Za sebe jen naznačím směr uvažování - neberu čas jako analogovou hodnotu samu o sobě, jako třeba množství něčeho konkrétního apod., ale beru ho jako časování analogické k časování/hodinám v digitálních systémech. Zde každý jeden takt (rychlostí dle frekvence na které běží procesor) tohoto časování přináší okamžik změny stavu systému a analogicky k tomu v životě každý jeden takt (rychlostí střídání dne s nocí/nuly s jedničkou) přináší změnu stavu v životních okolnostech každého z nás - stavový posun v matrici možných stavů ve smyslu DVTR.
Podstatou či prostorem k životu tedy není jakýsi časový rámec od narození ke smrti, ale trvalá/věčná změna, přechod z jednoho stavu do druhého, přičemž jsou to právě naše volby, které řídí jak cestu v křižovatkách daných naší individuální matricí možných stavů (odtud přecházím tam/vlevo, ale ne tam/vpravo), tak nakonec i samotnou podobu této matrice (její potenciální možnosti). A v praktickém životě - výsledku tato naše neustálá rozhodování se pro či pro ono přináší každodenní posuny (skokové/taktované transformace) v konkrétní podobě našich reálných životních poměrů ve kterých žijeme. Díky za každé nové ráno:)
P.