Re: Re: Re: nesrovnalosti v nesrovnalostech

Standa | 14.02.2017

K rozdílnosti:
Pokud se jedná o kvantitativní veličiny, tak pokud sám o něčem tvrdím, že je to podobné velikostí, míním tím rozdíl do 10% velikosti té veličiny. Pokud naopak podobnost popírám, mám tím na mysli, že větší z hodnot je alespoň dvojnásobkem té menší (větší poměr než 2:1). Je-li poměr větší, nejedná se podle mne o podobnost, ale o několikanásobek. Pásmo mezi 1,1 násobkem a 2 násobkem beru jako prostor, kam si každý může umístit svou subjektivní hranici a o podobnosti nebo nepodobnosti raději nepíšu.
Nevím, jestli bychom se na takto popsané podobnosti či nepodobnosti shodli.
Pokud se shodneme, tak pevnina na mapě si se současnou Antarktidou co do velikosti podobné nejsou. Ta stará mapa ukazuje něco mnohonásobně většího.

Co se týče tvarové podobnosti: na té staré mapě například vůbec není ostrá tisícikilometrová čepel Antarktického poloostrova (po odstranění šelfového ledu ještě delší). Na jeho místě proti Jižní Americe je naopak namalována pevnina s jakýmsi zálivem tvaru U. V některých polednících je odchylka nákresu od skutečné Antarktidy několik stovek kilometrů, jinde i kolem 5000 km. To jsou důvody, prož jsem popíral tvarovou podobnost.
Ale klidně navrhněte nějaké kritérium pro porovnání podobnosti dvou plošných útvarů a můžeme je zkusti uplatnit zde i na jiných případech.

Nepodobnost v poloze je asi jednná část mého popisu, kde může být mé vyjádření napadnuto jako špatné. Chtěl jsem tím popsat, že skutečná Antarktida nesahá moc daleko mimo polární oblast, zatímco v té mapě značná část pobřeží jižního kontinentu leží až v subtropech. Uznávám, že to lze pojmout i tak, že skutečná Antarktida je v té namalované celá obsažena, takže polohu lze popsat jako podobnou.

Přidat nový příspěvek