Už jsme to tu dříve řešili, zkusím to shrnout:

1. Banka podpisem klienta na úvěrové smlouvě vytvoří peníze v účetnictví a převede na úvěrový účet. Úroky ovšem takto nevytvoří, ty si vezme z reálné ekonomiky.

2. Tak jak klient splácí, banka splátky jistiny "odmazává" z učetnictví, úroky si nechává.

3. Pakliže klient nesplácí: Myslím, že je to tak, že banka musí jistinu umořit ze svých zdrojů, případně tedy ze zástavy. Zde je riziko banky, že když klesnou ceny nemovitostí nemusí hodnota zástavy stačit, pak musí doplatit ze svých aktiv. O úroky banka přijde.

4. Dle zákona existuje nějaká povinná "frakční rezerva", momentálně tuším 4%. Banka musí mít vlastní aktiva ve výši minimum 4% z výše poskytnutých úvěrů. to jest výše aktiv 4% ze smluvně vytvořených peněz.

5. Kde je souvislost mezi úrokovou sazbou ČNB a sazbou komerčních bank na např. hypotéky? Já ji tam moc nevidím. Je to jenom divadlo?

6. 500 mil na založení banky zajišťuje, že se tohoto byznysu může zúčastnit jenom ten, kterému je povoleno.

7. Otázka? Může klient úvěr splácet v hotovosti? Má s tím někdo zkušenost?

8. Otázka? Můžu v bance dostat úvěr v hotovosti, který neprojde ani mým úvěrovým ani běžným účtem? Prostě smlouva na úvěr a peníze na ruku na pokladně.

9. Otázka? Když klienti bank chtějí hromadně vybrat svoje vklady v hotovosti říká se tomu "run". Když by klienti chtěli vybrat své ještě nevyčerpané úvěry v hotovosti, je to vlastně to samé...

10. Otázka? Zdá se tedy, že systém se tedy drží na ochotě brát si úvěry, to jest nejsme bezmocní. Nicméně představa, že si nikdo nebere nový úvěr a všichni splácíme své úvěry a úroky vede k tomu, že by z ekonomiky postupně zmizeli peníze, to jest lidi by se octli pod velkým tlakem úvěry brát. Je to tak?