Sunna je soupisem toho, co Mohamed za života dělal, jeho osobní výroky a činy, doplňuje, vysvětluje nebo potvrzuje to, co už je napsané v koránu.
Je složena z výroků – hadísů.
Hadísy byly předávány ústně a v osmém století, přibližně sto – dvě stě let po Mohamedově smrti uzákoněny.
Je to tedy sbírka příběhů o Mohamedově životě, o kterých se věří, že pocházejí od lidí, kteří Mohameda osobně znali.
Každý hadis se skládal ze dvou částí.
První tvořila vlastní obsah sdělení a druhá řetězec jmen osob, které měly svým svědectvím doložit pravdivost a pravost výroku.
Když byla snaha hadísy v osmém až devátém století kodifikovat, bylo na první pohled zřejmé, že mnoho z nich je podvrh!!!!

Arabští učenci se snažili hadísy utřídit podle mnoha kritérií, z nichž převažovala především tato: autentický výrok Mohameda, přijatelný, pochybný, vyprávěný pochybným vypravěčem, s chybějícím článkem řetězce, naprosto vymyšlený atd.

Různé větve islámu si vymýšlely vlastní hadísy na podporu svých názorů a postojů. Další falzifikáty vznikaly na objednávku za účelem legalizace jejich názorů.
Zpětně analyzovat tyto falzifikáty je značně obtížné, protože se tváří jako pravé.