Jak se díváte na tu možnost, že univerzálním poznávacím jazykem je řeč symbolů (levá strana rovnice je symbol, pravá je odpozorovaný aspekt reality, přičemž záměnou správného výkladu/pochopení symbolu za nesprávný lze řídit ve Vámi i Pjakinem zmíněném smyslu) ? Nelze o symbolech říct, že splňují požadavky jednak na inteligenci čtenář a druhak předpokládají, že každá inteligence je pojmově/linquisticky samostnaná kultura/civilizace ? A tak se lze třeba s mimozemšťany nebo našim prapředky dorozumívat nejen v řeči hudby, ale i řeči symbolů. Máte tohle na mysli, když hovoříte o abecedě lidštiny ? Je vaše abeceda abecedou symbolickou - jakoby runovou ?
Apropó - nemateriální prostor KSB/DVTR neakceptuje jako existující realitu a proto ani myšlení dost dobře v takovém neexistujícím prostoru nemůže jaksi probíhat. Abstraktní analogií k myšlení je v KSB/DVTR běh software coby vědomí na hardware mozku.
P.