S tímto chmelovým droždím jsem se nikdy nesetkala, jen s žitným a pivovarským. Žitný kvas je výborný. Nemusíte kvasit od začátku 5 dní, stačí oživit ten z prodejny zdravé výživy, a pak ho uchovávat v lednici – odebírat a dokrmovat. Já kvasím chléb i 30-40 hod., vůbec není kyselý, záleží i na moukách, které zrovna užívám, dělám vždy ze 2 mouk – špalda, pohanka, žito, ječmen, celozrnná, vymletá...

Aby člověk učinil obilí stravitelnějším, vynalezl kvasnou káď, v níž probíhají tytéž procesy jako v kravském žaludku. Fermentace je klasické kvašení, co likviduje nežádoucí látky Při klasickém kvašení, které trvá přes dvacet hodin, bylo v podstatě zahájeno klíčení, které odbourává FYTIN a umožňuje člověku využít mnoho minerálních látek. Během fermentace vznikají značná množství fytoalexinů s antibiotickými účinky, které zabraňují zkáze zrna při plesnivění. Při klasické přípravě kvasu člověk využívá velké množství mikroorganismů, které se dostanou velmi rychle k rozemletým zrnům, a vyhrávají tím svůj boj s obrannými látkami. Antibiotické účinky kynutého chleba zůstávají zachovány i po zahřátí v troubě.

Dnes se neužívají ani ty průmyslové kvasnice, co se o nich píše v článku, ale užívá umělého kvašení – kdy je kvas nahražen chemikáliemi Umělý kvas je v podstatě jen chuťová imitace složená z kyseliny citrónové a mléčné, emulgátorů, fosfátů, síranu vápenatého a acetátů. Těsto již nefermentují mikroorganismy, nerozkládají ho pro lidskou výživu, nýbrž pouze několik kyselin vytváří chemickou část procesu. Při využití chemikálií nahrazujích kvas ani k žádnému odbourání fytinů a přípravě chleba ke stravitelnosti nedochází.