Zde to považuji za učebnu. Je dosti ošemetné vytvářet nějaké struktury i třeba jenom ve smyslu stanovování a zpřesňování společných cílů.

Chápu to tak, že větší šanci se to naučit má člověk blízko k lidské psychice.

A každý pak každý bojuje v místě tam, kde stojí a uplatňuje co se zde naučil ve spojení s vlastními zkušenostmi. Občas se zde vyskytli případy, kdy někdo popsal svoji životní situaci a hledal u ostatních nápady jak by si s tím mohl poradit. To považuji za velmi cenné.

Pracuje to na nejvyšší konceptuální prioritě a proto velmi pomalu. Člověk získává a ukotvuje poznatky a zkušenosti a je to náročný dlouhodobý proces, rychlokvašky nemají potřebnou kvalitu.