Ahoj Luxi, ta otázka ohledně správného pochopení MIM je obecná a týká se každého z nás. Já bych ji ale přeformuloval nějak takto: Nakolik myšlenky o sTrojování či trojjedinosti MIM v KSB je kompatibilní se "svatými" trojicemi všech dřívějších filosoficko-teologických světonázorů ?
Moje odpověď je tato: ano MIM je specifické vyjádření védického principu životodárného vykřesání prostoru, vznikajícího neustálým střetáváním dvou principiálně polaritních sil. Védská tradice učí, že právě tento první střet vytvořil prvotní prostor/stvoření, kde se mohlo následně dalšími střety materializovat vše ostatní, počínaje prvními elektrony a protony i jejich kvantovým chování, coby nezbytným to předpokladem pro existenci pravděpodobnosti. Jak tedy vidíme, máme tu MIM strojování v "technologické" interpretaci coby tvůrčí, roditelský, materializační proces v podobě střetu/sloučení dvou primárních protichůdných sil (v MIM Informace a Míry) do sekundárního výsledku v podobě Matérie. To čemu pak KSB říká vnořování matric lze chápat jako výskyt dalších střetů/slučování, které "vyrábějí" nižší a nižší deriváty, hutnější formy materie, neutrony a tyto tři prvotní částice dnešní fyziky se pak začínají strukturovat do atomů, molekul,.... Takže pohonem světové existence je polaritní střetávání se dvou protiv v různých konstelacích, rodící, těmto konstelacím adekvátní, materiální výsledky. To je přechod od principu dvojice k principu trojice (když jednotu chápeme shodně v podobě ideje o Bohu, HNOR, všedržiteli či věčnějsoucím nestvořeném, v souladu s védskou tradicí).
Tedy i ono kvantové chování je podmíněno existencí takto se chovajících elektronů a protonů a věz, že kdyby bylo potřeba mohl bych ti udělat přednášku o tom, proč jsou polovodiče polovodivé a proč jsou za tím účelem vhodné právě zejména křemík a germánium. Kdyby se totiž všechny elektrony chovaly nevypočitatelně (respektive bychom nevěděli jak si je "ochočit"), k rozvoji technosféry do dnešní počítačové podoby by nikdy nedošlo.
Závěr - trojitý princip MIM nijak nezpochybňuje dualitní, střídavý, kmitavý princip. Dualita je "pohonným mechanismem" sTrojovacího principu MIM.

A popřemýšlej zase i ty, třeba nad tímto: lidská řeč (coby dar Boží lidem) je jednou z MIM aplikací a slovo poznání (zakazované negativními světonázory) je tím, co nám umožňuje poznat Nejvyššího. A proto jsou hovořící ústa věčným symbolem onoho výše uvedeného, vykřesaného prostoru pro život, vykřesaného dialektickou součinností polaritních sil, spodní a horní části úst, patra či rtů, nezbytných to polaritních pólů k vytvoření zvuku, nejlépe Slova poznání. A analogicky k tomu je i třetí oko védistů stejně tak symbolem vykřesaného, sTrojeného nástroje k tomu, abychom mohli vůbec vidět něco jiného než svět forem očima fyzickýma.

P.

ad. Hermes - shodli bychom se i na tom, že jedná o negativního boha či egregora, když na výsledku je činnosti se shodneme ?

ad. Pravděpodobnost - je nezbytná a i funkční, ale nikoliv jako polaritní princip, ale jako princip kauzální (může, ale nemusí nastat to, co je logické a opodstatněné, protože ve hře je vždy víc "matric"/proměnných, než usuzující dokáže registrovat).