Ale vždyť lidstvo tu minulost sleduje již tisíce roků. Zaznamenává ji, zapisuje, sledují ji umělci, malíři, fabuluje se a i hledá pravda...a stejně se z ní nepoučí. Dojde k milníkům, křižovatkám, odbočkám a rozhoduje se na základě tady a teď, někdy ukvapeně a někdy i s rozvahou. Uzavírá smlouvy, pakty, a pak je porušuje, jedna čí více stran. Stojí za tím animozity lidí, jejich nálad.
Za vším opravdu stojí člověk se svou myslí. A ta mysl každého ovládá, v menší či větší míře. A ty dějiny, každý je zná, byl jich účasten, někdo v 1.světové válce, mnozí v napoleonském tažení, někdo při bitvě pod Vídní......., prostě v paměti každého jednoho člověka je ten sled událostí uložen. A pak přijde tzv. realita a nutnost rozhodnutí. I kdyby člověk stokrát sepisoval minulost a hledal poučení, bude ve stavu momentálního hnutí mysli, posuzování svých chtíčů, chtivostí, hněvů a závislostí a to vše zabaleno do svého ega, tu samolibosti, tu výjimečnosti. Možností je mnoho. Koho zajímá Trockij, Uljanov, snad jak mysleli, jaké měli pocity, jak se stavěli k Bohu. Koho bankéři, kteří již nežijí, jak pomýšlet na jejich zisky tenkrát a jak to dávat do souvislostí dnes v jejich impériích. Hledat významné Němce, Židy, Američany, Švýcary, kteří přišli před sto léty s někým do styku, zkoumat jejich pohnutky.... . Lépe řečeno, vytvářet si domněnky.
Každá doba, generace lidí, přináší opět a zase něco nového. Ale často přichází doba úpadků, mravnosti, čestnosti, etika jde stranou. Ale neustále, v kole vývoje a nových rození dospívají lidé ve své duši. Opakují chyby? No a co, to se opakuje stále. Naši dědové, otcové, my, jejich synové, naše děti a jejich děti..... . Co nás má zachránit. Poznání souvislostí roku 1917? Proč byl zajímavý? Pro ty, co v něm žili. Na Sibiři při útěku, v Kalifornii při hromadění majetku, ne dlouhé směně ve zbrojovce v Německu.... . Stručně by se dalo říci, s přihlédnutí k tomu, aby se neopakovaly chyby minulosti, tak se změňme my. K tomu nejlepšímu. Vytvořme si ideál a snažme se k němu dostat. A na to nepotřebuji především poznání sebe sama.
Ale tím Vás nezrazuji, autore z Vašeho díla. Pro někoho to bude perla, pro někoho ztráta času. A když čas, jak ho využít co nejlépe k poznání pravdy, dnes, právě teď.