Z textu "..psychická odolnost a návyky sebeovládání mají mnoho prostoru k zlepšení. A takoví lidé v závislosti na tom, do jakých okolností se dostávají, jaké umění (především hudba, malba, film a dnes i počítačové hry a virtuální světy) je ovlivňuje, se mohou stát buď psychicky nemocnými, nebo se tomuto smutnému osudu vyhnout.,,"
Včera v náhodně se promíchávající komunitě študáků (jedni do Olomoc, jiní Ostrava, Praha) jsme diskutovali o neřestech, jak jim odolávat. Zatímco jeden student říká, že si čouda dá a ostatní také = je to radost, požitek a dokonce jedna studentka že je to osobnostní rozvoj, pač "komunikuje" se shora informacemi, což jsem jí přirovnal k "praxi šamanů", jiný nekouří zato se cpe po tunách brambůrkami (glutamat). V jiný den jsem si všiml studentky, která v naprostém tichu, studovala skripta o sociologii za hlasité dynamické hudby (seděl jsem cca 1,5m daleko a vše slyšel).
Takže nastolené zadání, jestli si dovedeme představit odolat návyku naučené neřesti a vydat se na cestu sebezdokonalení a to tak, že "ze dne na den", tak 100% odpovědí bylo NE.
K článku >O tom, jak žít lidsky< je tato diskuze aktuální v tom, že ani jeden v "náhodném kolektivu mudrců" nevyslovil NIKDO důvod a dokonce ani variantu k současnému svému návyku, či neřesti - jednání. To znamená, že všichni, kteří mluvili o svých zvycích nenašli ve svém životě lepší variantu, než kterou si osvojili. Takže se logicky dostáváme k oboru informačních možností, nebo k oboru o informačních možnostech, které "mají být" studentské mládeži dostupně/nedostupné a to záměrně, účelově a programově povýšeny/upozaděny, což by měl být i zájem komunity směřující k životu lidství (ne korporátní žití)
Současný program státu - učit a naučit hlavně individualismu, ambicím, což má vést k materiálnímu bohatství a nikoli k rozvoji tvůrčího kolektivismu vedoucí k rozvoji psychiky člověka, bohatství duševnímu, by měl být označen jako mor, nemoc, vada, defekt, vir, a pod.. Zde je totiž viditelná zrada státního - tlustého nezdravého molochu, který ponechávající studenty jednostranně a tedy v nevědomosti.
Pokud ne stát, tak ale musí být složka (jedno jaká), která nabídne mládeži, nasávající informace v daném rozvoji psychiky - důležitém věku, nauku adekvání životu lidskému - jim přímo pod nos? A tedy NUTNĚ zřejmě až přímo pod nos, jelikož současný DEFEKTNÍ systém jim také strká pod nos DEFEKTNÍ NAUKU a nejlepší studenty z nejlepších přetěžuje biflováním životu neodpovídajících DEFEKTNÍCH tezí.
Takže z tohoto vyplývá, že jediná nauka vedoucí k lidskému životu jim musí být předložena přímo pod nos.
O tom, jak žít lidsky
los/sol | 27.03.2017