Syndromem 68 nazývám České chápání roku 1968. Celý svět byl v pohybu, masakry a puče jeli jak na běžícím pásu a Češi se uzavřeli do své "okupace" a nic jiného nevnímali. Správně píšete, že v srpnu 1968 rozhlas burcoval lidi do ulic a k protestům, přičemž nejpřirozenější by bylo nechodit před hlavně kulometů a děl. Nějak z pozadí se mi ozývá hlas z historie Západu o tom, že čím víc mrtvých Slovanů, tím lépe. Takže v tom rozhlase nebyli asi tak hodní lidé, jak jsme si mysleli. Opakuji, že masakry ze Západu byly pro Čechy zdrcující, ale tzv. okupace znamenala utajované pokračování v nebývalé prosperitě České kotliny. Západní podpora Československu po roce 1968 znamená pro Čechy velké trauma a dělení národa, prostě "Perte se a žerte se". Jak vidno Vatikán a Landsmanšaft by si opět rádi ukrojili z naší domoviny zase co největší kus. Co patří jim, už nepatří nám, to je skutečnost. Zajděte si pro poučení do firem v Čechách, kde se nesmí mluvit česky. Podívejte se na názvy obchodů, kdy české názvy používají nejvíce Vietnamci. Tento portál Vás učí hledat a myslet, tak si toho važte a spolupracujte na své kultivaci. Zkuste objektivně pouvažovat, co se v Čechách, v Evropě a ve světě vlastně dělo. Dojde Vám mnoho souvislostí a na připitomělé tanky zapomenete.