Matérie funguje jako nosič pro informaci, nikoliv pro míru. Míra ve vztahu k informaci představuje způsob jejího kódování ve hmotě, a ve vztahu ke hmotě představuje několik věcí:
- vnitřního uspořádání, včetně atomární a subatomární úrovně
- množinu všech možných stavů hmoty a přechodů mezi nimi (tj. zákonitosti, jimiž je hmota podřízena)

Zjednodušeně (zjednodušeně! :) se to dá ilustrovat takto:
míra = uspořádání, například pořadí
informace je definovaná jak? změnou uspořádání nějaké hmoty, materiálního nosiče. (například, pokud na pevný disk člověk uloží fotku č.1, tak se to ve výsledku projeví tak, že se změní uspořádání atomů magnetické vrstvy na plotně disku, v porovnání s případem, že člověk uloží jinou fotku. Tedy - jedna fotka (obraz, informace) vyústí v jedno uspořádání atomů na disku, jiná fotka (informace) vyústí v jiné uspořádání atomů).
Tedy, způsob uspořádání nějaké hmoty definuje informaci, která je v dané hmotě uložena = zakódována.

Z jiného soudku, je také možné si udělat malý mentální experiment. Prvotní kategorie existence jsou ze své definice kategorie, které jsou obsaženy, z nichž se "skládá" každá předmět, objekt, věc.
Pokud uvažujeme Hmota, Energie, Prostor, Čas a představíme si nějaký předmět, pak si položme otázku, jakým způsobem jsou v něm ty kategorie přítomny.
Vezměme třeba kus kamene. Kde je v něm přítomna hmota je jasné, nicméně:
- kde/jak je v něm přítomna energie?
- kde/jak je v něm přítomen prostor?
- kde/jak je v něm přítomen čas?

pro HEČP jsou poslední dvě otázky smysluplně nezodpověditelné.
Ale pokud vezmem kategorie MIM, pak nevznikne žádný problém:
- kámen je materiální objekt
- má nějaké vnitřní uspořádání (složka "míra")
- má nějaké informační charakteristiky (složka "informace").