> A to že podle tebe je metr míra času, protože určitá vlna na té metrové dráze se šíří za daný čas. Jenže rychlost šíření té vlny je funkce času a tudíž nemůže čas definovat.

Pěkná ukázka profesionální deformace, neboť ta rychlost prostě nějaká objektivně JE, a to že si řekneme že je to funkce času, je jen náš popis daného procesu který jednoduše existuje a nic o tom, že by byl funkcí času neví. Zaměňuješ objektivní proces (realitu) s jejím popisem, což mimochodem kritizovali materialisté už před 120 lety: fyzická podstata se vytratila, zbyly jen rovnice. A "fyzici" si usmysleli že tyto rovnice jsou realita, a pokud byla realita v rozporu s rovnicemi, tím huře pro realitu. Tuhle nemoc bude muset dnešní teor. fyzika teprve překonat.

Neuvědomuješ si však jednu věc, ten metr je zcela stejně dobrá míra času, jako ten atom césia, protože pokud si řekneme, že 1 vteřina je doba, za kterou proběhne N kmitů toho izotopu césia, tak si stejně dobře můžeme říct, že 1 vteřina je doba za kterou nějaké záření přesně daných parametrů urazí N metrů, podstata je stejná, chápeš? Máme nějaký objektivní proces a od něj odvozujeme náš etalon.
A pokud píšeš, že metr by nefungoval, protože rychlost je funkce času, tak ve skutečnosti zapřaháš koně před povoz, protože s tím césiem které je etalon nyní je to zcela totožné:
kdo změří, jak dlouho trvá těch N miliard kmitů atomu daného izotopu? Chápeš, kam mířím?
Vteřina byla ve skutečnosti definovaná napřed, a teprve pak bylo spočítáno, kolika kmitům toho izotopu césia to odpovídá. Spočítat, jaké vzdálenosti, kterou urazí nějaké určené záření za specifikovaných podmínek, odpovídá stejná doba, je zcela totožný úkol - pokud jde jedno, jde i druhé a naopak.