Určitá míra hierarchického uspořádání je asi nutná i v hodně uvolněné společnosti a plyne z přirozených rozdílů mezi členy skupiny.
Pokud se má něčeho dosáhnout, něco vybudovat, něco zajistit (třeba jenom dlouhodobý zdroj základních životních potřeb pro členy skupiny), tak to vyžaduje i určitou míru specializace jednotlivců. Stav, kdy si všichni dělají všechno je starší doba kamenná. Má smysl, aby každý člen měl o všech činnostech základní znalosti a mohl při nich pracovat dle instrukcí specialisty.
Hierarchie není sama o sobě špatná, zabraňuje chaotickému a neefektivnímu chování skupiny, pokud je ovšem vedoucí jedinec nadán nejen formální, ale i neformální autoritou.
Morálka je prvořadá věc pro udržení chování skupiny v mezích lidskosti.
To je téma na delší úvahu do které se mi teď nechce.