omlouvám se za příspěvek přímo nesouvisející s panem Pjakinem, ale zajímal by mě váš názor na tzv. Třetí cestu organizování státu v současné době. Prosím o případné okomentování pouze z ekonomického pohledu, ne na současnou politickou (ne) realizovatelnost. Děkuji. Dost jsem o tom přemýšlel:

takto chápu 3. cestu já:
1) podpora a zachování malých soukromých podniků a nepodmíněné soukromé vlastnictví výrobních prostředků soukromých podniků s využitím státních dotací (hlavně služby)
2) znárodnění středních podniků do družstev-kolektivní vlastnictví výrobních prostředků družstev (hlavně lehký průmysl)
3) zestátnění velkých podniků ve strategických odvětvích (hlavně těžký průmysl, obrana, zdravotnictví, sociální zabezpečení věda a výzkum, školství a vzdělávání, urbanistika, infrastruktura, doprava, surovinové zdroje atd...)

snažit se udržovat produktivitu těchto 3 skupin v rovnováze, jakou praxe ukáže, výsledkem by mělo být:
1) jedinec nebude vykořisťovat většinu, ale kreativitou přispívat ke společnému dílu a pomoci garantovat osobní právo na "rozumný" majetek a příjem
2) kolektiv nebude poroučet jedinci, ale jedinec bude prosperovat vzájemnou spoluprací v kolektivu se synergickým efektem
3) stát nebude poroučet národu, ale bude schopen financovat sociální a velké projekty

K tomu je třeba:
1) odměna dle zásluh a schopností
2) bezúročné hospodářství
3) zdravá konkurence pro 1. skupinu a možnost se organizovat v podnikatelských spolcích, kooperační plánování pro 2.skupinu, úplné centrální plánování pro 3 skupinu,

a zajistit:
1) vnější valutový oběh k ochraně před vnějšími parazity jako MMF a okolní státy a cizí kapital. korporace,
2) vnitřní bezhotovostní oběh k ochraně před vnitřními parazity státních úředníků a jiných
3) hotovostní oběh k ochraně svobodného trhu a jednotlivců před státem a kolektivem, zachovat hotovostní oběh