Jardo, uzavřu to tím, že velmi stručně uvedu morální důsledek rozdílu mezi bytostí typu Puruša a Rauch, protože to je ve vztahu k textu tvého článku to podstatné. Aplikuj na toto dělení své životné zkušenosti z reality a sám rozhodni, jestli to sedí nebo ne, jestli praxe potvrzuje tento její popis.
Purušové svoji morálku čerpají ze svých vlastních vnitřních hodnot, jsou lidmi protože se tak jimi niterně cítí. Nekradou či nelžou, protože to Lidé nedělají, oni to ví a řídí se tím, ať si okolí říká a myslí co chce jiného. Příležitost z nich nikdy neudělá zloděje. ... Snad to stačí na vyjádření tohoto přístupu k životu. V tomto smyslu jsou velmi dobře čitelní, což v materialistickém chápání lze brát jako slabinu.
Rauchové naopak čerpají svoji morálku z vnějších důvodů, z nařízení, přikázání, zákonů, vyhlášek atd. Když je mohou obejít, obejdou je a ještě si u toho myslí, jak jsou šikovní. Příležitost z nich vždy zloděje udělá, protože jejich bohu-demiurgovi to nevadí. V praktickém životě jsou velmi nečitelní, protože jejich modus operandi je proměnlivost a přizpůsobivost se okolnostem, jsou to převlékači kabátů a nikdy se na ně nemůžeš spolehnout, protože držet slovo je pro ně nesmyslný závazek. Jedním slovem -
jsou to hadi, kteří Purušům ukazují, co jak a proč NE.

Pokud bys pak měl zájem počíst si o tomto pojetí morálky z jiných relevantních zdrojů než KSB nebo Védy, mohu ti doporučit ke studiu knihu známého židovského autora - filosofa Henriho Bergsona - Dva zdroje morálky a náboženství.
Jinak dík za slušnou diskusi.
P.