S tím dovzděláváním by jste měl začít u sebe. Já taky dovzdělávám nejprve sebe a až potom doplňuju znalosti ostatním.
Je sice pravda, že Slovenské učené tovaryšstvo bylo založeno šest let předtím, než se Palacký narodil, ale když si srovnáte činnost a cíle, tak zjistíte, že se nejedná o totéž.
České a slovenské národní obrození v počátečních fázích probíhalo zhruba ve stejné době - na konci 18. a v první polovině 19. století. Počáteční snahy byly stejné - pozvednout upadající jazyk a udělat z něj jazyk nejenom lidových vrstev, ale i vzdělanějších občanů. Následně protlačit národní jazyk i do vědecké praxe a jako úřední řeč rovnoprávnou s němčinou, resp. maďarštinou.
Ve třetí fázi, ve které se Palacký angažoval nejviditelněji probíhaly snahy o zrovnoprávnění národa v rámci státoprávního uspořádání. Slováci vzhledem ke slabšímu základu, kdy se museli nejprve dohodnout, co vlastně slovenština je a kterému nářečí dát přednost, postupovali pomaleji a zastavili se na realizaci prvních dvou fází ( i to byl výkon hodný obdivu vzhledem k tomu, že na rozdíl od tradic českých zemí začínali prakticky od nuly) a ke třetí fázi vytvoření a uznání samostatného státoprávního celku se v 19. století vůbec nedostali.
Čili činnost Slovenského učeného tovaryšstva se dá srovnávat s obdobím Dobrovského a Jungmanna, kteří jako uznávaní učenci vytáhli Fr. Palackého jako mladého a snaživého člověka vzhůru.
Palacký nebyl Čech, ale Valach a studoval v Trenčíně a v Prešpurku, přičemž se znal s Ľudovítem Štúrem a Pavlem J. Šafaříkem. Po studiu nějaký čas působil v Uhrách a ve Vídni, než se vrátil domů a usadil se. Takže už tehdy tam kontakty byly.

Politický koncept austroslavismu jako myšlenky přežití slovanských národů v rámci rakousko-uherské monarchie vznikl až později v období před revolučním rokem 1848. Ale moc se neprosadil kvůli názorové roztříštěnosti.