Spotřeba energie je indikátorem vyrobených hodnot, takže je logické že když se zvyšuje peněžní zásoba a hodnoty zůstávají konstantní, nastupuje inflace.

Co se týká produktivity, ta v reálu vždy stoupá pomalu a rovnoměrně, žádné skoky v makropohledu nejsou, a víceméně stoupá stejně celosvětově, takže se může z posuzování asi vynechat, nebo se může zavést nějaký koeficient produktivity, se kterým se bude počítat, to je na domluvě.

ad 1, objem zboží a služeb. Jde o princip, konkrétní metodika je otázka na tým expertů, ekonomů a statistiků.

ad 2., pro začátek lze začít třeba tak, že se vezme objem peněžní zásoby která v daném státě už je, a z ní se určí relativní síla měny skrz parametr energie. Dále se bude peněžní zásoba regulovat s ohledem na relativní růst k základnímu stavu, případně se udělá nějaká korekce, pokud je peněžní zásoba příliš malá v poměru např. k HDP. Primární je zrušit úrok, jako mechanismus odsávání peněz parazitickým spekulativním a bankovním sektorem, to samotné vyřeší drtivou většinu problémů, zbytek je maličkost.

> Ak štát vydá nariadenie na povinnú výmenu energetického agregátu/pece/motora za novší, efektívnejší, lepšie využívajúci energetické nosiče... takto sa zníži spotreba energie v danom štáte... a zníži sa sila danej ekonomiky, sila meny

naopak, při zvyšování produktivity se síla ekonomiky zvyšuje, za jednotku měny půjde koupit více než dříve. Viz také bod 1. Tady se směšují dva pojmy, síla ekonomiky a relativní kurz měny k ostatním měnám.

ad oceňování obyvatel ve službách. Služby jsou druhotný sektor, vzájemným praním ponožek se k prosperitě nikdo nepropracuje, tzv. "ekonomika služeb" je mýtus, krytí parazitování na koloniích, kam se přesunula výroba. Primární je sektor výroby, který musí uživit i všechny, pracující ve službách a dalších sektorech.