Mě se to i přesto zdá přitažené za vlasy.

Zaprvé řekněme, že se bude měna, jak vy říkáte, neustále zhodnocovat každým rokem a např. za 40 let budu mít na účtě 1 Kč s tím, že tato hodnota se bude rovnat 10 000 Kč, které jsem měl na účtě před těmi 40 lety (berte prosím s rezervou). Když bude hodnota stejná, tak proč dělat takové machinace? Akorát bude docházet k deflaci a budou se muset vymýšlet menší měnné jednotky např. desetník, haléř, mini haléř, mikrohaléř, kvarkový haléř, neutrinový haléř atd., aby bylo možné rozměňovat tu 1 Kč, která má teď vysokou hodnotu, jako před 40 lety těch 10 000 Kč.

Za druhé dejme tomu, že i kdyby mi klesala číselná hodnota peněz na běžném účtu (nikoliv užitná hodnota peněz) a na spotřebitelském účtu by číselná hodnota byla konstantní, ale díky deflaci stoupala užitná hodnota peněz, takže by jsme to mohli pokládat jako opravdové spoření. Když si ale každý měsíc těch 10 000 Kč vyberu z běžného účtu, tak nikdo neuhlídá, jestli ty peníze používám, nebo nepoužívám a nikdo mě v tom ani nijak nemůže omezovat a ani si ty peníze půjčovat. Myslím, že to naráží na základní problém vaší teorie. Ledaže by se zavedli 100% digitální peníze, pak by to samozřejmě fungovalo. Nicméně naskakují jiné otázky, jestli by byl ten systém vhodný a ne nějak zneužitelný.

Podle mě by měl být finanční systém úplně jednoduchý. Čili hodnota peněz by byla více méně konstantní a každý si s nimi může bez omezení dělat co chce.