To vidím, že jsi nic nepochopil - a ještě machruješ.
Tak ještě jednou a postupně:
Úvodní hláška z mého příspěvku je z Mrazíka, říká to Dědeček Hříbeček Ivanovi, který se předtím choval jako největší machr (,,Nerad se klaním hned, od toho pak bolí hřbet. Ať se ti medvěd klaní až k zemi."), posléze trochu zkrotl, ale pořád si ještě myslí, že všemu nejlépe rozumí a na tuto větu odpovídá: ,,Není, co bych měl chápat, půjdu a budu dělat dobré skutky..."
Nenechá dědečka domluvit a jde pryč. Nenechá si vysvětlit, že dobré skutky musí dělat nezištně, bez myšlenky na to, že se mu dostane nějaké odměny, v tomto případě, že přestane vypadat jako medvěd.
A tak na to musí přijít sám, metodou pokus omyl.

No a ty ses zachoval přesně jako Ivánek v situaci, která této hlášce předcházela. Úplně zbytečně jsi napadl TauRuse (TauRus, "naši", to sú vaši ruský a nie naši slovenský, alebo český.), přičemž to co jsi napsal je o tom blbější, že tady jsi na české webové stránce, ty sám jsi tu cizinec stejně jako on. Ale tebe ani jiného Slováka sem přispívajícího tu nikdo nenapadá, ,,ty nejsi náš, co nám sem píšeš.."
Následně jsi napsal větu (Neviem, prečo by nás mali zaujímať vnútroruské politické ťahanice, až snáď na výnimku sionistickej internacionály bohate prítomnej aj v ruskej politike.), která svědčí o tom, že buď jsi ho chtěl jenom ponížit a nepřemýšlel jsi nad souvislostmi toho co píšeš, což tě příliš nectí, anebo přímou a neoddělitelnou provázanost vnitřní a vnější politiky nechápeš.

Po přečtení tvého příspěvku mi před očima naskočila popsaná scénka z Mrazíka, proto ona hláška na úvod.
Následně jsem se ti pokusil vysvětlit, v čem je tvůj názor mylný.
Zřejmě už to bylo nad tvoje chápání, protože jsi se nepokusil ani obhájit svůj názor, ani rozporovat to co jsem napsal a chytil jsi se jenom hlášky na začátku.
S latinským výrokem souhlasím, pouze mi není jasné proč se tedy snažíš poučovat ostatní, když úroveň jejich debaty přesahuje tvoje chápání.
Přidám ještě jeden výrok, původně z antického Řecka:
Mlč, zůstaneš filosofem.

Když už jsme u těch antických moudrostí, přidám ještě jednu: ,,Vím, že nic nevím."
Ani TauRus ani já tady nevystupujeme z pozice že všechno víme a všemu rozumíme, na to jsou zde jiní kadeti. Prvním projevem toho, že člověk začíná dostávat rozum je, že si uvědomí velikost a rozsah své vlastní nevědomosti, uvědomí si, že to co ví a umí je malý zlomek lidského vědění.