-půjčka-platba-vklad a ten desetinásobek vznikne teprve součtem půjček v bankách po této cestě.