ad neuctivost) - na tomto příkladu můžeme krásně vysledovat jak lehce dochází k nedorozumění v důsledku podmíněného vnímání. Že by fáze "prosím tě" dělal z druhé debila je jenom jedna z možností a to IMHO ta velmi zřídkavá a to spíš v ironické formě "ale, prosím tě ...". Význam spíše vždy záleží na kontextu, kdy v tomto mém případě byla vyjádřením překvapení nad takovýmto chápáním, rozhodně ne neuctivostí ani ironií. To jsem také vyjádřil tím, že v mém dotazu nebyl ani náznak apriorního hodnocení tvé metafory, ale výzva k objasnění dřív, než bych se jakkoliv hodnotově vyjádřil. A to velké KDE je jen výrazem důrazu na zdroj, odkud jsi k takové interpretaci získal. Tedy z mého pohledu diplomatická reakce tebou pochopena negativně (bohužel bez snahy o verifikaci svého úsudku o povaze mého příspěvku).

ad budhismus versus KSB) - Je nemožné, aby se mezi védismem a jeho deriváty a KSB nenašly paralely. Ale ten tréningový prostor, tak jak jsi ho vysvětlil je IMHO tvé čistě subjektivní chápání řečeného, nikoliv inherentní součást KSB/DVTR. Snad si uvědomuješ dalekosáhlé konsekvence toho, že by snad pozemský život měl být cvičištěm? Proč se potom nebavíme raději o tom bojišti ? Proč budovat cvičiště v podobě království nebeského na Zemi-cvičišti ? Atd. Ale nemám potřebu toto velmi specifické pojetí KSB rozvíjet, je mi cizí a připadá mi hodně přitažené za vlasy. Ale neberu ti ho, je docela možné, že tobě dává smysl, který tě posunuje správným směrem. Já ale prostě plnění úkolů (a teď odhlížím od toho, kde se ty úkoly berou) za trénování nepovažuji. Trénink či simulace je v mém světě příprava na to, co nás čeká v realitě a KSB pozemský život určitě za nereálný nepovažuje.
P.