Frekvence procesu je reciproční hodnota doby periody a jsme zase u času. Takže čas je poměr period ? Budiž, to ale nutně znamená že tvrzení o neexistenci času by mělo být přeformulováno do výroku typu: čas odteď nechápejme jako dobu trvání, ale jako (reciproční) poměr dob trvání (period uvažovaných procesů). Pak ale nutně přichází na řadu otázka - k čemu je takováto redefinice dobrá ? Co řeší ? Jaký je rozdíl mezi tím když řekneme že vše běží v čase anebo že vše běží v době ? Snad jen že ta doba periody navádí na cyklické chápání dějů, kdežto normální chápání času na lineární. Ale i tak. K čemu to je v praxi dobré ? Prostě čas chápaný jako doba trvání existuje a ne že ne.
Nicméně je tu další otázka: je doba trvání nějakého procesu závislá na pozorovateli ? Respektive, čím a případně proč nahradit astronomický - objektivní - sdílený časový etalon (dobu oběhu Země kolem Slunce a její zlomky) nějakým etalonem subjektivním, který by prokázal či odhalil případnou relativnost doby trvání ?