Jsem rád, že nikdo neříká, že existuje energie úplně volná. Získání jakékoliv energie něco stojí.

**********************************************************

To, ze celá Zeme je nabitý kondenzátor je známo. Otázka je, jak mnoho se takového náboje
samo vytvárí - predpokládám pusobením Slunce - za jednotku casu. Kapacita kondenzátoru se
dá spocítat celkem snadno.
http://reseneulohy.cz/492/kulovy-kondenzator

Permitivita vzduchu je
https://cs.wikipedia.org/wiki/Permitivita

Jonosféra je ve výsce 700km - 1000km
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ionosf%C3%A9ra

Tak a ted výpocet kapacity kondenzátoru:
C = 4*po*epsilon* R1*R2/(R2-R1)
4*pi*e0*1.00054*(POLOMER_ZEME*(POLOMER_ZEME+100000))/100000
ans = 0.0443

Pokud jsem vzal tloustku dielektrika 100km, tak Zeme nemá ani jeden Farad!

https://cs.wikipedia.org/wiki/Blesk
Pokud vezmu, ze kondenzátor je nabit na jeden GV

Q = C * U = 1e+9 * 0.0443 = 44300000 = 44.3MJ


P = U*I = W/t

U*Q = W
1e+9/2 * 44.3e+9 = 2.2150e+019

22150 TWh (terawathodin) - to je docela dost.
Berte to s rezervou, mohl jsem se ve výpoctu svihnout.


Kdybych bral tloustku dielektrika 1000km, tak
>> C = 4*pi*e0*1.00054*(POLOMER_ZEME*(POLOMER_ZEME+1000000))/1000000
ans =
0.0052 F

Q = 1e+9 * 0.0052 = 5200000J

W = 1e+9 * 0.5 * 5200000 = 2.6 TWh
- a to uz je verohodnejsí hodnota. Je videt, ze to zase az tak moc není.


Dnesní energetické potreby lidí by stejne takový náboj nemusel pokrýt. Je velký rozdíl,
pokud chci odebírat megawaty nebo gigawaty nebo dokonce terawaty.

A to nejdulezitejsí je, co by se stalo, kdyby se náboj výrazne zmensil? Jestli by to
nemohlo negativne ovlivnit zivot na Zemi?
Mohlo by se zjistit treba, ze ten náboj nás chrání pred skodlivým kosmickým zárením.

Nevím.

Zadalsí, ono napíchnutí na ionosféru by vyzadovalo extréme nákladnou stavbu. To si nikdo sám pro sebe nepostaví. Zustává sporná otázka, jestli postací jonizace z Teslova
transformátoru na prorazení dielektrika. Potom by celá vez musela vypadat úplne jinak a musela by být z izolacního materiálu se svodem napetí do kondenzátoru. A potom by byl potreba nejaký menic, co je schopen takové napetí zpracovat popr. strídac, který by z toho udelal neco pouzitelného.

Mám takovou obavu, ze neexistuje menic, který by byl schopen nastrídat gigavolt.
Takze za to jiskrení bychom nakonec meli být rádi, protoze to se bude chovat jako odporový delic - úcinnost konverze napetí klesá. Zbytek ovsem vytvárí odpadní teplo.

******

Pokud by se to povedlo a nenarazilo za na technické problémy, tak by se pravdepodobne zjistilo, ze se kondenzátor v ionosfére musí dobíjet, aby v nem bylo dost náboje pro spotrebice na druhé strane. Takze vlastne nic úplne zadarmo, protoze ti, co by do ionosféry ládovali náboj, tak by to zadarmo nedelali. Jediné na cem by se usetrilo by byl materiál pro dálkové rozvody.

A také trochu za energii ze samonabíjení.
Nacerno by se nikdo na svete napíchnout nemohl. Taková velká vez by byla prílis
viditelná.